S kartářkou a numeroložkou: Karma není trest, ale lekce. Záhady života

Žádné tajemné formule ani věštění na roky dopředu. Kartářka a numeroložka Blanka sází na intuici a čísla narození. Jak vlastně funguje karma a proč nás v životě nejvíc zkoušejí právě vztahy?

Paní Blanko, vaši klienti za vámi jezdí osobně, nebo se s nimi spojujete i online?

Jsou možné obě varianty. Češi žijící v zahraničí mi z celého světa dost často volají přes WhatsApp nebo Messenger. Nejlepší ale je, když dorazí osobně, zvlášť pokud jde o léčitelské služby.

A čím konkrétně se zabýváte?

Už pětadvacet let dělám výklad karet a velkou část života jsem zasvětila také regresní terapii. Jde o metodu, která člověka zavede do minulých životů a pomáhá řešit staré bloky či traumata. Kurz jsem kdysi absolvovala u průkopníka této metody Ing. Andreje Dragomireckého.

Vzpomenete si na okamžik, kdy k vám karty promluvily poprvé?

To byla dlouhá cesta, i když jsem k ní měla nejspíš nakročeno odjakživa. Duchovno mě přitahovalo jako magnet už od dětství. Nějakou dobu jsem dvakrát ročně chodívala do Kostelce u Prostějova k jedné staré dámě. Paní Salašová mi při každém setkání tvrdila, že jednou budu sama vykládat karty a pomáhat lidem s léčením. Když mi to poprvé předpověděla, nahlas jsem se smála. Neměla jsem k tomu žádné ambice, natož karty, neuměla jsem ani jedinou karetní hru.

Kdy se to tedy zlomilo?

Osud zasáhl sám v pravou chvíli. Když mi bylo dvaačtyřicet, kolegyně z práce mi přinesla jako dárek sadu taroků, přesně tu, jakou používala paní Salašová. Jakmile jsem byla vnitřně připravená, vesmír se pootočil a ji zkrátka napadlo mi je věnovat. Vykládám s nimi dodnes. Za to čtvrtstoletí jsou už celé ošoupané, ale nikdy jsem nenašla jiné, které by mi tak vyhovovaly. I když jsem si pořídila ty samé úplně nové, zkrátka to nebylo ono a stále se vracím k těm časem prověřeným darovaným.

Řekněte mi o tarokách něco více. Nikdy jsem se s nimi nesetkala.

Původně jde o hospodské herní karty hodně podobné mariáškám, ale stejné samozřejmě nejsou. Zvláštní je, že k nim neexistuje žádná příručka pro věštění. Když jsem si je tenkrát poprvé prohlížela, najednou jsem intuitivně věděla, co která znamená. Promlouvaly ke mně v obrazech i slovech. Na každou otázku potřebuji otočit alespoň dvě karty, aby se vzájemně doplňovaly. V tu chvíli se mi z nich začne před očima odvíjet celý příběh jako pohyblivý film. Nedokážu vysvětlit, jak je to možné, ale je to tak.

Jak pak vypadal váš úplně první výklad?

Kolegyně, která mi je věnovala, chtěla rovnou věštit. A v tu chvíli se začaly dít věci. I když jsme se v práci o soukromí moc nebavily, karty na ni práskly úplně všechno. Byla v šoku, jak přesně to sedělo. Pak už to šlo jako po másle. Nejdřív chodily známé, pak jejich kamarádky a dnes je z toho bohatá praxe.

Každá kartářka pracuje trochu jinak a občas bývají předpovědi dosti nejednoznačné. Jak moc konkrétní dokážete být vy a co všechno vám karty ukazují?

Většinou karty vykládám na rok dopředu a lidé se mě mohou ptát naprosto na cokoliv. Výjimkou je pouze smrt, na tu odpovídat už z podstaty svého řemesla nesmím. Je to nepsané duchovní pravidlo, které se zkrátka neporušuje. Jinak se ale snažím jít do maximálních detailů. Klienti si můj výklad obvykle zapisují a postupně si ověřují, jak se proroctví naplňuje.

Proč vykládáte budoucnost právě na jeden rok?

Na to je jednoduchá odpověď. Každý máme od Boha svobodnou vůli, což znamená, že náš osud není vytesaný do kamene. Pokud se při rozhodování vydáme i jen o kousek jinou cestou, můžeme s nitkami osudu dost zamíchat. Když se mě klientka zeptá, zda bude s manželem i za pět let, odpověď jí dám, ale z vlastní praxe dlouhodobé výhledy nedoporučuji, nemusí být tak přesné. Rok je zkrátka ideální.

