Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Pozor, nežádoucí! Tak můžete dopadnout, když zkritizujete domovskou radnici. Své o tom ví pan Jiří z Holešova. Životní K.O.

23.01.2017
Pozor, nežádoucí! Tak můžete dopadnout, když zkritizujete domovskou radnici. Své o tom ví pan Jiří z Holešova. Životní K.O.

Autor: pixabay.com

Popisek: Ignorance - ilustrační foto

Občan s oprávněnou kritikou se stává pro město nepohodlným a snad i nežádoucím elementem. Se svými trpkými zkušenostmi se svěřil čtenář z moravského Holešova. A protože podle svých slov v holešovickém měsíčníku prostor pro zveřejnění své kritiky nedostal, poskytuje mu ho server KrajskéListy.cz.

Regionální měsíčník města Holešova, stejně jako celá řada podobných časopisů či periodik v jiných městech nebo větších obcích, má nebo by měl mít za úkol nejen zprostředkovávat informace městského úřadu, ale také zveřejňovat názory, podněty a připomínky občanů. Měl by, ale není tomu tak. Má to jeden hlavní důvod, a sice že chválit městský úřad není za co. Resp. co by za pochvalu stálo, to si úřad pochválí sám, a také protože není správné chválit to, co je jeho pracovní náplní, povinností a za co jsou úředníci placeni. Horší je to s kritikou – píše pan Jiří z Holešova a pokračuje:

Město platí církvi opravy

Kritiky v Holešově prý není příliš mnoho, ale to málo, co existuje, je radními a zastupiteli přijímáno s krajní nevolí, často i se zásadním nesouhlasem. Lze pochopit, že kritika není milá nikomu, jenže městský úřad není soukromý subjekt, ale orgán veřejné správy. Všichni jsou státními zaměstnanci, placení z daní občanů, tedy i těch holešovských. A tak i nepříjemnou kritiku jsou povinni přijímat, a je-li to potřeba, jako že je, taky ji řešit. MÚ Holešov ale ke kritice přistupuje tak, že pokud je například podána prostřednictvím měsíčníku Holešovsko, kritický článek není akceptován a zveřejněn, takže je taková veřejná kritika v podobě informace pro čtenáře měsíčníku nedostupná.

Ale konkrétně. V prosinci 2016 jsem napsal a do redakce měsíčníku Holešovsko poslal článek, ve kterém jsem věcně kriticky poukázal na financování generální opravy věžních hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie na nám. dr. E. Beneše v Holešově, který je v majetku církve. Na tuto opravu dostala místní Římskokatolická farnost Holešov výraznou finanční podporu města. Ostatně byl to právě tento měsíčník, který o podpoře informoval a mj. také uvedl, že celková částka generální opravy věžních hodin má být zhruba 180 000 korun a že město velkoryse přispělo na pokrytí těchto nákladů částkou sto tisíc. Kromě toho město také přispělo na nedávnou opravu oltáře v témže kostele částkou zhruba 50 000 korun.

KDU-ČSL si mne ruce

To mne vedlo k zamyšlení, jak se vlastně v praxi uplatňují církevní restituce, když je nadále církvi nejen vydáván majetek, stále jsou vypláceny tučné kompenzace, a přitom se i nadále přispívá na stále „chudou“ a „potřebnou“ církev a na její různé „drobné provozní výdaje“ v řádech stamilionů, přičemž opravy oltářů nebo věžních hodin v majetku církve aby obce dotovaly z daní svých občanů? Neznám přesné znění zákona o církevních restitucích, natož jeho různé nuance, které jsou do zákona propašovány trvale nespokojenými preláty, ale zřejmě se do zákona dostaly takové požadavky, které budou také pamatovat na určité nepředvídatelné potřeby církve, které budou i nadále zatěžovat nejen státní rozpočet, ale i rozpočty měst a obcí.

Zmínil jsem ovšem také, že lidovecká politika má po úspěších v krajských volbách navrch, KDU-ČSL je na vzestupu a mne si ruce, jak si politickou scénu, i na úrovni vládní koalice, obtočila kolem prstu. Jistě to není jen tzv. z lásky k Bohu, protože samotní věřící z těch peněz mají či budou mít jen opravený oltář nebo věžní hodiny, a to ještě za vydatného přispění ateistických spoluobčanů, kteří s církví nemají nic společného.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově

Nikdy nebudou mít dost

Nechci se zabývat malichernostmi, jde mi o podstatu věci. Chápu, že jak hodiny, tak celá řada jiných církevních zařízení (viz oltář) potřebuje čas od času údržbu či opravu, ale domnívám se, že církev je již natolik finančně zajištěna, že by měla tyto záležitosti zcela bez problémů zabezpečovat ze svých prostředků. Miliony, obdržené v rámci kompenzací, však raději vydatně investuje do nemovitostí, pozemků, polí, lesů apod., protože ví, že jí to zase přinese kýžené peníze. Stále mají málo a nikdy nebudou mít dost. Ostatně tak tomu bylo vždy, místo aby žili skromně a všestranně pomáhali druhým, sami se naopak nestydatě pakují z cizích prostředků a ani jim nepřijde nekřesťanské, že tak okrádají i své, byť nevěřící spoluobčany.

Nicméně v daném případě jde především o nepochopitelné dotace města Holešova církvi. Je totiž paradoxní, že z předpokládané ceny zmíněné opravy věžních hodin Římskokatolická farnost Holešov uhradila ani ne polovinu, tedy 80 000 korun! Takže místo aby město přispělo na opravu hodin a dofinancovalo farnosti z nějakých blíže neuvedených důvodů cenu opravy, tak zaplatí většinu a farnost, potažmo církev, se jenom sveze! Nabízí se zcela oprávněná otázka, komu vlastně věžní hodiny a kostel patří, zda městu, nebo místní faře? Kdyby nějaký Bůh existoval, zdali by takovou (ne)křesťanskou, do nebes volající nespravedlnost (či spíše křivárnu) strpěl a nikoho řádně nepotrestal? Protože však není, tak církev spolu (s politiky) vesele hřeší dál.

Demokracie zase dostala na frak

Článek se zhruba s tímto obsahem jsem tedy poslal Redakční radě měsíčníku Holešovsko prostřednictvím odpovědné redaktorky paní J. Rohanové s tím, že na základě dosavadních zkušeností pochybuji, že v rámci naší ‘demokracie a svobody slova‘ bude sotva zveřejněn. A stalo se, jak jsem předvídal, přestože si Redakční rada vyhrazuje právo „jen nezařadit“ příspěvky, zaslané po uzávěrce. Z toho by bylo možné vyvodit, že bude-li příspěvek zaslán včas, bude zveřejněn. Protože je uzávěrka vždy pátý den v měsíci a poslal jsem svůj příspěvek do redakce již 1. ledna 2017. Nicméně zveřejněn nebyl.

Jak z uvedeného vyplývá, demokracie a listina lidských práv a svobod, resp. právo na svobodné vyjadřování názorů a myšlenek zase dostalo na frak. A není to jen proto, že v článku kritizuji Městský úřad Holešov pro jeho nepatřičné dotace církevních záležitostí, ale pro celou řadu jiných záležitostí, které nejdou radním či zastupitelům pod nos. Tož taková je naše demokracie.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace