Jsou to ekoteroristé nebo zachránci vodního zdroje, který bude brzy strážit armáda? Patová situace kolem Holešovské zóny. Láteří politici, ekologové, občané

Foto: Průmyslová zóna Holešov.

Popisek: Část průmyslové zóny Holešov.

Měla pomoci zaměstnanost. Pohádka o průmyslové zóně Holešov na Kroměřížsku ve Zlínském kraji, kde jsou mzdy jedny z nejnižších, se ale nekoná. Situace sama o sobě investory odrazuje. Kraj uvažuje o žalobě proti ekologické „brzdě“. Má nového spojence – občany, kteří se sdružili pro změnu proti „ekoteroristům“.

Dvě výrobní a skladovací haly zde mimochodem mohla postavit například developerská společnost Panattoni Europe. Holešovaská zóna zřejmě utře proto, že je už několik let blokována řadou žalob. Aktivisté prezentují Panattoni jako další rizikový záměr. Také tvrdí, že úředníky platí kraj, takže nemohou objektivně rozhodovat o nezávadnosti staveb, chránit vodní zdroj, který je pod zónou, a ještě rozhodovat o odvoláních. Tohle jim může vyjít. Nebylo by to poprvé. Se stejnou záležitostí již uspěli například aktivisté v Plzeňském kraji.

Na Zlínsku ale kraji pomáhá i „protisdružení“.  Vede jej architekt Jiří Kotásek. Jde o Sdružení pro rozvoj holešovské zóny. Sympatizuje s ním i tucet obcí Mikroregionu Holešovsko. Nezaměstnanost je prostě prioritní problém k řešení.

Práce nebo voda?

Významná debata na posledním zastupitelstvu Zlínského kraje se otevřela právě k průmyslové zóně v Holešově. Bylo kritizováno, že zóna se neplní, zůstává poloprázdná a blokují ji aktivisté, kteří považují za prioritu něco jiného než zaměstnanost a příliv investic. Aktivisté ale argumentují tím, než chrání důležitý zdroj pitné vody pro minimálně 28 tisíc lidí.

Celá záležitost zřejmě skončí před soudem, a tentokrát z iniciativy krajských představitelů. „Nastal čas přejít do protiútoku,“ vyjádřil se Ivan Mařák, krajský radní pro životní prostředí, že doba pouhé obrany skončila.

Aktivisté si už na ministerstvu pro místní rozvoj i stěžovali na podjatost krajských úředníků. Ministerstvo ji zamítlo, ale občanská sdružení se odvolala. 

No, když je manažerem někdo podle partaje…

Ze situace v holešovské zóně je dle svých slov značně konsternován například Michal Kostka, zastupitel Zlínského kraje za KSČM. „Nejenže zóna neplní svůj účel, předložený závěrečný účet kraje navíc ukázal, že je ještě ke všemu ztrátová. Uveďme, že za ztrátovost byly dříve masivně kritizovány nemocnice (i když zde došlo v poslední době k velkému zlepšení a pozitivní bilanci hospodaření), které aspoň svůj účel, léčení, plnily. I proto jsem v diskuzi vystoupil i já a vyjádřil jsem názor, že pokud existují informace o nekompetentnosti vedení Industry Servis, měly by být jednoznačně prověřeny, protože podobné názory (někdy i mnohem drsnější) slýchám i od občanů,“ uvádí.

Koneckonců, každý si podle jeho slov může na internetu dohledat, kdo je předsedou představenstva zóny a z dostupných informací si vytvořit vlastní názor, zda se do funkce dostal díky svým manažerským schopnostem a zkušenostem nebo díky politické příslušnosti v době, kdy kraj ovládala jeho strana.

Ekologie nebo teror? Hlava a pata

Kostka sám za důležité považuje i vystoupení radního Mařáka, který poukázal na činnost některých „ekologických aktivistů“, kteří blokují rozvoj zóny za každou cenu. „K tomu mohu podotknout, že jsem se sám jakési besedy pořádané těmito lidmi zúčastnil. Na besedě prezentovali svoji kritiku záměru jedné firmy postavit si tam nějaké budovy. Nejprve se snažili dokazovat nereálnost záměru malým plánovaným množstvím zaměstnanců. Poté však začali tvrdit, že doprava bude představovat přílišnou zátěž. Tedy z toho mi plyne, že pokud pro ně doprava z tak malého množství zaměstnanců představuje přílišnou zátěž, tak asi nechtějí zónu vůbec,“ přemítá.

To ale natvrdo prý neřekli. „Považuji za správné, když lidé hájí ekologii, ale musí to mít hlavu a patu, a to, mám obavu, není tento případ,“ míní, ale přesto se vedení Industry Servis podle něj ovšem nemůže vymlouvat jen na ekologické aktivisty.

Ochrana přírody? „Jen obstrukce a šikana,“ má jasno radní Mařák. Že jsou lidé rozděleni skutečně na dva tábory a všichni nejsou proti „ekoteroristům“, dokládá například jedna z reakcí na internetu na stránce zaholesovsko.wordpress.com. Občan František Nevřala z Holešova, krerý se kdysi  angažoval ve shánění podpisů proti  umístění gumárny Mitas, připomíná, že pohnat k trestní odpovědnosti by zasloužili ti krajští radní, kteří tehdy rozhodli o  záměru stavby průmyslové zóny nad rezervoárem kvalitní podzemní vody pro téměř 30 000 obyvatel. „Není polehčující okolností, že někteří o vodě snad nevěděli,“ podotýká s tím, že Mařák tehdy zastupitelem nebyl. Problém ale prostě zdědil. „Za pár let se mohou vést války o pitnou vodu. Víte, co se dnes kolem Evropy děje. Není daleko doba, kdy strategické zdroje pitné  vody bude střežit armáda,“ předesílá Nevřala.

Z cizího krev neteče?

Úkolem politiků je podle jeho mínění tyto zdroje  chránit a ne na nich stavět výrobní provozy. „Ono je vlastně dobře pokud dojde k soudnímu jednání. Ukáže se totiž, jaké bylo pozadí při rozhodování  ohrozit velký zdroj pitné vody. Je s podivem, že kolem přehrady, která zásobuje Zlín pitnou vodou, se nejen nestaví žádné firmy nebo domy, ale dokonce je celá přehrada obklopena zelení a vedena jako přísně chráněná oblast. Vaše voda se chrání a s naší lze hazardovat?“ vytkl zlínským „papalášům“ jejich sobeckost.

Ekologický právní servis, který se v kauze rovněž angažuje, považuje umístění zóny v Holešově v pásmu ochrany vodního zdroje za strategický omyl Zlínského kraje.  „Je s podivem, že si někdo dovolí plánovat průmyslovou zónu přímo nad zdrojem pitné vody. Připadá mi to jako podřezávání větve, na které sedíte. I proto poskytujeme právní pomoc aktivním občanům, kteří se snaží zdroj pitné vody pro Holešov a okolí ochránit,“ shrnul již dříve jejich právník Libor Jarmič.

Od žaloby k žalobě

V lednu 2013 Krajský soud v Brně vyhověl hned dvěma podaným žalobám. Pro nezákonnosti zrušil rozhodnutí povolující přístavbu skladu a přípravu infrastruktury uvnitř zóny. V únoru 2014 byla úspěšná další správní žaloba. Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí o umístnění stavby Odvodňovací drenážní žebro. 14. října 2014 Krajský soud v Brně rovněž vyhověl další správní žalobě a rozhodl, že úřady nezákonně povolily stavbu výrobního areálu. Stejně tak soud dal za pravdu Holešovským ve sporu o zveřejnění platů zástupců investorské společnosti Industry Servis ZK, a. s.

„Rozsudky dokládají, že původní megalomanský záměr je velmi problematický, že jej silou prosadit nepůjde. I s ohledem na zlepšení stavu zaměstnanosti v kraji je nejvyšší čas, aby vlastník SPZ začal uvažovat o zásadní změně a redukci tohoto neúspěšného projektu,“ komentoval rozhodnutí soudu Zdeněk Krajcar.

Místní aktivní občané chtějí ovlivnit podobu průmyslové zóny, proto se zapojují do tvorby územního plánu města. V zóně nelze realizovat jakékoli záměry bez omezení, proto usilují o stanovení regulativů, které by vyloučily průmyslové provozy znehodnocující vodní zdroj.

Dnes jsou v zóně z roku 2009, která přišla na 1,6 miliardy korun, dva subjekty - krajské Technologické centrum a firma Pokart, která zaměstnává zhruba 120 mužů a žen, ale kvůli sporům je rozšiřování výroby rovněž blokováno. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš