Historik objevil chybu na památníku. Pravdivě o minulosti, říká Jiří Čunek

Foto: město Vsetín

Popisek: Památník bývalé židovské synagogy

Přesně po 87 letech se ukázalo, že dosud uváděné datum vypálení židovské synagogy ve Vsetíně je chybné. K tragické události nedošlo v noci z 19. na 20. března 1939, jak je uvedeno na památníku ve Štěpánské ulici, ale již o dva dny dříve. Radnice nyní plánuje text na památníku opravit.

Na zásadní nesrovnalost upozornil archivář a historik Ladislav Baletka, který se dlouhodobě věnuje dějinám města. Dosavadní datace vycházela z městské kroniky Richarda Pavlíka, prvního městského archiváře, a byla po desetiletí považována za jediný dostupný pramen. Nově nalezené úřední dokumenty však přinášejí přesnější svědectví.

Ve fondu bývalého okresního úřadu ve Vsetíně bylo nalezeno hlášení vsetínské četnické stanice z 24. března 1939. Podle této zprávy vznikl požár židovské modlitebny mezi 1. a 2. hodinou ranní 18. března 1939. Oheň zcela zničil budovu synagogy i obytná stavení obývaná židovským rabínem Leopoldem Blauem. Dokument popisuje také zásah dobrovolných hasičů a přítomnost německého vojska, přičemž vznik požáru označuje za neobjasněný. Tuto skutečnost potvrzuje i dobový tisk.

„Pokud se ukáže, že údaj na památníku neodpovídá skutečnosti, je povinností města jej uvést na pravou míru. Paměť místa musí stát na ověřených faktech, nikoli na omylu, byť dlouhodobě přijímaném,“ uvedl starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) s tím, že město proto plánuje v průběhu roku 2026 provést opravu textu na památníku ve Štěpánské ulici. „Nejde o přepisování historie, ale o její zpřesnění na základě nových archivních nálezů,“ doplnil starosta.

Židovská komunita ve Vsetíně měla pohnutou historii

První zmínka o obyvatelích židovského vyznání ve Vsetíně přitom pochází již z roku 1661. Tehdy se stal nájemcem vrchnostenského mlýna a vsetínské palírny Žid Hirschel. Až do 19. století byla židovská menšina omezována řadou nařízení a zákonů, které bránily nárůstu tohoto obyvatelstva, a to až do revoluce roku 1848, kdy došlo ke zrušení omezujících předpisů.

Židé se poté mohli volně stěhovat, usazovat a také ženit a vdávat. To vedlo k zvýšení počtu židovských rodin ve Vsetíně, jejich největší příliv nastal po roce 1863. Tyto rodiny se věnovaly především obchodu nebo pracovaly jako úředníci v továrnách židovských podnikatelů. Nárůst osob židovského vyznání vedl k založení Židovského náboženského spolku ve Vsetíně. Tento spolek zde zřídil židovský hřbitov a vybudoval márnici. Ke konci 19. století, v roce 1897, byla také postavena ve Štěpánské ulici synagoga.

V židovských rodinách se mluvilo většinou německy, což byl jeden z důvodů, proč se proti Židům obrátilo ostří českých nacionalistických protiněmeckých nálad roku 1899. V tomto roce došlo k velké protižidovské demonstraci, při jejímž rozhánění muselo použít četnictvo zbraně. Střelba do demonstrantů měla za následek pět mrtvých. Byl to největší projev antisemitismu na Vsetínsku až do neblahých událostí za nacistické okupace.

Památník nese chybný údaj od svého odhalení

K památce židovských obyvatel byl na místě bývalé synagogy v roce 1992 odhalen památník. Je umístěn na kruhovém podstavci z dlažebních kostek, je zhotoven z kamene. V jeho středu je znázorněn sedmiramenný svícen menora, v pravé dolní části památníku je nápis. Na něm je dosud uvedeno, že synagoga byla vypálena německou policií v noci z 19. na 20. března 1939.

Nový dokument zároveň naznačuje, že německé represivní složky se ve Vsetíně mohly objevit dříve, než se dosud soudilo. Tato otázka zůstává předmětem dalšího bádání. Už nyní je však zřejmé, že dlouho uváděné datum vypálení synagogy neodpovídá skutečnému průběhu událostí.

Oprava památníku má být nejen technickým zásahem, ale i symbolickým gestem. „Je důležité, aby veřejný prostor města pravdivě vypovídal o jeho minulosti. Dlužíme to obětem i budoucím generacím,“ uzavřel starosta Čunek.

Vložil: Markéta Vančová