Valašská královna projela v kroji celý svět a zlomila ji až nečekaná tragédie. Zákeřná smrt dorazila z druhého konce planety

Foto: ČT

Popisek: Valašská královna Jarmila Šuláková v pořadu Bolkoviny

AUDIO, VIDEO Nedokázala se vyrovnat s tím, že její nevlastní syn musel odejít kvůli jedné z nejzákeřnějších nemocí současnosti. Nákazu virem HIV si přitom nepřivodil lehkomyslností, zavinila to nešťastná náhoda. Jeho smrt královnu moravských lidových písní tak zdrtila, že se splnění posledního velkého přání už nedočkala.

Odešla LEGENDA ... R.I.P. Jarmilko!!! (R.I.P. = Rest in Peace, tedy odpočívej v pokoji – pozn. red.) Tak se rozloučila s Jarmilou Šulákovou na Facebooku dvorní kapela Valašského království, vizovická folkrocková skupina Fleret, s níž léta vystupovala a jejíž členkou je nyní její dcera Zuzana. Královna lidové písně, národní umělkyně a čestná občanka Vsetína zemřela v sobotu 11. února 2017 ve věku nedožitých 88 let. Kromě úžasného hlasu, který jí sloužil do vysokého věku, se proslavila rázovitým valašským nářečím, nezdolnou energií, svérázným smyslem pro humor a recesi. Šéf slavného folklórního souboru Hradišťan Jura Pavlica všechny její kvality kdysi shrnul velmi výstižně v jediný pojem, když o ní prohlásil, že je ženská-ekrazit.

Jarmila Šuláková v roce 1961

Měla dělat, co ji nebavilo

Jarmila Šuláková se narodila 27. června 1929 na Vsetíně a Valašsku zůstala celý život věrná. Hudební nadání zdědila po rodičích, kteří ji přivedli ke zpěvu. Maminka Blažena byla herečkou, tanečnicí i zpěvačkou a otec muzikantem. Od mládí Jarmila ráda zpívala, nejprve v dívčím sboru na měšťanské škole, později ve folkové skupině Bobřík. Toužila naučit se hrát na klavír, a tak chodila cvičit na piano nejprve do evangelického kostela, a pak k učiteli Pokornému. Její snaha ale ztroskotala na tom, že doma klavír neměli, a tak nemohla intenzivně cvičit. Získala tím ale základní znalosti not, což se jí později hodilo. Ačkoli nerada šila, vyučila se švadlenou a do roku 1950 pracovala v kožešnictví u Táborských. A tak nastoupila do prodejny Supraphon ve Vsetíně, kde byla s hudbou v každodenním kontaktu, a zůstala tam až do roku 1985, kdy odešla jako vedoucí prodejny do důchodu.

Poslechněte si Jarmilu Šulákovou na nahrávce z roku 1949:

Písničky sbírala po vesnicích

Zpívala vlastně celý život. Nejprve ve školním sboru, pak v dalším jako studentka, a když školu opustila, začala zpívat v několika samostatných formacích: jak se čtveřicí vybraných kolegyň ze středoškolského sboru, tak s kvartetem studentů průmyslové školy nebo s taneční muzikou. Jako zpěvačka se dostala do Michálkovy vsetínské cimbálové muziky a zpívala také se skupinou Veselí hoši Rudolfa Dudy. Z Michálkovy muziky vznikl později známý soubor Kyčera. V padesátých letech jezdila s budoucím manželem Ludvíkem Schmidtem po okolních dědinách, kde sbírali písničky, a postupně se tak zrodila kapela Vsacan. Stála u zrodu Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a v roce 1958 s ním absolvovala své první velké zahraniční turné po Anglii. Jeho kmenovou sólistkou byla déle než dvacet let a během čtyř desítek let procestovala s rozhlasem doslova celý svět. Mimo jiné vystupovala s kapelou Technik Jana Rokyty, s formací Jasénka a jako host s řadou cimbálových muzik. To všechno stihla prakticky ve svém volném čase při občanském povolání. Na počátku 90. let pak začala spolupracovat se skupinou Fleret.

Se skupinou Fleret

Chyběl jí potlesk

Uměleckou kariéru oficiálně ukončila před pěti lety a spokojeně žila ve svém vsetínském bytě, i když jí postupně přestávalo sloužit zdraví. K jejímu stavu nepřispěla ani smrt nevlastního syna Michala, který zemřel na AIDS. „On za to, že se nakazil, nemohl, pracoval v Kanadě a tam se v laboratoři píchl o jehlu. Pak se vrátil domů a zaměstnavatel mu sem posílal léky, ale ty nezabíraly,” prozradila před časem deníku Aha!. „Lidé by se neměli těch, co jsou HIV pozitivní či už u nich nemoc AIDS propukla, štítit a odvracet se od nich. Od Michala se tehdy odvrátili všichni. Vůbec si nedovedete představit, jak trpěl,“ dodala s tím, že by především mladí lidé měli být mnohem opatrnější a měli by se této nemoci více bát. Jejím posledním velkým přáním bylo stanout ještě jednou na jevišti, pokud možno v pražské Lucerně. Netajila se tím, že jí chybí potlesk. „Ten nejkrásnější pohled z pódia je, když vidíte obrysy hlaviček sedět v publiku a ty oči, jak se na vás upjatě dívají. A když se zadaří, tak lidi zpívají s vámi. To mi opravdu chybí,“ posteskla si na sklonku loňského roku.

Na Masters Of Rock 2009 oslavila své osmdesátiny:

Matka královna

V roce 1955 dovezla z polské Varšavy ze Světového festivalu mládeže a studentstva bronzovou cenu a o dva roky později ze stejného festivalu, tentokrát konaného v Moskvě, již stříbro. V roce 1979 byla jmenována Zasloužilou umělkyní a o deset let později se stala Národní umělkyní. Po vzniku Valašského království byla zvolena Královnou matkou. V roce 2005 se stala čestnou občankou města Vsetín. Nestorka lidového, především moravského folklórního či folkrockového žánru měla v repertoáru tisíce písní, od klasických lidovek až po uměle vytvořené, které se jako národní píseň jen tváří. Dokázala zaujmout všechny generace, což z ní učinilo zcela mimořádnou osobnost. Královna lidové písně navždy odešla po krátké nemoci ve vsetínské nemocnici. Její rodné město připravuje ve spolupráci s rodinou Jarmily Šulákové vzpomínkové odpoledne.

Valašská Královna matka

Město Vsetín připravuje ve spolupráci s rodinou zesnulé Jarmily Šulákové na čtvrtek 16. února vzpomínkové odpoledne, které se uskuteční od 15 hodin v kině Vatra. Široká veřejnost tak může přijít zavzpomínat na naši nejznámější zpěvačku lidových písní, národní umělkyni a čestnou občanku města Vsetína, paní Jarmilu Šulákovou, která v sobotu 11.února zemřela ve věku nedožitých 88 let. 

Vzpomínku na královnu valašského folkloru zprostředkují zástupci hudebních souborů, se kterými Jarmila Šuláková po celý život spolupracovala, vsetínské osobnosti, zástupci kulturních institucí, města Vsetína a Zlínského kraje.  Poslední rozloučení s paní Jarmilou Šulákovou se uskuteční v pátek 17. února v 15 hodin, v kostele Horního sboru Českobratrské církve evangelické na Vsetíně.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská