Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Turecko se mění v islámskou diktaturu. A Evropa bohužel mlčí, říká senátor Ivo Valenta. Je nevyšší čas, aby Evropa přestala hrát s Tureckem hru na slepou bábu

19.07.2016
Turecko se mění v islámskou diktaturu. A Evropa bohužel mlčí, říká senátor Ivo Valenta. Je nevyšší čas, aby Evropa přestala hrát s Tureckem hru na slepou bábu

Autor: Youtube, repro

Popisek: Turercký prezident Recep Tayyip Erdogan povolal do ulic své příznivce

„Přiznám se, že mne vývoj poslední událostí v Turecku vlastně ani nepřekvapuje. Dlouhodobě totiž říkám, že Turecko je zemí, která snad i díky svým historickým kořenům nemůže být důvěryhodným partnerem zemí starého kontinentu, píše Ivo Valenta. A pokračuje...

Nepovedený nebo možná jen uměle sehraný vojenský puč a především události, které nastaly po jeho potlačení, jsou podle mne toho jen dalším důkazem. 

Proč neměl puč žádnou „tvář“?

Asi nejsem sám, kdo nerozumí víkendovému pokusu části turecké armády o převrat. Proč byla celá akce tak špatně zorganizovaná? Proč neměl puč žádnou „tvář“, usilující o převzetí moci? Je vlastně možné, aby bylo něco jako vojenský puč v tak velké zemi potlačeno v řádu několika málo hodin? O to víc pak dostávají za pravdu spekulace, které mluví o tom, že turečtí vojáci mohli být vtaženi do předem připraveného scénáře a puč nebyl ničím jiným, než dobře připravenou předehrou pro události, které nastaly po jeho rychlém zažehnání. 

Masivní zatýkání odpůrců autoritářského režimu tureckého prezidenta Erdogana, justiční i policejní čistky, neuvěřitelně rychlé sestavení nových speciálních policejních jednotek, které jsou vybaveny nevídanými kompetencemi a k tomu volání po opětovném zavedení trestu smrti. Nebo stíhačky, které mají podle Ankary „chránit“ vzdušný prostor Turecka. To není podle mého soudu obranná reakce turecké vlády proti vzbouřeným vojákům. To je jasný signál toho, že prezident Erdogan přinejmenším zneužil nezdařeného vojenského puče k tomu, aby v Turecku upevnil svou moc, stal se jeho neomezeným vládcem, a jak sám říká, zemi vrátil k islámským kořenům. 

Nebezpečná islámská diktatura

V přímém přenosu tak sledujeme, jak je v Turecku nastolována nebezpečná islámská diktatura. Diktatura, která je však navíc podpořena davy Turků, kteří na ulicích a náměstích až fanatickým způsobem brání svého prezidenta. Ten totiž dokázal, stejně jako mnozí jiní diktátoři minulého století, zmanipulovat své stoupence natolik, že jsou odhodláni jej nejen dále masivně podporovat v „demokratických“ volbách, ale také za něj třeba i nasazovat životy. 

V konečném důsledku tak Erdogan nastoluje svou diktaturu sice autoritářskými, přesto stále ještě demokratickými metodami. A když se „náhodou“ zaseknou anebo jsou příliš pomalé, přijde vhod nezdařený vojenský puč, který před veřejností legitimizuje zatýkání odpůrců režimu i obrovské personální čistky napříč celou státní správou. Navíc taková událost, kterou sledují média po celém světě, navíc ještě více upevní politický vliv tureckého prezidenta, který se v očích svých stoupenců odvážně postavil vzbouřencům a ochránil turecký lid před vnitřními nepřáteli. 

Po staletí se Evropa bránila tureckému vlivu

Je přitom velkým paradoxem, že se něco takového děje v zemi, která je členským státem NATO. Tedy obranné aliance, která se má podílet také na vojenské obraně České republiky. Nedokáži si představit, že by stát, kde bude vládnout islámská diktatura, měl být i do budoucna součástí naší mezinárodní vojenské obrany. Nemohu souhlasit s názory, které v posledních dnech slýchám, že je lepší mít Turecko na naší straně, než si jej postavit proti sobě. Tato „opatrnostní politika“ nikam podle mého soudu nevede a bude pouze a jen posilovat Turecko v jeho vyděračské politice vůči EU i dalším světovým velmocem. 

Po staletí se Evropa bránila posilování tureckého vlivu. Naši předkové stavěli kulturní, politické i vojenské „hráze“ a bojovali proti rozpínavosti islámu a jeho stoupenců. V poslední době však děláme pravý opak a krůček po krůčku boříme tyto historií prověřené hráze. To, že se Evropská unie nechává Tureckem finančně vydírat za zdánlivou ochranu před příchodem statisíců uprchlíků, případně že zahájila jednání o bezvízovém styku, je jen demonstrativní ukázkou neschopnosti a slabošství dnešních lídrů Evropské unie. 

Je nevyšší čas, aby Evropa přestala hrát s Tureckem hru na slepou bábu. Nesmíme zavírat oči před děním v Turecku a tvářit se, že nevidíme, jak se zde upevňuje diktatura a vláda jednoho muže. Raději ani nechci domýšlet, kam až může zajít návrat k islámským kořenům, který avizoval prezident Erdogan, a jak nebezpečné to může být v kontextu radikalizace islamistů v posledních letech. Turecko totiž může brzy držet prst na spoušti nebezpečné zbraně, která může být koktejlem militantního islámu a milionů uprchlíků, majících chuť kolonizovat vyspělé evropské země. 

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace