Udělat z Ukrajiny dojnou krávu jde dost těžko, spíš černou díru na trhu, tvrdil ve Zlíně známý ekonom. Prozradil, kolik tam napočítal mafiánských klanů

Foto: Daniela Černá

Popisek: Ekonom Pavel Kohout ve Zlíně

REPORTÁŽ Kořenům války na Ukrajině a místní hospodářské situaci se mimo jiné věnoval na besedě ve Zlíně známý ekonom Pavel Kohout. „Udělat z Ukrajiny dojnou krávu jde dost těžko, spíš černou díru na trhu,“ uvedl mimo jiné. Nešetřil kritikou za deflační fobii na adresu guvernéra České národní banky a dalších čelních mainstreamových ekonomů: „Když si přečtu, že bude levnější voda, bude to znamenat, že odložím splachování na WC? Nebude,“ ujistil Kohout.

„Co z ekonomického hlediska mohlo způsobit válku na Ukrajině?“ I tato otázka zazněla od návštěvníků besedy se známým ekonomem a publicistou Pavlem Kohoutem ve Zlíně. „Odpověď je přímočará,“ začal odpověď Kohout, který zároveň připomenul, že se Ukrajinou, Ruskem a přilehlými ekonomikami zabýval, protože několik let pracoval pro společnost PPF a Českou pojišťovnu, které hodně investovaly v těchto zemích a jejich situaci proto analyzoval. „Když jsem začal podruhé pracovat v PPF v roce 1999, Rusko bylo země v nevalném stavu, rok po státním bankrotu. Všichni tenkrát Rusko téměř odepisovali. Zjistil jsem ale, že Rusko má své určité výhody, jednou je samozřejmě ropa a plyn, druhá, že banky hrály poměrně malou roli. Ukázalo se také, že v Rusku systém podnikání a institucí sice funguje hůř než u nás, ale dá se tam podnikat a není to beznadějná země, kde by fungovaly jen mafie, ale občas tam fungují i nějaké úřady,“ doplnil s nadsázkou a pak pokračoval: „Na základě toho se začalo v Rusku podnikat, byly tam založeny společnosti a do dneška fungují,“ dodal.

Kohout napočítal na Ukrajině 12 mafiánských spolků

Podobnou analýzu zpracovával ekonom i pro Ukrajinu. „Vyšlo najevo, že na rozdíl od Ruska tam nefunguje vůbec nic a bankovní krize snad ani nemůže vzniknout, protože nefungují banky, které by stály za zmínku. Navíc tam není ani ropa a plyn. Pokud jde o mafie a jejich vliv, v Rusku je jen jedna mafie, ale na Ukrajině bylo mafiánských rodin a klanů asi dvanáct,“ vypočítal komplikace Kohout.

Pak už se věnoval definování příčin vojenského konfliktu. „Bezprostřední příčina války byla způsobena tím, že část Ukrajinců žila v marasmu, strašně toužila připojit se k organizaci, kterou vnímali jako symbol pokroku a prosperity, tedy k EU. Možná nám to může připadat naivní, ale lidé na Ukrajině vnímali Evropskou unii jinou optikou. Díky tomu došlo k revoluci na Majdanu a státnímu převratu. Východ Ukrajiny, který má ale jiné kořeny a priority, situaci vzal jako možnost připojit se k Rusku. Stručně řečeno, Ukrajina se totálně hospodářsky rozložila, což rozdělilo Ukrajince, kteří se dívají spíš evropským směrem a ty, kteří se dívají směrem k Moskvě,“ dodal Kohout.

Udělat z Ukrajiny dojnou krávu? Těžko

Pak ekonom reagoval ještě na doplňující dotaz: „Nebyly tam například vlivy Ameriky nebo Unie, že by si chtěli udělat z Ukrajiny dojnou krávu?“ Kohout ujistil, že tato alternativa nepřipadá v úvahu. „Udělat z Ukrajiny dojnou krávu jde dost těžko, spíš černou díru na trhu. Nechci se tím dotknout Ukrajinců ani Rusů jako národa. Mimochodem Ukrajina měla velkou smůlu i historicky a nepříznivým způsobem ji poznamenal hladomor,“ upřesnil.

