Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Věznice v centru Hradiště chátrá. Na památník totality nejsou peníze

15.05.2013
Věznice v centru Hradiště chátrá. Na památník totality nejsou peníze

Autor: Ivana Fojtů

Popisek: Věznice v Uherském Hradišti chátrá.

Jedno z nejtemnějších míst, kde si v padesátých letech režim vyřizoval účty se svými odpůrci, zůstává i dnes ostudou města. Přes padesát let se o věznici v Uherském Hradišti nikdo nestará. Město, které ji v devadesátých letech získalo, ji později prodalo ministerstvu spravedlnosti, ministerstvo dnes ale odkazuje na okresní soud, který ji má ve správě, a okresní soud si stěžuje, že na přebudování věznice stejně jako na její dnešní zpřístupnění veřejnosti jako živého odkazu totality nejsou peníze.

Oprýskaná a zanedbaná historická stavba stojící v památkové zóně Uherského Hradiště zeje desítky let prázdnotou. Kdysi patřila k nejdrsnějším v socialistické republice a na lidech, které režim označil jako nepřátele státu, se tu zkoušely nové způsoby výslechů. Například elektrošoky nebo psychotropní látky, které měly vězňům rozvázat jazyk. Zároveň se ale neupouštělo ani od starých a osvědčených metod, tedy krutého fyzického bití, trýznění hladem, žízní či zimou.

Na měsíce či roky fyzického i psychického mučení vzpomínají ti, kdo je zažili, v dokumentech právě probíhající výstavy o historii vězeňství ve Slováckém muzeu, ale také v dokumentárním filmu Kristiny Vlachové Kauza Uherské Hradiště. Film o tom, jak se Aloise Grebeníčka - jednoho z nejbrutálnějších vyšetřovatelů Státní bezpečnosti na krajském velitelství StB, mimo jiné otce současného komunistického funkcionáře Miroslava Grebeníčka, ani po letech nepodařilo pohnat před hradišťský soud, mohli lidé v Hradišti zhlédnout v rámci veřejné debaty o budoucnosti věznice.

Memoria se snaží o památník

O to, aby se stavba s pohnutou historií stala opět přístupnou a zřídil se v ní památník obětí totalitních režimů a muzeum mocenské perzekuce, se už roky snaží občanské sdružení Memoria. To společně se  Slováckým muzeem a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy uspořádalo v květnu konferenci o budoucnosti věznice. Při té příležitosti představili veřejnosti návrhy studentů, jak by mohl zamýšlený památník jednou vypadat. Při veřejné debatě se připomněl obdobný záměr, který se podařilo zrealizovat v Rumunsku, mluvilo se o možném interiéru hradišťského památníku, o expozici vězeňství různých období i o tom, které části věznice by se zachovaly a zda by se jiná část využila i komerčně. Že by tento projekt dovedený do konce jistě zatraktivnil centrum města a přilákal do něj i zahraniční turisty, na tom se shodli všichni přítomní, včetně městského architekta Aleše Holého, ředitele uměleckoprůmyslové školy, která dnes sídlí v bývalé budově soudu a s někdejší věznicí přímo sousedí, Jana Pospíšila i těch, kteří komunistickým kriminálem sami prošli – například Františka Kolečkáře z Velehradu, nebo ty, co v něm měli své příbuzné, jako je Pavel Záleský.

Kde ale k realizaci muzea totality sehnat peníze? To zatím nikdo neporadil. Zatímco sdružení Memoria se snaží problém stále veřejně připomínat, uspořádalo petici za důstojné využití věznice, hledá možné donátory a navrhuje ucházet se o evropské dotace, poslanec ČSSD a zastupitel města Antonín Seďa slíbil, že téma vnese opět na parlamentní půdu a osloví znovu ministerstvo spravedlnosti. „Největší problém vidím v tom, že současný vlastník vůbec neví, co s objektem udělat,“ podotknul Seďa. Podle něj bylo velkou chybou, že město v roce 1994 budovu opět prodalo státu, který v ní chtěl obnovit vazební věznici. Z tohoto záměru ale sešlo a získat objekt zpět už se městu nepodařilo. „Právo hospodaření s objektem má okresní soud, který je jediný oprávněný o objektu rozhodovat,“ reagovala na dotaz mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR Štěpánka Čechová. „Ideu muzea totality podporujeme. Podle studie by ale odhadovaná cena rekonstrukce dosahovala 300 milionů korun, na což nejsou v rozpočtu ministerstva ani soudu peníze,“ sdělila Čechová.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace