Rožnovský prostor: Vznik Valašské vodohospodářské nepochopitelný

Foto: Město Rožnov pod Radhoštěm

Popisek: Rožnovské zastupitelstvo, ilustrační foto

Mezi nejdéle diskutované body na červnovém zastupitelstvu patřilo založení Valašské vodohospodářské a.s. Toto schvalování postupně prochází bez většího zájmu všemi obcemi mikroregionu Vsetínsko. Zřejmě i proto, že jde spíš o problematiku expertů na obchodní právo či akciové trhy. Někteří zastupitelé ale už skloňují slova jako „tunel“ či „bílý kůň“.

Založení Valašské vodohospodářské a.s. (dále jen VV a.s.) je jednou z mnoha cest, jak čerpat dotace na projekt Čistá řeka Bečva II. Příjemcem dotace podle platné metodiky nemůže být společnost Vody a kanalizace Vsetín a.s. (VaK a.s.), protože není stoprocentně vlastněna veřejným sektorem (soukromý sektor se v ní podílí zhruba 0,6 procenty). Podle obchodního zákoníku nelze provést vytěsnění minoritních akcionářů (v tomto případě soukromých). Majoritním akcionářem ve VaKu totiž není pouze jeden subjekt, ale jde o Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko (SOMV). SOMV společně se společností VaK a.s. proto přišli s nápadem založit zrcadlovou společnost VV a.s. Akcie VaK a.s. by byly převedeny do VV a.s., čímž se otevře cesta pro vytěsnění minoritních akcionářů (majoritním akcionářem již nebude shluk obcí, ale jedna společnost VV a.s.). Podle zástupců rožnovské opozice se tím ale otevře i pomyslná Pandořina skříňka. Poukázali hned na několik důvodů, proč by takový krok zastupitelstvo města Rožnov nemělo schvalovat. Zároveň přišli s návrhem vlastního, dle jejich názoru, efektivnějšího řešení.

„Vzhledem k tomu, že akcionářem a příjemcem dotace je SOMV, nevidíme žádný důvod, proč by nemohly být na toto sdružení převedeny akcie ostatních akcionářů, případně převeden výkon práv akcionáře,“ uvedl Tomáš Hradil (Věci veřejné) s tím, že pak by se vytěsnění malých akcionářů obešlo bez nutnosti zakládat novou společnost.

Podle právního zástupce SOMV Petra Konečného byla původně i tato varianta ve hře. „V mikroregionu se hlasuje podle počtu hlav, nikoli podle počtu držených akcií. Problémový byl také způsob, jak by obce své akcie na mikroregion převedly,“ zdůvodnil Konečný s tím, že založení VV a.s. je pro obce výhodnější, protože za akcie VaKu získají akcie VV a.s.

Nešťastná hodnota akcie

Jenže i to má háček. Při využití legitimní výnosové metody soudní znalec vyčíslil hodnotu akcie na 246 korun. Původní hodnota akce VaKu přitom činila 1000 korun, navíc společnost postupně navyšovala svůj majetek, takže podle některých jiných metod by se dala stanovit až na cca 1200 korun. To je pro některé zastupitele nepřekonatelný problém, protože města a obce se tak účetně dobrovolně připravují o milionové položky.

„Kvůli špatnému hospodaření města jsme si museli v minulosti nabrat velký úvěr. Tehdy jsme se zavázali, že všechny akty související se snížením majetku, musí být předem projednány. Předpokládám, že úvěrující dům byl informován o tom, že se nám z účtů ztratí 70 milionů a vůbec jej to nevzrušuje,“ tázal se Hradil, který si zaspekuloval, že nesmyslná hodnota akcií mohla být stanovena záměrně tak, aby se připravila půda pro budoucí odkup akcií ze strany zahraničních investorů.

S názorem, že by cena za akcii byla nereálná, nesouhlasil Konečný. Doložil to na příkladu nedávné dražby několika akcií VaKu a.s. „Dražby se zúčastnil také mikroregion a nabídl nejvyšší částku, tuším něco kolem 330 korun,“ informoval Konečný.

Se snížením aktiv se nemohli smířit ani v sousedním Zubří. „Přicházíme o více než 10 mil. Kč! A to nejenom formálně, ale i prakticky, např. pokud bychom měli mít těmito akciemi krytý úvěr v bance. Můj závěr? V naší společnosti se, bohužel, pro takový způsob hospodaření ujal termín „tunel“ majetku, v tomto případě obecního. Dejme tomu, že to není původním záměrem autorů tohoto nápadu, ale já zcela určitě takový záměr nepodpořím! A pokud někdo uvedeným argumentům nevěří, měl by požadovat minimálně další posudek zpracovaný jinou firmou a jinou metodou. Jedná se přece o majetek VaK za více než 1 miliardu Kč a každých 10 % rozdílu v ocenění představuje pro Zubří 10 % ze jmenovité hodnoty 13 746 mil. Kč, tedy asi 1,4 mil. Kč!“ napsal v dopise adresovaném svým kolegům v zastupitelstvu Vladimír Krupa (ODS).

Podezřelý spěch

Cena akcie nebyla zdaleka jedinou podezřelou záležitostí v projektu založení VV a.s. Zastupitelům se nelíbilo, že schvalování projektu probíhá na poslední chvíli. „Byl jsem zhrozen tím, když jsem zjistil, že celá věc se táhne od podzimu 2010. Nechápu, proč jste nekonali dřív a my teď necelý měsíc před ustanovením nové společnosti máme něco zuřivě rozhodovat. Nemám v projekt důvěru a opravdu nevím, proč se to takto tlačí,“ podivoval se Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Podle jeho vlastních přestal projektu věřit v momentě, kdy se dozvěděl, že stoprocentní vlastnictví VaKu není jedinou cestou k Čisté Bečvě II. Dalšími možnostmi by bylo vypsat na provoz nových zařízení výběrová řízení, případně by si je obce mohly provozovat samy. „Nevidím tady žádné analýzy a porovnání, co se stane s vodným a stočným v jednotlivých případech. Nemáme dostatek informací,“ durdil se Gardaš.

Město: Tunel nechystáme

Koalice smetla všechny pochybnosti ze stolu. „Nová společnost VV a.s. zcela kopíruje akciovou společnost VaK. Jediný rozdíl bude v tom, že VV a.s. bude vlastnit všech 100 procent. A jinak bude ovládat VaK, který bude mít naprosto stejné složení, stejné vedení, stejnou administrativu, stejné zázemí, prostě úplně všechno. Je to z toho důvodu, aby byla zachována transparentnost toho, že nikdo nechystá žádný tunel a že všechno bude pokračovat dále,“ nechal se slyšet místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL) s tím, že po realizaci projektu velmi pravděpodobně dojde ke zvýšení vodného a stočného.  I tak je ale podle Mikuška tento model nejvýhodnější. Podle praxe z jiných měst, kde vodovody provozují soukromé společnosti, jsou odběratelé „sdíráni z kůže“.

Založení nové akciové společnosti Valašská vodohospodářská 21členné zastupitelstvo schválilo 12 hlasy. Do usnesení se ale vložila podmínka, že s celým projektem musí souhlasit ČSOB, která městu Rožnov poskytla tzv. optimalizační úvěr ve výši více než 100 milionů korun.

(zdroj: Rožnovský prostor)