Jak vypadal nejstarší Zlíňan v době kamenné? Archeologický ústav si připsal úžasný nález zdejší Venuše. K tomu rituál těhotné ženy... a to není vše

Foto: zlin.eu

Popisek: Miroslav Černý s doplněnou rekonstrukcí „Venuše“ z Rackové

ROZHOVOR Česká archeologická společnost pro Moravu a Slezsko vydala jako hlavní zprávu o pravěku za loňský rok příspěvek o nálezech z Hostišové na Zlínsku. Jejím autorem je Miroslav Černý, známý výtvarník, hudebník a pedagog.

Lokalita z rozhledny v Hostišové je pro archeology velmi známou lokalitou. Čím překvapila loni?

Díky hluboké orbě vydala mimořádné svědectví o přítomnosti člověka v našem kraji. Bylo nasbíráno přes tři sta kamenných nástrojů z různých období. Mezi nimi byly předměty aurignacienské – kultury vůbec prvního člověka dnešního typu, snad i starší. V dalším terénním výzkumu z přilehlých lokalit pak vyvstal další nález opravdu velmi zajímavý: „Venuše“ - nejstarší vyobrazení podoby člověka na Zlínsku. Pochází z mladší doby kamenné, kultury prvních zemědělců, tzv. lineární. Spadá do doby před 6900 lety.

Jak k nálezu došlo?

K objevu došlo vlastně dvakrát. Hromádku střepů nasbíraných v blízké poloze Racková – Skalka mi předal „do dalšího užívání“ Dalibor Kolbinger, předseda moravské pobočky České archeologické společnosti. Ten zde povrchově sbíral na poli v letech 1992 a1994. Mezi mnoha zlomky keramiky a seker bylo až nyní jasné, o jak významný objev se jedná.

Znamená to tedy, že známe podobu „Prazlíňana“?

Nejde o podobiznu v našem slova smyslu, ale o vzácný doklad přítomnosti tzv. želiezovské kultury, která ještě zpodobňovala člověka ve velmi stylizované podobě. Nevelký zlomek nádoby je ryt do geometrického tvaru a plasticky modelován. Několik takových „Venuší“ je známo ze Slovenska, takové vyobrazení najdeme na úvodní straně publikace Venuše slovenského pravěku - té „naší“ jako by z oka vypadla.

Vy jste o vzácném nálezu podal podrobnou zprávu. Dá se s ní seznámit blíže?

Jistě. Publikace je Zlíňanům nejsnáze k dostání v knihkupectví na náměstí Míru. A pak – ke studijním účelům je umístěna v krajském muzeu jihovýchodní Moravy, kam takový nález určitě patří. Možná se ale dočkáme i překvapení: archeoložka Jana Langová upozorňuje na existenci neúplné nádoby s plasticky modelovanýma rukama na výduti. Jde možná o ženu držící své břicho, snad jako doklad rituálu uctění matky v očekávání. Bylo by velmi zajímavé, kdyby se obě části po sedmi tisíci letech spolu potkaly a kdyby se potvrdilo, že pochází ze stejné nádoby.

Kromě vaší popularizační archeologické činnosti jste znám jako hudebník. Co nového u vás v této oblasti?

Pro mě byla významná tvorba znělky k 55. zlínskému filmovému festivalu na obraz Petra Nikla. Znělku jsem natočil se  vstřícností zlínských filharmoniků. Snad ke chvále experimentálního kudlovského filmu a připomenutí rukopisu fenomenálního skladatele Zdenka Lišky. A jsem také rád, že se podařilo nahrát ještě známějšího hosta, než jakým se stal Mel Gibson, u znělky padesáté v Karlových Varech. Hlavní roli si zde totiž zazpíval zlínský kos černý.

A trochu vážně?

Ono je to vážné, ale když už se ptáte – velmi se těším na otevření stálé expozice „Hudební nástroje světa“. Tu před lety začal připravovat nadšenec Miloš Muselík a já mu v tom pomáhal, od výběru nástrojů až po libreta. Expozice je součástí doprovodných aktivit k potěše oka i ducha v areál Ski Landu v Ostružné v Jeseníkách. A třináctého června 2015 bude slavnostní zahájení – hudba, zpěv, všeho dosti, včetně aktivit pro děti… Kdo však nestihne zahájení, nemusí zoufat, půjde o stálou expozici.

„Hudební nástroje světa“ – to zní hodně velkoryse?

A je to i dostatečně výmluvné. Podařilo se tu získat, opravit a popsat více než šest instrumentů ze všech koutů světa, od historických až po ty současné. Výstava se mi zdá zajímavá nejen rozsahem, ale je i zábavná a poučná. Objeví se i reprodukované studijní kresby studentů druhého ročníku zlínského lesního gymnázia.

Ale pokud se nám zdá Ostružná daleko?

Není daleko, což pochopíte, když se podíváte na přímé vlakové spoje. Menší výstavu hudebních nástrojů ovšem nabídne i zlínská Alternativa k příležitosti výstavy Pavly Novosadové a Arteterapie Osteologické akademie Zlín, obecně prospěšné společnosti. Pavla Novosadová patří k těm pedagogům, kteří poznamenali své žáky na celý život, její hodiny dějin umění byly vždy zážitkem. Budou zde zároveň vystaveny práce dalších vyučujících a klientek arteterapie. Pokud se podaří, vystavil bych pak nástroje i šestého září, při Černém večeru s Ivou Bittovou.

Právě: Co vaše Černé večery?

Myšlenka zprostředkovat Zlíňanům setkání s významnými tvůrci české kultury vznikla před čtyřmi lety. Setkali jsme se tak v Alternativě s Vladimírem Franzem, Petrem Niklem, Bolkem Polívkou, Petrem Sísem a mnoha dalšími. Jsem rád, že město Zlín má pro takový pořad pochopení a hlavně tomu, že se Zlíňané naučili chodit. Zlínská Alternativa je prostor se skvělým zázemím, bylo by škoda takového potenciálu nevyužít. Děkuji za to.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš