Rožnovský prostor: Porušením zákona stavba přístřešku pro turisty

Foto: Jiří Románek

Popisek: Krajina, ilustrační foto

Když někdo někoho usmrtí – porušil zákon. Když někdy někdo ukrade peníze – porušil zákon. Když někdo peníze jenom „odkloní“ – porušil zákon. Když někdo zfalšuje výběrové řízení – porušil zákon. Když někdo v rámci správního řízení veřejně napadá organizaci nebo jednotlivce za jeho názor v tomto řízení – porušil zákon. Když politik lidem lže – i ten porušil zákon. Když někdo v dobré víře jenom tak na zem postaví plošinu z několika kůlů a metr nad zemí, aby turista lépe viděl do krajiny a neptal se na povolení úřadu – i ten porušil zákon. U všech uvedených příkladů je shoda – každý porušil zákon. Rozdíl je ale v tom, jaká je míra zavinění, jaká je závažnost činu, kterého se kdo dopustil.

Turisté, kteří jste někdy jen tak, pro dobro druhého, postavili na turistické cestě přístřešek, aby se turista schoval před bouřkou, porušili jste rovněž zákon. Musíte si nechat nejdříve zpracovat projekt přístřešku autorizovaným projektantem s kulatým (ne hranatým) razítkem, zaplatit ho, vyžádat si souhlas majitele pozemku (písemný), pak se se svou žádostí a zdůvodněním záměru dostavit na úřad k územnímu řízení. Po jeho ukončení a vydání souhlasu s užíváním tohoto zařízení jste pak povinni se o zařízení starat, sledovat, zda vandal nevzal tabulku, nevyšrouboval nějakou matku, nepodřezal nohu přístřešku. V dobré víře, že někomu pomůžete, jste na sebe pěkně „upletli bič“. Stejně tak to platí o mnohem nebezpečnějších zařízeních v lese – mysliveckých kazatelnách. Jsou to zařízení rovněž na kůlech, ale i pět metrů vysoko nad zemí, s okny, mají dveře i střechu, některé i lehátko. Neznám zařízení tohoto druhu, které by mělo povolení úřadu.

Když nám vedoucí odboru výstavby telefonicky oznámila, že dostala příkaz prověřit stavbu plošiny vedle naučné stezky na Hradisku, byl jsem překvapen, že na stavbu, která není na zabetonovaných patkách a je postavena na zemi jako židle nebo stůl a člověk na plošině stojí metr nad zemí, nemá označení ani navedení šipkami, že je to rozhledna, musí být projekt s kulatým razítkem a všechny náležitosti a vyřešené doklady, jak jsem již výše popsal. Hned „na rovinu“ a bez vymlouvání jsem ji sdělil, že naše ZO ČSOP Radhošť postavila tuto plošinu, stejně tak jako protierozní zábrany na naučné stezce, mostky přes vodu, rozcestníky. Když jsme byli upozorněni, že musíme mít na plošinu povolení stavebního úřadu a bez toho bychom museli být potrestáni, hned v tento den jsme dva za dvě hodiny toto zařízení rozebrali a odvezli. Písemně jsme na to upozornili i vedoucí odboru výstavby s tím, že až se nám podaří zaplatit projekt a sehnat potřebné doklady, budeme zvažovat, že plošinu pro turisty na původní místo znovu postavíme. Musím zde rovněž uvést, že s vedoucí odboru výstavby jsme si několik dnů dopisovali a vysvětlovali postupy a zákonné normy. Naše jednání bylo slušné a korektní. To na vysvětlení našeho porušení zákona.

To, že to byl další výpad proti naší organizaci ze strany vedení města, netřeba více zdůrazňovat. Pozorný čtenář, který sleduje naší účast ve správním řízení o kácení stromů kolem Jurkovičovy rozhledny a opakované napadání naší organizace či mé osoby vedením města jenom proto, že jsme si dovolili upozornit na chybné kroky města či městského úřadu, ví, že se jedná o obyčejnou odplatu. Postavenou plošinou jsme se neobohacovali - ani naše organizace, ani já sám. Sloužila veřejnosti a návštěvníkům města. Byla tam umístěna i vyhlídková fotografie s popisem kopců a místních částí Rožnova. Na naučné stezce, než jsme ji připravili, jsme za 10 let odpracovali zadarmo, jenom tak ve volném čase pro město stovky hodin, opravovali vandaly zničené stojany, vysekávali chodník, vybrali přes 100 pytlů odpadu a jednu karoserii, každoročně sbírali odpadky na trase naučné stezky, vyřezávali jsme nálety, aby lépe vynikla mohutnost a krása starých stromů, se zástupci Lesní správy, pracovníky Správy CHKO Beskydy, památkáři udělali nejednu pochůzku. Uskutečnili jsme zde i mnoho exkurzí, i s výkladem pro žáky, studenty, učitele nebo návštěvníky naučné stezky. Měnili jsme obsah tabulí a vydávali výukové listy pro učitele, nebo nové informační letáčky, které pravidelně dodáváme zadarmo do IC na náměstí v Rožnově. Jako politik jsem již zažil ledacos, ale takovouto „atmosféru“ a napadání naší organizace jsem ještě nezažil. Nejvíce mne ale mrzí, že vedení města vzalo iluze mladým lidem. Dnes již odmítají jít už zase ve svém volném čase opravovat zadarmo naučnou stezku, sbírat odpadky… To mne mrzí nejvíce. Je to ale obraz této společnosti, dnešních dnů, kdy vládnou lidi, kterým je občanská společnost trnem v oku, která má jenom poslouchat mocné.

Když jsem byl na radnici (jako místostarosta – pozn. red.), volala mi jedna paní, že se jí ve městě něco nelíbí. Na displeji jsem viděl číslo telefonu, a tak jsem si ho zapsal a sdělil ji, že to prověřím a zavolám ji. Když jsem to zařídil, tak jsem na toto číslo volal a ta sama paní mi sdělovala, že z tohoto čísla nikdo nevolal. S překvapením jsem telefon položil. Za nějakou hodinu přišla tato paní na městský úřad, omluvila se mi, že zapírala a vše mi vysvětlila. Byla překvapena, když jsem ji za tu kritiku poděkoval. Když její manžel za vlády komunistů kritizoval kroky města, začali ho pronásledovat. Proto paní zatloukala, protože se manžel zase bál, že je budeme pronásledovat. A dnes se mi zdá, že se tato doba zase vrátila.

Vážně uvažuji, že z politiky odejdu natrvalo a budu se věnovat více mladým lidem. Je potřeba je lépe připravit na život v této divočině, která je mnohem zákeřnější a nebezpečnější, než ta s medvědy.

František Šulgan, zakladatel ZO ČSOP Radhošť a zastupitel města Rožnov pod Radhoštěm, červen 2012

(zdroj: Rožnovský prostor)