Z publika: Nenávidím Zemana, ale s ČNB má pravdu

Řeč byla také o důvodech hospodářské recese. „To, že jsou způsobeny z velké části právě úvěrovým cyklem, mi připadá jako něco, co by si každý měl odnést, zejména ekonomové hlavního proudu a centrální bankéři, protože to bylo skutečnost, kterou ignorovali před rokem 2008,“ uvedl Kohout.

Další otázka se týkala ČNB: „Ač nenávidím Zemana, musím mu dát za pravdu. Asi se trošku netrefili. Jaký máte názor?“ „ČNB je v zajetí ekonomie hlavního proudu. Jádrem jejich politiky je fobie z deflace. Mají strach, že když spotřebitel uvidí, že ceny klesají, tak si řekne: „Aha, nebudu nic kupovat, počkám rok, až budou ceny ještě nižší.“ Všichni ale víme, že se tak nechováme. Když budu mít hlad, koupím si něco k jídlu, i když si předtím přečtu v Hospodářských novinách, že za rok jídlo bude levnější, ale nebudu čekat, protože se chci najíst dnes. Když si přečtu, že bude levnější voda, bude to znamenat, že odložím splachování na WC? Nebude,“ popsal Kohout. „Hypotéza o odkládání spotřeby mně připadne jako naprosto praštěná věc,“ dodal a zkritizoval i elitní ekonomy včetně guvernéra České národní banky Miroslava Singera. „Asi žijí v úplně jiném světě. Nevím, jestli nesplachují, když čekají levnější vodu. O tom pochybuji,“ dodal.

Komouši prý měli korunu podloženou zlatem. To v USA nemají

Kromě kritiky teorie deflačního očekávání Kohout odpovídal také na otázky, které se týkaly krytí měny. „Proč ve Spojených státech zrušili měnu založenou na objemu zlata? Dolar není podložený zlatem. Komouši korunu zlatem podloženou měli. Co je k tomu vedlo? Je to švindl,“ tázal se jeden z účastníků besedy. „Zlatý standart fungoval během druhé poloviny 19. století až do 1. sv. války a pak ještě nějakou dobu mezi válkami a po druhé světové válce jako nástroj pro konvertibilitu měn,“ vysvětloval Kohout s tím, že měnové kurzy dřív byly stabilní desítky let. „Během první světové války došlo k tomu, že válečné výdaje si vyžádaly obrovský nárůst objemu peněz v ekonomice a tím byl zlatý standart narušen. Už během 30. let bylo zřejmé, že některé ekonomiky musely devalvovat. Od té doby byl dolar definován tak, že jedna trojská unce byla 35 dolarů. Tak to trvalo několik desítek let. Fixní kurz byl stejný, ale objem peněz ve světové ekonomice rostl. Počet dolarů rostl rychleji než objem zlata v rezervách,“ dodal.

Kohout představil Ďáblův slovník ekonomie a financí. Na obálce je Marx

Součástí besedy byla autogramiáda a představení nové Kohoutovy knihy: „Ďáblův slovník ekonomie a financí.“ „Chtěl jsem konečně napsat něco, kde konečně řeknu pravdu, ale musí to vypadat jako vtip,“ upozornil Kohout. Autor také popsal, proč je na obálce Karel Marx: „Jeho tvář je natolik graficky záživná a má ilustrátorka ho zvládla tak dokonale, že se pak v knize vyskytuje vícekrát. Kromě něj je tam samozřejmě celá řada dalších významných osobností.“

Motto knihy je: „Naučte člověka rybařit a bude mít co jíst do konce života. Dejte člověku rybu, kterou ulovil někdo jiný, a bude vás volit.”

Daniela Černá

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš