Letošní dušičky budou neobvyklé, počasí je spíše ´baboletní´… Strážníci městské policie posilují kontroly hřbitovů
31.10.2018
Foto: Dan Veselý
Popisek: Vyšehradský hřbitov
Tak jako každý rok, i letos posiluje Městská policie Zlín v souvislosti s Památkou zesnulých kontroly na zlínských hřbitovech. Od minulého týdne tak strážníci denně zajíždí nejen na Lesní hřbitov, ale nevynechávají ani místa posledního odpočinku v dalších částech města. Zvýšené kontroly pak budou pokračovat přes samotný svátek zesnulých i po dobu dalších dvou týdnů.
Během dnů, kdy se letos předpokládá největší nápor návštěvníků, tedy zejména o víkendu, realizuje MP Zlín dopravně bezpečnostní opatření. V jeho rámci budou strážníci společně s kolegy z republikové policie dohlížet na bezpečnost a plynulost silničního provozu a v případě potřeby jej usměrňovat. „Naší prioritou přitom bude zajištění bezpečného průjezdu vozidel městské hromadné dopravy a integrovaného záchranného systému. Apeluji proto na motorizované návštěvníky Lesního hřbitova, aby svá vozidla parkovali na místech k tomu určených a byli ohleduplní k sobě navzájem i k ostatním účastníkům silničního provozu,“ uvedl k dopravně bezpečnostnímu opatření ředitel MP Zlín, Milan Kladníček.
Památka všech zemřelých připadá letos na pátek, foto Pixabay
Dávejte pozor na zloděje
Z tohoto důvodu vyzývá město Zlín veřejnost, aby zvážila nutnost návštěvy zejména Lesního hřbitova soukromými vozidly a raději přednostně využila rozšířených služeb MHD. Městská policie Zlín dále upozorňuje návštěvníky pietních míst, aby věnovali zvýšenou pozornost vlastní bezpečnosti a ochraně majetku. „V žádném případě neponechávejte v zaparkovaných automobilech cenné nebo zdánlivě cenné předměty, při údržbě hrobů neodkládejte tašky s osobními doklady, platebními kartami a finanční hotovostí na místa, kde je nebudete mít pod přímou kontrolou, vyhýbejte se opuštěným místům a k návštěvě hřbitovů raději zvolte takovou denní dobu, kdy se zde budou pohybovat i další lidé,“ dodal závěrem ředitel Kladníček.
O dušičkách - jaké zvyky a obyčeje se držely
Na den 1.11. připadá svátek Všech svatých a den nato Památka všech zemřelých – dušičky. Oba tyto dny vzpomínali pozůstalí na své zemřelé příbuzné a přátele. V tyto dny všichni přicházeli na hřbitovy, kde očistili okolí hrobu, kde pokládaly věnce, květiny a zapálili svíčku, aby se pak v tichu pomodlili za spásu duší. Modlitba živých prý pomáhala dušičkám očistit jejich hříchy.
Na dušičky pamatujme,
z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat
až my budem umírat…
V dušičkový večer
rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše
při nich za dušičky.
Poslední již svíce
zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo,
nikdo nevzpomíná.
Snímek z pražského Slavína, foto Dan Veselý
Také se věřilo, že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu. V Pelhřimově se vyprávělo o jisté kmotře, která se o dušičkové noci probudila. Měsíc tu noc svítil velmi jasně a milá kmotra si myslela, že již ráno. Oblékla se a spěchala do hřbitovní kaple ´U panenky Marie´. Kostelíček byl plný a u oltáře stál kněz. Kmotra se velmi styděla, že přichází na bohoslužbu pozdě a tak se rychle posadila na lavici a sklopila oči. Po chvilce je zdvihla a rozhlédla se kolem sebe. Viděla mnoho lidí, kteří jí byli velmi povědomí. Vzpomínala, odkud je zná, když v tom si uvědomila, že to jsou všechno sousedé po smrti. V tom do ní šťouchla její nedávno zemřelá sousedka a řekla jí, že je na mši duchů a že duchové živého člověka po skončení mše roztrhají na kousky. Poradila jí, aby si svlékla kožíšek a rychle z kapličky odešla. Kmotra poslechla a ráno, poté co se o zážitku z předešlé noci svěřila sousedům, se všichni vypravili do kapličky, kde nalezli kožíšek roztrhaný na malé kousíčky.
Hodně hospodyň dělalo dušičky z dvojího těsta. Pro rodinu bylo určeno pečivo z bílé mouky a pro čeládku z mouky černé. Díky tomuto lakotnému jednání se mezi čeládkou brzy rozšířila jednoduchá říkanka, kterou se snažila čeládka pokárat hospodyni za rozdílné dušičky.
Dušičky věrný,
nejste všecky stejný.
Některý jste bílý,
některý jste černý.
Podle lidové víry prý v předvečer svátku „dušiček“ vystupují duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykaly za své hříchy.
V Čechách v ten večer plnil hospodář lampu máslem místo oleje, aby si dušičky mohly opáleniny, způsobené očistcem, natřít a trochu ochladit.
Bývalo zvykem pro dušičky vhazovat tento večer do ohně různé pokrmy, což bylo místy chápáno jako částečné vykoupení z hříchů nebo také něco jako dušičkám na přilepšenou. Když se ráno ozvalo zvonění z kostela, musely se dušičky vrátit do očistce.
Na den svátku Všech svatých se peklo pečivo - housky ve tvaru hnátů, položených křížem, kterým se říkalo „kosti svatých“. Na druhý den se místy peklo pečivo, kterému se říkalo „dušičky“. Bylo to čtyřhranné pečivo, zadělávané mlékem a plněné povidly nebo mákem a tím bývaly obdarováni žebráci a chudí lidé, postávající u kostela či hřbitova.
Říkalo se také, že pokud o dušičkách prší, že duše zemřelých oplakávají své hříchy.
Že z evropského svátku dušiček vznikl anglosaský svátek Halloween, ví téměř každý, ale málokdo tuší, že se v minulosti v Podkrkonoší slavily Dušičky podobně jako je tomu dnes například v USA, tzn. s průvody strašidelných a děsivých masek.
Úryvek z knihy ´Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce – Podzim´
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Vložil: Markéta Vančová