Mexická dvojitá loupež, mladší i starší Svěrák a kulinářské tipy na Filmovce. A kde je zakopaný scénář? Festivalová reflexe Viktora Horáka III
10.08.2021
Foto: Viktor Horák
Popisek: Festivalové náměstí před kinem Hvězda a klubem Mír v podvečer
DENÍK Z LFŠ 2021. Festival se pomalu ale jistě blíží ke konci. Jsme uprostřed filmového svátku, který dosahuje svého vrcholu. Festival je plný kvalitních artových filmů, ale nevyhýbá se ani hollywoodské kinematografii nebo hororovému braku těch nejnižších filmových kvalit. Po hradišťském náměstí se batůžkáři na kolech míjí s kapacitami českého, ale i polského nebo mexického filmu. Na festival přijel Zdeněk Svěrák nebo polský střihač Jaroslaw Kaminsky (Studená válka, Ida). Prosluněné festivalové dny a teplé letní noci během nedělního večera na chvíli narušil déšť. Letní kino bylo zrušeno, ale diskotéku v klubu Mír to nijak neomezilo. Největší zájem budí sekce filmů z východní Evropy, populární české novinky nebo mexické filmy.
Nedělní večer jsem zakončil dvěmi projekcemi velmi rozdílných snímků. Prvním bylo mexický lupičsko-existencionální drama Muzeum, které v sobě kloubí klasický motiv lupičského filmu a road movie s prvky magického realismu. Snímek začíná jako thriller o radikálním vyloupení národního muzea. Dva mladí studenti aspirující na budoucí veterináře během Štědrého dne ukradnou staré aztécké a mayské cennosti nevyčíslitelné hodnoty. Po umně natočeném lupičském aktu se film pomalu mění v až existencionálně emotivní road movie.
Z thrilleru se stává stylizovaná odyssea po mexické zemi, kde mladíci čelí krizi identity a dramatickému dospívání během 80. let. Film je plný snových sekvencí a uvolněné atmosféry, kterému dominuje pátrání celé země po klenotech. Z každého záběru ale prýští láska k filmovému řemeslu - kompozice, světla a práce s hercem nemají chybu. Tvůrci s lehkostí sobě vlastní střídají vrcholně stylizované scény s emotivním dramatem a místy i dokumentárním charakterem.
Jeden ve světě z nejznámějších mexických herců, který se občas objevuje i v amerických filmech (například seriál Amazonu Mozart in the Jungle), Gael García Bernal ve filmu Muzeum z roku 2018. Foto Cinépolis Distribución
Kouzlo půlnočních projekcí
Vrcholem neděle je klasická půlnoční projekce hongkongského akčního thrilleru Ultra Force 3: Pod policejní ochranou. Skoro půlhodinový fenomenální úvod k filmu obstaral ředitel kina Aero Jiří Flígl, jenž je i hlavním dramaturgem sekce Půlnoční delikatesy: Zlaté časy videa. Půlnočním divákům přiblížil tvorbu filmů pro asijské video trhy. Tamní režiséři v čele s režisérem tohoto snímku Godfreyem Ho byly schopní natočit během pár týdnů film pomocí vystřižení scén z tchajwanských akčních thrillerů, k nimž se dotočilo pouze několik minut konverzačních scén, a filmy mohly do distribuce. Film Ultra Force 3: Pod policejní ochranou je klasickým představitelem hongkongské brakové akční kinematografie, která cílí hlavně na akci a erotiku. Film byl vyroben primárně pro domácí video a DVD nosiče. Proto si snímek užijete především díky nápadité akční choreografii a odvážným erotickým scénám. Velkým překvapením byl pro tuzemského diváka také hongkongský styl humoru a opravdu velká doslovnost ve filmech. Jako třešnička na nedělním dortu tento snímek zapůsobil opravdu výborně. Zároveň film funguje jako hnací motor k tomu zajít hned po titulcích na pivo nebo na drink do nedalekého klubu Mír, kde je diskotéka v plném proudu.
Projekce v době covidu, foto LFŠ
Samotná sekce půlnočních bijáků je velkým festivalovým fenoménem. Je to vděčná a oblíbená sekce, která zprostředkovává filmy, které nejsou snadno k mání, a přesto si drží svůj kultovní status ve světové kinematografii. Horory, akční thrillery a různé krváky přitahují široké spektrum festivalových diváků. Divák se nepotřebuje tolik soustředit, ale spíše bavit - což půlnoční sekce splňují nadmíru vrchovatě.
