Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Věznice v centru Hradiště chátrá. Na památník totality nejsou peníze

15.05.2013
Věznice v centru Hradiště chátrá. Na památník totality nejsou peníze

Autor: Ivana Fojtů

Popisek: Věznice v Uherském Hradišti chátrá.

Jedno z nejtemnějších míst, kde si v padesátých letech režim vyřizoval účty se svými odpůrci, zůstává i dnes ostudou města. Přes padesát let se o věznici v Uherském Hradišti nikdo nestará. Město, které ji v devadesátých letech získalo, ji později prodalo ministerstvu spravedlnosti, ministerstvo dnes ale odkazuje na okresní soud, který ji má ve správě, a okresní soud si stěžuje, že na přebudování věznice stejně jako na její dnešní zpřístupnění veřejnosti jako živého odkazu totality nejsou peníze.

Oprýskaná a zanedbaná historická stavba stojící v památkové zóně Uherského Hradiště zeje desítky let prázdnotou. Kdysi patřila k nejdrsnějším v socialistické republice a na lidech, které režim označil jako nepřátele státu, se tu zkoušely nové způsoby výslechů. Například elektrošoky nebo psychotropní látky, které měly vězňům rozvázat jazyk. Zároveň se ale neupouštělo ani od starých a osvědčených metod, tedy krutého fyzického bití, trýznění hladem, žízní či zimou.

Na měsíce či roky fyzického i psychického mučení vzpomínají ti, kdo je zažili, v dokumentech právě probíhající výstavy o historii vězeňství ve Slováckém muzeu, ale také v dokumentárním filmu Kristiny Vlachové Kauza Uherské Hradiště. Film o tom, jak se Aloise Grebeníčka - jednoho z nejbrutálnějších vyšetřovatelů Státní bezpečnosti na krajském velitelství StB, mimo jiné otce současného komunistického funkcionáře Miroslava Grebeníčka, ani po letech nepodařilo pohnat před hradišťský soud, mohli lidé v Hradišti zhlédnout v rámci veřejné debaty o budoucnosti věznice.

Memoria se snaží o památník

O to, aby se stavba s pohnutou historií stala opět přístupnou a zřídil se v ní památník obětí totalitních režimů a muzeum mocenské perzekuce, se už roky snaží občanské sdružení Memoria. To společně se  Slováckým muzeem a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy uspořádalo v květnu konferenci o budoucnosti věznice. Při té příležitosti představili veřejnosti návrhy studentů, jak by mohl zamýšlený památník jednou vypadat. Při veřejné debatě se připomněl obdobný záměr, který se podařilo zrealizovat v Rumunsku, mluvilo se o možném interiéru hradišťského památníku, o expozici vězeňství různých období i o tom, které části věznice by se zachovaly a zda by se jiná část využila i komerčně. Že by tento projekt dovedený do konce jistě zatraktivnil centrum města a přilákal do něj i zahraniční turisty, na tom se shodli všichni přítomní, včetně městského architekta Aleše Holého, ředitele uměleckoprůmyslové školy, která dnes sídlí v bývalé budově soudu a s někdejší věznicí přímo sousedí, Jana Pospíšila i těch, kteří komunistickým kriminálem sami prošli – například Františka Kolečkáře z Velehradu, nebo ty, co v něm měli své příbuzné, jako je Pavel Záleský.

Kde ale k realizaci muzea totality sehnat peníze? To zatím nikdo neporadil. Zatímco sdružení Memoria se snaží problém stále veřejně připomínat, uspořádalo petici za důstojné využití věznice, hledá možné donátory a navrhuje ucházet se o evropské dotace, poslanec ČSSD a zastupitel města Antonín Seďa slíbil, že téma vnese opět na parlamentní půdu a osloví znovu ministerstvo spravedlnosti. „Největší problém vidím v tom, že současný vlastník vůbec neví, co s objektem udělat,“ podotknul Seďa. Podle něj bylo velkou chybou, že město v roce 1994 budovu opět prodalo státu, který v ní chtěl obnovit vazební věznici. Z tohoto záměru ale sešlo a získat objekt zpět už se městu nepodařilo. „Právo hospodaření s objektem má okresní soud, který je jediný oprávněný o objektu rozhodovat,“ reagovala na dotaz mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR Štěpánka Čechová. „Ideu muzea totality podporujeme. Podle studie by ale odhadovaná cena rekonstrukce dosahovala 300 milionů korun, na což nejsou v rozpočtu ministerstva ani soudu peníze,“ sdělila Čechová.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace