Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Ke konci jsem odcházela znechucená, kromě poznámky jsem nesměla udělat už vůbec nic. Učitelka v penzi tvrdí, že za komunistů se jí učilo líp a ještě: „Uprchlíkům dáme miliardy a na naše nemocné děti…“

03.09.2016
Ke konci jsem odcházela znechucená, kromě poznámky jsem nesměla udělat už vůbec nic. Učitelka v penzi tvrdí, že za komunistů se jí učilo líp a ještě: „Uprchlíkům dáme miliardy a na naše nemocné děti…“

Autor: Daniela Černá

Popisek: Libuše Rousová

ROZHOVOR „Dřív bylo jasno. Na jedné straně stál rudý nepřítel a na druhé lidi. Samozřejmě ale nešlo vykládat, že komunisti jsou hajzli,“ vzpomíná na svou učitelskou dráhu Libuše Rousová z Rožnova pod Radhoštěm. Desítky let strávila v politice i ve školství a teď si užívá důchodu s vnoučaty. I když vůbec nepatří k zastáncům minulého režimu, po stránce přístupu dětí k výuce si myslí, že bylo líp. „Atmosféra se zlomila a do dneška si děcka myslí, že demokracie je o tom, že si mohou dělat, co chtějí, že se jich rodiče vždycky zastanou a kantor je naprostá nula.“ A jak hodnotí Rousová dnešní politickou scénu? „Snad to bude poprvé v životě, kdy nepůjdu k volbám.“

Vy jste strávila za katedrou 35 let. Když se ohlédnete zpět, jak by se dalo srovnat období, kdy jste začínala se závěrem vaší kariéry ve školství? Jaké změny byly viditelné, ať už se to týká chování dětí, jejich výsledků nebo přístupu učitelů?

Domnívám se, že doba komunismu byla po stránce učení produktivnější a lepší, protože děcka poslouchala a chtěla se učit. Neměla naprostou jistotu, že se dostanou tam, kam chtějí. Ideologie byla samozřejmě zoufalá, ale já jsem zažívala situaci, kdy jsme všichni věděli, kdo je tzv. nepřítel. Věděli jsme, jak reagovat, a také děti rychle pochopily, na které straně kantor stojí. Učila jsem i historii a vždycky záleželo na osobnosti kantora, jakým způsobem ji vykládal. Samozřejmě nešlo vykládat, že komunisti jsou hajzli. Ale já na toto období vzpomínám i pozitivně, jako na dobu, kdy se mi dobře učilo, děcka byla chtivá se učit. Po revoluci jsem šla do Spolku přátel angažovaného učení a tam nás seznámili s jiným způsobem výuky, což bylo super. Jenže to bylo jen na krátkou dobu. Děcka byla nadšená, ale ředitelé chtěli klasický přístup.

Pak se atmosféra nějak zlomila a do dneška si děcka myslí, že demokracie je o tom, že si mohou dělat, co chtějí, že se jich rodiče zastanou a kantor je naprostá nula.

Kantor nic nesmí. Když děcko kouří sto metrů od školy, nesmí na to reagovat. To dřív neexistovalo. Dřív jsme výchovu dělali i za „škamny“ školy. Působil jakýsi přirozený respekt. Možná že se mi dřív učilo líp i proto, že jsem byla mladá, měla jsem chuť do nových věcí, kvantum nápadů a co jsem chtěla, jsem si probojovala i za komunistů. Pak už ke konci jsem odcházela znechucená. Kromě poznámky jsem nesměla udělat vůbec nic. Děcka se chovala stylem: Je mi to jedno, stejně se na každou střední školu dostanu. Možná si teď někdo pomyslí, že propaguju komunismus, ale to pozor, to v žádném případě ne. Mám na mysli přístup, morálku, zodpovědnost. Každá doba má něco do sebe. Tato je velmi amorální, těžká a více individualistická než dříve. Samozřejmě kdybych byla mladá, třeba ocením více to, že mohu učit svobodněji. Jenže školství dnes ztratilo osnovy, má školský vzdělávací program a rámcový vzdělávací program a úroveň klesá.

Proč by měla úroveň výuky ve školství klesat?

Všichni se všude dostanou, nezáleží na známkách, děcka nevnímají to, že v normálním životě třeba nemusejí dostat práci. Svět je hodně těžký. Dřív bylo jasno. Na jedné straně stál rudý nepřítel a na druhé lidi.  

Když se vrátím k chování dětí, do jaké míry může učitel jejich přístup k životu ovlivnit?

Šanci má, ale musí to být velmi silná autorita. Musíte mít ideální třídu, rodiče musejí kantorovi pomáhat. Pak lze mít i výsledky. Ale v globálu si i mí bývalí kolegové stěžují na to, že je vše děckám jedno, rodiče nemají čas, a pokud se něco stane, vinu nese vždycky kantor. Všechno je uspěchané.