Pondělí se nese ve znamení obou Svěráků a mexických zlodějů
Kinosály jsou již od osmi ráno v plném provozu, promítačky vrčí a vesele promítají pro ranní festivalové nadšence. Stánky a obchůdky s občerstvením se pomalu probouzí k životu. Ulice se začínají plnit až kolem poledne, kdy se všichni vyspí a začnou hledat něco k obědu. Já se už kolem deváté chystám zahájit svůj čtvrtý filmový den na LFŠ. Jdu rovnou pro ranní kávu, něco k snídani a hurá na pozapomenutý filmový skvost od Jana Svěráka.
Ve Slováckem divadle se za účasti Zdeňka Svěráka promítala kultovní komedie Vrchní, prchni! Foto pro LFŠ Marek Malůšek
Pondělní ráno začíná tradiční kávou z Kafekáry, kde si kromě klasického espressa nebo flat white můžete také dát místní specialitu ´kafe od žida´. Což je espresso s trochou zázvoru - po ránu to je dokonalé nabuzení pro rozespalého návštěvníka, který hodlá vydržet minimálně do půlnoční projekce. Příjemný podnik je koncipován jako kavárenský karavan ve tvaru čajové konvice. Následuje rychlá snídaně v podobě zmraženého jogurtu s rozmixovanými borůvkami a lesní směsí. Následně mířím rychle do kinosálu ve Sportovní hale - začíná projekce dnes již možná až kultovního filmu Jana Svěráka Akumulátor 1. Tato netradiční lovestory s prvky sci-fi je esencí lásky ke kinematografii. Svěrákově komorní romanci dominuje Petr Forman, který vede lítý boj proti televizní zábavě. Snímek se řadí k vlně tzv. chcípáckých filmů, které vypráví příběh sympatického životního outsidera, jenž se snaží změnit svůj život, a dojde i na romantiku.
Přijíždí vážený host Zdeněk Svěrák
K tomu je potřeba zmínit příjezd festivalového hosta, kterým není nikdo jiný než herec a scenárista Zdeněk Svěrák, jemuž je na festivalu věnována celá sekce - kromě filmu Akumulátor 1 dojde i na filmy, které natočil se svým odvěkým přítelem a kolegou Ladislavem Smoljakem. Nebude chybět kultovní cimrmanovská Poslední sezóna nebo komedie Vrchní, prchni.
Herec Zdeněk Svěrák s Výroční cenou Asociace českých filmových klubů v Kině Hvězda. Foto pro LFŠ Marek Malůšek
Jedním z nejlepších míst kam zajít na oběd je tradiční Polévkárna na hradišťském náměstí. Můžete si vybrat z pestré nabídky nejrůznějších domácích polévek - od dýňového krému, přes hustou pórkovou polévku až po klasické kuřecí vývary. Hned po obědě se opět ubírám do srdce filmového festivalu - do parku ve Smetanových sadech, kde má své sídlo stan Respektu. Probíhá tu zapálená debata na téma ´Kde je zakopaný scénář?´. Diskuzi vede redaktorka kulturní rubriky Respektu Jindřiška Bláhová, která si na letošní Filmovku přizvala pedagožku FAMU, scenáristku a spisovatelku Terezu Brdečkovou, scenáristku Barboru Námerovou (Špína) a producenty Michala Reitlera z ČT (Most!, Božena, Okresní přebor) a Vratislava Šlajera z produkční společnosti Bionaut (Pouta, Svět pod hlavou, Doktor Martin). Společně rozebírali postavení scenáristy v českém filmovém průmyslu. Z debaty vzešlo, že českých autorů a slibných námětů je dost. Hlavním problémem je nedostatečné propojení scenáristů a režisérů, kteří si nedokáží stanovit mantinely jejich spolupráce. Naopak si chválí zapálenost scenáristů a pestrost námětů, které producenti příjímají.
Bar ve Smetanových sadech a Literární stan, foto Viktor Horák
K večeru jsem se opět vydal zakusit filmové Mexiko. Po nedělním lupičsko-existencionálním dramatu Muzeum jsem se rozhodl dát šanci dalšímu zlodějskému filmu. Snímek Chicuarotes je sociálním dramatem, které vypráví o nelehkém životě na periferii Mexico city. Dvojice mladistvých výrostků se odhodlá k radikálnímu kriminálnímu činu, který navždy poznamená jejich životy. Film ukazuje špinavá zákoutí mexických slumů, kde není skoro žádná pozitivní postava. Město je prohnilé kriminalitou a zkažeností, které ukazuje stinné stránky mexické reality. Tento drsný a temný film o nebezpečném dospívání a klukovských osudových chybách poskytuje emotivní obraz krutého světa, kde ale existuje naděje v lepší zítřky.
Vložil: Viktor Horák