Píše francouzsky, vychází po celém světě... Ve Zlíně se Milan Kundera v překladu neztratí

Foto: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Popisek: Výstava „Milan Kundera (neztracen) v překladech“ je putovní, tento snímek pochází z Galerie Evropského domu SVK PK v Plzni, kde se v roce 2020 výstava konala.

Ve středu 29. června v 17 hodin bude v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně slavnostně zahájena výstava o překladech Milana Kundery. Brněnský rodák Milan Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě –⁠ jeho dílo dnes čítá více než tři tisícovky vydání v různých světových jazycích. A právě překladům jeho knih je věnována výstava „Milan Kundera (neztracen) v překladech“, kterou můžete ve Zlíně navštívit až do 18. srpna.

Výstava byla veřejnosti poprvé představena v Moravské zemské knihovně v Brně 1. dubna 2019, v den autorových 90. narozenin. Poté putovala po dalších českých městech, aby v současnosti zakotvila právě ve zlínské knihovně. Přístupná bude v běžné provozní době knihovny –⁠ ve všední dny od 7 do 19 hodin a v sobotu od 8 do 12 hodin.

„Tato výstava je hlavně o překladech. A my chceme říci, že Milan Kundera není v překladech ztracen, že je v nich stále přítomen," vysvětluje kurátor putovní výstavy Tomáš Kubíček.

„Máme radost, že se nám po dvouletém odkladu z důvodu pandemie a souvisejících opatření podařilo přeci jen do Zlína výstavu dostat. Návštěvníci se mohou těšit na Kunderovy práce v různých jazycích, jeho málo známé kresby, fotografie, ohlasy na jeho díla z celého světa nebo pasáže z románů, které zatím nebyly do češtiny přeloženy,“ doplňuje ředitel knihovny Jan Kaňka.

Video přípravy zlínských prostor, kde se bude konat výstava.

Překlady, kam se podíváš

Jeden z posledních překladů Kunderova díla pochází z konce roku 2018, kdy román Slavnost bezvýznamnosti vyšel v malajalámštině, jednom z mnoha indických jazyků, jímž mluví přibližně třicet osm milionů lidí. Sám autor velmi dbá na kvalitu svých překladů, k čemuž jej dovedla zkušenost s prvním francouzským vydáním románu Žert, které se následně dočkalo rozsáhlé revize a autorizovaného překladu. O jak rozsáhlé zásahy přitom šlo, budete moci zjistit na výstavě.

Kunderovy poslední romány a eseje vznikaly již ve francouzštině. Překlady některých z nich autor připravil a vydal prostřednictvím nakladatelství Atlantis či v časopise Host. Pro potřeby výstavy pak sám přeložil několik ukázek z česky dosud nepublikovaných románů.

První vydání, ohlasy i grafické řešení

Výstava představí i grafické řešení vydávání Kunderových knih, nabídne také bezprostřední ohlasy z recenzí z různých světových médií a formou slovníku pak autorovu specifickou románovou estetiku. Návštěvníci si budou moci prohlédnout i první vydání Kunderových knih nebo souborné vydání Kunderova díla v prestižní edici La Bibliothéque de la Pléiade francouzského nakladatelství Gallimard. V této edici vychází na biblovém papíře díla autorů světové klasiky, dílo Milana Kundery zde vyšlo poprvé v roce 2011 a po vydání Slavnosti bezvýznamnosti znovu v roce 2017.

Grafické a prostorové řešení výstavy navrhl architekt Martin Hrdina. Autorem obsahové části výstavy je Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny, který výstavu ve Zlíně také slavnostně zahájí.

Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček s první částí archivu Milana Kundery, foto MZK

Kunderova knihovna i archiv v Brně

Druhou událostí, která je pro všechny české fanoušky Kunderova díla pravděpodobně ještě důležitější než zmiňovaná výstava, je přesun jeho knihovny a archivu z pařížského bytu Kunderových do Moravské zemské knihovny v Brně. Milan Kundera v souvislosti s darem uvádí: „Myslím, že knížky patří do knihovny, takže je logické, že je do Moravské zemské knihovny dávám.“

Moravská zemská knihovna dlouhodobě spolupracuje s manželi Kunderovými, v loňském roce připravila například zmiňovanou výstavu Milan Kundera neztracen v překladu i s exkluzivním katalogem, či vydala česko-francouzskou publikaci Dílo Milana Kundery v překladech, která mimo jiné obsahuje i bibliografii Kunderova překladového díla.

„Dar knihovny Milana Kundery je nejenom vzkazem českým čtenářům, ale vlastně i komentářem jeho vztahu k Brnu, tedy k jeho rodišti. A Moravská zemská knihovna je institucí, která si zaslouží tento dar spravovat,“ komentuje událost ředitel MZK Tomáš Kubíček.

První část archivu Milana Kundery již byla úspěšně naložena a dorazila v pátek do Brna. Nakládání se osobně zúčastnil i ředitel NZK. Myšlenka na převoz archivu do Brna vznikla v hlavě Milana Kundery a jeho manželky už před dvěma lety. Následovalo plánování a odklady, které byly vynuceny pandemickou situací. Na převozu spolupracuje i České centrum v Paříži.

Do Brna dorazilo z Francie celkem 18 beden plných unikátů, zde vzácných archivních fotografií. Foto MZK

Obsah archivu

Obsahem první části je listinný archiv Milana Kundery, tedy korespondence s nakladateli, recenze na jeho knihy, které nakladatelé autorovi posílali a které se stanou vítaným materiálem pro badatelské práce o recepci Kunderova díla, dále pak desítky literárních cen, které Kundera získal za svoji tvorbu – včetně například slavné Jeruzalémské ceny, a další materiál. Součástí je i bohatá sbírka fotografií a další skvosty, jejichž pouhé roztřídění a zpracování si vyžádá alespoň rok práce. Poté bude vše zdigitalizováno a zpřístupněno badatelům i čtenářům.

Zvláštní část souboru tvoří rozhlasové a televizní pořady Věry Kunderové, které natáčela v šedesátých letech, kdy byla zaměstnána v České televizi nebo reportáže pro Český rozhlas z počátku 90. let, jejichž prostřednictvím s Tomášem Sedláčkem provázeli posluchače Francií. Do této kolekce patří i osobní „deník“ Věry Kunderové, tedy její vzpomínky, které rovněž v hlasové podobě pořídil Milan Kundera po té, co se jeho manželka vrátila na začátku sedmdesátých let z návštěvy domova, která se už odehrála pod dohledem tajné policie.

Převoz druhé části souboru, tedy knihovny Milana Kundery, je plánován na září letošního roku. Celý komplet se stane součástí nově zbudované Knihovny Milana Kundery, kterou v prostorách MZK navrhl architekt Martin Hrdina a která by měla být pro veřejnost otevřena na konci tohoto roku. V tomto případě však nepůjde jen o místnost, kde budou knihy uloženy a kde bude v zdigitalizované podobě zpřístupněn i archiv, ale o kulturní instituci s vlastním programem. Jeho prostřednictvím budou v MZK v debatách s výraznými českými i zahraničními intelektuálními osobnostmi tematizovány otázky evropského kulturního prostoru.

První část archivu Milana Kundery, zabalená už do krabic, ještě v jeho bytě v Paříži. Foto MZK

Na co se můžete ještě těšit

Na podzim se čeští čtenáři mohou těšit na vydání překladu Kunderova posledního románu Slavnost bezvýznamnosti v brněnském nakladatelství Atlantis. Při příležitosti věnování knihovny prozradila Věra Kunderová i to, že Milan Kundera právě připravuje s překladatelkou Annou Kareninovou k českému vydání román Nevědění. V brněnském Národním divadle se na 23. října tohoto roku chystá obnovená premiéra Kunderova absurdního dramatu Majitelé klíčů z roku 1962.

Kdo je Milan Kundera

Milan Kundera (* 1. dubna 1929 Brno) je česko-francouzský spisovatel. Od roku 1975 žije ve Francii, v roce 1979 byl zbaven československého státního občanství, roku 1981 získal občanství francouzské, v roce 2019 mu bylo vráceno občanství české. Své texty psal nejdříve česky, nyní francouzsky.

Milan Kundera v roce 2013, foto Wikimedia Commons / Elisa Cabot, CC BY-SA 3.0

Do literatury vstoupil jako básník a dramatik, nakonec se ale celosvětově proslavil zejména jako prozaik a esejista. Jeho texty (zejm. Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost a Žert) patří mezi nejčastěji překládaná česká díla na světě. Po špatných zkušenostech s neautorizovanými překlady svá díla k překladům do češtiny dlouho nesvěřoval (první jeho próza přeložená do češtiny je Slavnost bezvýznamnosti), v současnosti je jeho dvorní překladatelkou Anna Kareninová.

Zdroj: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Moravská zemská knihovna, Wikipedie

Vložil: Andrea Morkusová