Letos se možná půjde učitelům po prázdninách do školy s lepším pocitem. Ministryně Michaela Marksová zopakovala, že celková mzda českých učitelů se zvýší o osm procent, tarifní plat pak o šest procent. V praxi to bude znamenat, že začínající učitelé s praxí do šesti let  v 11. či 12. platové třídě si polepší cca o 1 300 Kč, déle sloužící pedagogové pak o cca 1 500–1 600 Kč. Zvednou se platy i učitelkám mateřských škol či asistentům pedagoga. Předpokládám, že asi tohle opatření chápete jako pozitivní krok…

Kantoři vždycky byli podhodnocení. Hloupý občan je dobře použitelný k manipulaci, chytrý je dobrý pro budoucnost státu. Je dobře, že se platy zvedají, ale zase je to všechno plošně. A co si budeme vykládat, jsou dobří kantoři a špatní kantoři. Měla by existovat spíš složka, aby bylo možné reflektovat i snahu učitele. Jistě, zase ředitel školy podléhá zřizovateli… Na všem najdeme nějaké ale.

Přesto, vypadá to, že se zvedají platy ve státní správě, úředníkům, učitelům, přicházejí zaměstnanecké výhody. A živnostníky čekají tak akorát daně a EET…

Svět není nikdy spravedlivý. To je základní axiom. To si můžete jen do určitého věku myslet. Já jsem si to myslela do 55 let, že vybojuji všechno. Uprchlíkům budeme dávat miliardy a na nemocné děti sbíráme svršky. Prostě se nenarodil ještě osvícený politik, který by dokázal všechno ukočírovat. Bohužel dnes je vše o penězích, a to je chyba. Vyváženost by měla být.

Vy jste prošla ODS, pak jste byla členkou SNK – ED a politikou jste se zabývala asi 20 let i jako místostarostka města Rožnov pod Radhoštěm. Když jsme se na toto téma bavili asi před třemi roky v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste kritizovala vládu Petra Nečase, kterého jste znala i osobně. Jak vnímáte politickou situaci teď?

Materiálně jsme hodně vyšplhali, ale co se týká dušení spojenosti… Jistě, každý potřebuje něco jiného. Někomu stačí, že si nakoupí o deset kilo klobás víc, jinému že si každý rok vymění nábytek nebo jede dvakrát třikrát za rok na dovolenou. Myslím si, že podstatné je i dodržovat pravidla, umět se chovat ke svému okolí. Osobně už jsem pesimista. Jsem sice gratis občansky stále činná v oblastech, ve kterých se vyznám, ale jinak jsem se už začala starat pouze o rodinu, a to je špatně. Dřív mi bylo trapné řešit něco například v lokalitě, kde bydlím, aby lidi neřekli, že se starám kvůli sobě. Teď už mi to blbé není. Už si říkám, že musím mít pořádek kolem sebe a ve své duši, jinak se žít nedá.

Pořád dělám předsedkyni bytové komise, ve školské radě, ve strategickém plánu města a lezu panu starostovi na nervy. Ale nutno přiznat, že máme celkem dobrý vztah.

Nechybí vám práce v zastupitelstvu? Přece jen si člověk zvykne, že má více kontaktů, může dění ovlivnit…

Tak jistě, měla jsem z toho strach, přece jen když člověk něco dělá dvacet let… Já jsem si ve škole zkrátila úvazek, abych mohla dělat zastupitelskou funkci. Když si teď uvědomím, co jsem vlastně udělala, já jsem byla totální exot. Každý mi tehdy říkal: Co blbneš? Až teď jsem to samozřejmě pocítila na důchodu. V naivitě, že chci dělat pořádně jak ve škole, tak v zastupitelstvu, jsem si musela někde ubrat práci, takže jsem měla menší počet hodin. A peníze mi zastupitelstvo samozřejmě nenahradilo. Začínala jsem na sto čtyřiceti korunách měsíčně.

Ještě se vrátím k aktuální politické scéně, vedou si dobře? A koho budete volit?

ODS zastavila ekonomiku, strašila Řeckem, jejich dluhy, Nečas a Nagyová nám dokázali, že si dokážou ulít pro sebe. Ze začátku jsem si myslela, že sociální demokraté zmoudřeli. Jenže teď je doba, kdy se daří a zase rozhazují. Doma by si tohle člověk nikdy nedovolil. Když má člověk přebytek, šetří, protože dobré období nepotrvá věčně. Snad to bude poprvé v životě, kdy nepůjdu k volbám. Ke krajským určitě ne. A co se týká celostátních? To možná ještě zvážím. Ale nechce se mi. Nejhorší je, když člověk přestane věřit a řekne si: „Proč tam mám jít, když je to pořád stejné.“ Všichni říkají, že jsou proti korupci, pak zjistíte, že taky mají namočené prsty. Víra musí na něčem růst, a když padne do hnoje a bláta, tak růst nemůže.

Daniela Černá

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.                         

 

Vložil: Anička Vančová

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace