Během patnácti let zanikne téměř polovina současných profesí a stejné množství nových vznikne, upozorňuje ředitelka střední školy a říká: Maturita by měla být především zkouškou dospělosti
24.11.2016
Foto: TV noviny.sk
Popisek: Maturita, ilustrační foto
„V odborné komunitě učitelů, politiků a ve veřejnosti se vedou vášnivé diskuse o tom, zda má být matematika povinnou součástí maturity. Jedna skupina se domnívá, že maturita nesmí být „zadarmo“ a že maturita bez matematiky neprokáže schopnost maturanta k logickému myšlení. Slyšíme i názor, že maturanti bez maturity z matematiky jsou polovzdělanci,“ píše ředitelka Soukromého gymnázia a střední odborné školy v Kunovicích Iveta Hashesh. A pokračuje…
Jiná skupina názorů konstatuje, že absolvent ekonomiky, práva, sociálních věd a mnoha dalších oborů v praxi téměř nic z toho, co se tak pracně učí k maturitě, později v životě nepotřebuje a že daleko více než matematiku přece bude mladý člověk všech profesí pořebovat znalost rodného jazyka a jazyk anglický a další cizí jazyky.
Na čem postavit vzdělanost populace je problém, který lidstvo řeší již od antiky
V každém období historie lidstva bylo úkolem vzdělávacího systému vzdělat populaci tak, aby společnost mohla fungovat, měla základy pro svůj rozvoj a aby se člověk jako osobnost rozvíjel. Na tomto principu se nemění nic ani dnes. Jen se již druhé století zapomíná na velevýznamnou složku systému – na složku výchovnou.
Žijeme v době transformace společnosti na epochu digitální s plným využíváním umělé inteligence ve všech sférách života. Během následujících patnácti let zanikne téměř polovina současných profesí a stejné množství nových vznikne. Člověk, aby mohl žít v této době, se bude muset profesně cíleně specializovat, aby byl konkurenčně schopný na trhu práce. Příchod internetu věcí změní pohled na řemesla. Ani tam již nebudou stačit většinou jen „šikovné ruce“. A globalizace na teritoriu EU a světa bude vyžadovat znalost alespoň jazyka anglického – bez rozdílu toho, zda člověk udržuje digitální technologie, nebo pracuje v oblasti sociální práce atd. To, co diskuse opomíjí, je to nejdůležitější. Jak vychovat osobnost člověka pro období třetí dekády 21. století. Jak mladého člověka motivovat k participaci na současné organizaci společnosti, jak jej motivovat k promýšlení cílů své budoucnosti a směřování celé současné společnosti. Chybí nám něco, co prosazoval Platón a další učenci. Chybí nám v našich vzdělávacích koncepcích svět idejí. Důsledky vidí každý z nás kolem sebe, a pokud nebude součástí maturity významně zastoupena tato složka, brzy zapláčeme všichni.
Rektor soukromé vysoké školy, Evropský polytechnický institut, s.r.o. mně jednou vyprávěl následující příběh.„V roce 1991, když jsem byl na univerzitě v Torontu, diskutoval jsem o obsahu nového projektu profesní vysoké školy na EPI s.r.o. Profesoři, kteří hodnotili obsah projektu, mně položili otázku – „proč tam máte tak rozsáhlou matematiku u bakalářů v ekonomickém oboru? Vždyť ty diferenciální rovnice v praxi nikdy nepoužijí“. Odpověděl jsem pravdivě: u nás to je standard, protože to rozvíjí logické myšlení. A moji zahraniční kolegové jen suše konstatovali. Víte, kolik je jiných disciplín, kterí rozvíjí logické myšlení a pro absolventa jsou potřebné? Uběhlo 25 let a tato moudrá odpověď mně neustále zní v podvědomí.“
Není to vzkaz i pro naše současné diskuse o obsahu maturitní zkoušky?
Matematiku v určitém rozsahu potřebuje každý člověk. Potřebuje ji k tomu, aby se mohl orientovat ve finančích oblastech, aby se orientoval v matematice, potřebné ve svém oboru atd. Je tedy jasné, že pro svůj rozvoj potřebuje každý mladý člověk různý rozsah matematiky. V extrémním případě, pokud chce v budoucnu absolvent studovat matematiku, fyziku, teoretickou informatiku na univerzitě, jde o nejvyšší potřebný rozsah matematiky ze střední školy. Ale pokud se chce v životě uplatnit v sociálních službách, nebo v oblasti psychologie, jako učitel cizích jazyků a v mnoha dalších oblastech, jde o mnohem, mnohem nižší potřebnou úroveň. Na taková zjištění nepotřebujeme žádné rozsáhlé výzkumy.
Naproti tomu, znalosti českého jazyka a cizího jazyka budou limitní pro uplatnění každého mladého člověka již ve velice blízké budoucnosti. Ve všech oborech lidské činnosti.
Z maturity by měl mít student radost a měl by vědět, že to je zkouška smysluplná, říká ředitelka
Proto se domnívám, že by bylo užitečné ponechat jako předměty maturitní zkoušky jazyk český a jeden cizí jazyk a doplnit jako volitelný předmět matematiku, informatiku, biologii, chemii a další předměty podle toho, které bude absolvent potřebovat ve své praxi po maturitě, nebo na vysoké škole, kam se hlásí. Z maturity by měl mít student radost a měl by vědět, že to je zkouška smysluplná.
Jako bychom se báli, že si student nezvolí správně své maturitní portfolio. Tyto obavy nejsou dle mého názoru opodstatněné. Vždyť maturanti jsou již voliči a rozhodují nejen o sobě, ale rozhodují o celé své rodné zemi.
O obsahu maturity diskutují akademici, úředníci, poslanci. Kde však zůstal hlas občanů, kteří tvoří většinu této společnosti? Nejsou snad dostatečně „chytří“, aby se mohli vyjádřit k tomu, jak by mělo vypadat vzdělávání jejich dětí, vnuků?
Vraťme se ke sloganu, že maturita je zkouška dospělosti. To by měl maturant během zkoušky bezpodmínečně prokázat.
Nedivím se paní ministryni Valachové, že pečlivě zvažuje, jak postavit maturitu, aby absolvent prokázal již dnes, že je nejen dospělý, ale že je také schopný uplatnit se po skončení střední školy a participovat na transformaci společnosti na společnost digitální.
Vložil: Anička Vančová