Případné odsouzení k zaplacení náhrady by bylo bezprecedentním bezprávím vůči vsetínským občanům, popřením zdravého rozumu a potvrzením, že milosrdenství k sociálně vyloučeným Romům se nevyplácí, říká starosta Čunek
17.08.2016
Foto: MMR
Popisek: Jiří Čunek
Vyjádření starosty Jiřího Čunka, týkající se stížnosti podané k Ústavnímu soudu v pondělí 8. srpna 2016 k zamítavému stanovisku Nejvyššího soudu v Praze v kauze Romů, odstěhovaných na Jesenicko.
Město Vsetín se brání u ÚS z toho důvodu, že případné odsouzení k povinnosti zaplatit náhradu Romům by bylo dle našeho názoru bezprecedentním bezprávím vůči vsetínským občanům, popřením zdravého rozumu a potvrzením názoru, že milosrdenství k sociálně vyloučeným Romům se nevyplácí. Město Vsetín místo vystěhování bez náhrady, které mohlo učinit na základě rozhodnutí soudu, poskytlo bezúročnou půjčku na 25 let na nákup domů Romům, kteří neplatili dlouhodobě nájem. A ti pak s přispěním různých pseudolidskoprávních organizací, dotovaných většinou z veřejných prostředků, město zažalovali, že byli poškozeni.
Město Vsetín se ústavní stížností domáhá:
1) Zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým byl již potřetí zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který žalobu všech žalobců jako nedůvodnou zamítl. Tímto usnesením Vrchní soud zároveň odňal tuto věc dosavadnímu soudci a určil, že věc má rozhodnout jiný soudce, neboť ten stávající názor Vrchního soudu nerespektuje. Vrchní soud se domnívá, že město zasáhlo neoprávněně do osobnostních práv žalobců, což trvale odmítáme a krajský soud náš názor trvale sdílí. Vrchní soud však postavil tento svůj závěr na nepřípustném důkazu, a navíc rozšířil předmět sporu o skutek, který žalobci vůbec předmětem řízení neučili, čímž zatížil řízení podstatnou vadou.
2) Zrušení usnesení Nejvyššího soudu, který se věcí odmítl zabývat, když dovolání města proti shora popsanému usnesení Vrchního soudu odmítl, tedy se případem po věcné stránce vůbec nezbýval, ačkoli jsou zde zásadní vady v činnosti vrchního soudu, které jsou způsobilé k projednání před Nejvyšším soudem, přinejmenším otázka odnětí zákonného soudce.
Město tak má za to, že oba soudy svým postupem porušily ústavním pořádkem zaučené právo města jako účastníka na spravedlivý proces a v případě Nevyššího soudu v rovině odmítnutí práva.
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Redaktor KL