Náš závod je závodem dělníků. Kdo myslíte, že to řekl, Marx? Kdepak, Tomáš Baťa. Též se tak jmenuje unikátní výstava ve Zlíně
28.02.2020
Foto: vystavybata.cz (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: V září proběhla v Kongresovém centru Zlín konference ´Baťův odkaz v Evropě´, kde byla představena úvodní prezentace výstavy ´Baťa: Náš závod je závodem dělníků´
ROZHOVOR Výstava na zlínském zámku představuje unikátní stoletou fotodokumentaci reálií Baťovy továrny. Dosud neprezentovanou kolekci sedmi desítek sto let starých dokumentárních fotografií personálu a provozů firmy T. a A. Baťa, Zlín ze sbírek Jiřího Madzii představuje nová výstava ´Baťa: Náš závod je závodem dělníků´, která je k vidění na zlínském zámku jen do neděle 1. března. Pak se vypraví do světa, jak nám řekl její autor. A prozradil toho mnohem víc.
„Baťův systém je filozofií úspěchu, je synonymem růstu a rozvoje, je vyznáním víry ve znalosti a zkušenosti, je evangeliem práce, ze které vyplývá naše bohatství. Talent a temperament, touha a trpělivost. To, co nám bylo dáno a především to, co námi bylo vydáno, je naše budoucnost. Hledejme v sobě to nejlepší, to budiž naše nabídka a služba druhým. Vše lidské, občanské, podnikatelské i politické, je-li provázané, přímočaré a poctivé, teprve tehdy může být prospěšné. Baťův systém není mrtvý. To budeme dříve my a naše společnost, když se nebudeme držet jeho zásad,“ řekl autor výstavy Jiří Madzia se kterým níže přinášíme malý rozhovor.
Tomáš Baťa. Kéž by takoví ´kapitalisté´ byli i dnes...
Baťa jako vzor funguje stále
Výstava je tak malým pohlavkem současnému byznysu, který je principům baťovského podnikání vzdálený na míle. Tomáš Baťa byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a také systém motivace pracovníků, dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Doposud je celý koncept Baťova podnikání pokladem naší historie.
Snímek z Baťova závodu, i ten najdete na výstavě, uvedený do kontextu a opatřený popiskou
Tomáš Baťa se nevěnoval pouze výrobě obuvi, ale montoval se do mnoha odvětví, pro příklad doprava, stavebnictví, chemický, textilní, potravinářský, dřevařský průmysl a mnohé další. Staral se o své dělníky, pro které zajišťoval prakticky veškeré služby potřebné pro spokojený život. Stavěl školy, byl zastáncem celoživotního vzdělávání. Systém členění práce v podnicích byl faktickou ukázkou jeho génia. Nastavil zodpovědnost za výrobky tak, aby každý dělník, i každá dílna vyráběla co nejlepší produkty. Baťa zařídil, že se jméno města Zlín skloňovalo na čtyřech kontinentech a v 60 zemích světa. Celý Baťův svět zabil až nástup nacismu a vpád německé armády do země. Poslední hřebík do rakve mu pak zatloukl komunismus. Své velikosti, natož principu řízení firmy Baťova společnost už nikdy nedosáhla.
Fotografie, které veřejnost nezná
Na výstavě mohou návštěvníci nahlédnout do útrob tehdejší slávy Baťovy společnosti. Fotografie měl doposud v držení Jiří Madzia, veřejnosti je zprostředkoval až s počátkem letošního roku. Výstava nezůstane jen ve Zlíně, ale rozjede se do světa. Více informací o výstavě najdete ZDE.
Jiří Madzia: Historii je potřeba poznávat, popisovat, publikovat a připravovat pro budoucí pokolení
Jiří Madzia je absolvent filmové režie a produkce a marketingových komunikací. Zajímá se o historii, film a informační technologie. Sbírá baťovské, filmové a zlínské historické a umělecké artefakty. Je spoluautorem několika publikací. Pracuje jako asistent režie. Žije ve Zlíně.
Jiří Madzia na konferenci ´Baťův odkaz v Evropě´ v Kongresovém centru Zlín, foto Facebook
Jak jste přišel k osobě Tomáše Bati, co bylo vaším prvním impulsem?
Historii jsem měl rád už jako malý kluk. Bavilo mě si o ní číst, vyprávět, představovat si ji, hledat další zdroje. Do Zlína mne před patnácti lety přivedlo studium režie a produkce ve zlínských ateliérech, které byly v roce 1936 založeny Tomášovým bratrem a nástupcem Janem Antonínem jako Filmový ateliér Baťa. Historii nebylo možno v někdejší Baťově průmyslové metropoli uniknout. Ve filmové škole jsem měl štěstí na úžasné učitele, bratry Jiřího a Petra Novotného, syny Jaroslava Novotného, jednoho ze zakladatelů ateliérů, kteří mě vedli k hlubšímu poznávání Baťovy rodiny, firmy a města. To byly spouštěcí momenty a základ pro další činnost.
´Výstava Baťa: Náš závod je závodem dělníků´ je vaší první o Baťovi?
Ano, je to moje první výstava přímo o firmě Baťa, respektive o jejím spoluzakladateli Tomáši Baťovi. Už před lety jsem se podílel na výstavách, které se firmy Baťa dotýkaly, ať už to byly Filmové žně, 75 let filmových ateliérů ve Zlíně či Osobnosti zlínského filmu. Tvrdím, že historii je zapotřebí poznávat, popisovat, publikovat a připravovat pro budoucí (studijní, uměnovědné, muzeální) využití. Nepatří do archivů a trezorů, ale mezi lidi, jen tak bude živá a mít smysl. A promyšlená výstava tomu může být užitečným prostředkem.
Vy tu výstavu ´prodáváte´? Vycházíme z info na stránkách výstavy, mimochodem, moc pěkných, kde se píše ´Ceny smluvní´. Co si pod tím máme představit?
Děkuji za pozitivní zpětnou vazbu. Ano, zájemci mají možnost si výstavu pronajmout. Její příprava a výroba byla velmi nákladná, další nemalé peníze stojí propagace, přeprava, pojištění. To vše z vlastních prostředků, bez jakýchkoliv dotací. Jako příležitostnou výhodu lze navíc získat komentované prohlídky anebo doplňující originální artefakty. Nejde o výdělečný, ale o populárně-naučný projekt. Výtěžek výstavy je určen na záchranu a výzkum artefaktů firmy a rodiny Baťových.
Co připravujete teď, když výstava v prostorách zlínského zámku končí?
Výstava sice ve Zlíně končí, je ovšem putovní. Měla by zamířit do baťovských satelitů po celém světě a tam připomenout, z čeho baťovský fenomén povstal, jak se vyvíjel a čím vším nás dnes může inspirovat. Mám před sebou ještě hodně zajímavých baťovských materiálů ke studiu. Lze předpokládat, že další veřejná prezentace třeba znovu formou výstavy na sebe nenechá dlouho čekat. Téma je to stále atraktivní. A třebaže se změnila doba, baťovský odkaz zůstává, přetrvává v idejích, ze kterých se zrodil. Trvalé hodnoty nezvrátí čas, ani nezlomí režimy. Jsou ukotveny hlouběji, než by je dokázaly poznamenat proměny společnosti a světa. I to je smysl mé badatelské práce.
|
Vložil: Kamil Fára