Vykládáte budoucnost i sama sobě?

To raději nedělám, člověk si do svých karet moc snadno promítá vlastní přání. Místo toho zajdu ke svým kamarádkám z oboru. A když mi v ročním výkladu vyjde něco, co se mi zrovna nelíbí, okamžitě dělám všechno pro to, abych ten scénář přepsala a nestalo se to. Nepříjemná karta je pro mě varování, ne rozsudek, kterému musím nečinně přihlížet. Totéž říkám i svým klientům. Svůj osud dokážou ovlivnit. Jestli to ale udělají, zůstává už jen na nich.

Stává se často, že vás lidé neposlechnou a pak toho litují?

Bohužel ano. Jedné klientce jsem například v době, kdy nad tím ještě ani neuvažovala, kladla na srdce: „Neprodávejte svůj dům, neodcházejte z něj, jinak skončíte na ulici.“ Nedala si říct a udělala přesný opak mé rady. Dům přepsala na syna a zůstala bez střechy nad hlavou i bez jakýchkoliv prostředků. Byl to moc smutný příběh. Kdyby neměla sestru, která ji k sobě dočasně vzala, dopadlo by to velmi špatně. Jak se má dnes, už bohužel nevím.

Co teď aktuálně řeší nejvíc vašich klientů? S jakým tématem se na vás obrací?

Teď jednoznačně vedou vztahy a všechno, co s nimi souvisí. Lidé se ptají na společnou budoucnost, případnou nevěru nebo na finanční situaci v rodině. Občas přicházejí lidé i s otázkami ohledně práce nebo zdraví, ale partnerství prostě převládá. Chodí ke mně jak mladé dívky, které teprve hledají ten pravý směr, tak zralé ženy i muži. Všichni hledáme v dnešní nejisté době trochu klidu a jasna. A na to všechno dokážou karty dát odpověď.

Potřebujete k výkladu karet znát i datum narození? Některé kartářky ho po mně vyžadují.

Ne, k samotnému výkladu ho vůbec nepotřebuji. V momentě, kdy mi někdo zavolá nebo si sedne naproti mně, se na dotyčného napojím, vezmu karty do ruky, zamíchám a už jedu. Datum narození je pro mě důležité jen v případě, že chtějí klienti znát svou karmu, například porozumět tomu, proč jsou na tomto světě, jaké si přinesli lekce a jaký je jejich hlavní životní úkol. V takovém případě se bez přesného data neobejdu. Stejně tak ho využívám, když dělám partnerskou karmu. Ta dokáže krásně rozklíčovat, proč se ti dva potkali a co si mají navzájem předat nebo odčinit.

Stává se vám někdy, že za vámi zavítá úplný skeptik? Jen tak pro zpestření dne?

Takoví lidé ke mně nechodí. Pravdou ale je, že se v poslední době roztrhl pytel s klienty, kteří chtějí vyložit karty na osoby, jež už nejsou mezi živými. Nevím, čím to je, ale stává se mi to v současnosti až neobvykle často.

Jak to poznáte?

Karty mě nepodvedou. V jejich případě se mi okamžitě ukáže karta smrti a po ní následují samé další nepříznivé karty. Někteří klienti se hned na rovinu přiznají, že mě chtěli jen vyzkoušet a otestovat mou schopnost. Jiní dál mlží a nakonec z nich vypadne, že toužili vědět, jak se jejich blízkému daří v posmrtném životě.

Lze tedy vyložit karty i někomu, kdo už není na tomto světě? A co přesně v nich můžete vidět?

Skutečně to jde, duše po sobě zanechává otisk. Když člověk zemře, má odejít do Světla. Pokud tam ale z nějakého důvodu neprošel, karty mi přesně ukážou, že bloudí a trpí v posmrtných sférách. Někdy v nich dokonce vidím, že se z dotyčného stal bloudící či zlý duch, který pak dokáže trápit i své žijící příbuzné. V takovém případě zapálím svíčku a přímo během konzultace pomohu ducha bezpečně odvést tam, kam patří, aby došel klidu on i celá rodina. Ne všichni zesnulí ale uvíznou v meziprostoru. A stává se i přesný opak. Už mnohokrát jsem v kartách i intuitivně cítila, že duše nezůstala v duchovních sférách, ale přešla zpátky do hmotného světa. Prošla převtělením a narodila se znovu do nového těla. V tu chvíli se předchozí kapitola definitivně uzavře.

Už se vám někdy stalo, že s vámi karty odmítají spolupracovat?

Ano. Něco takového se přihodí málokdy, ale už jsem to několikrát zažila. Když mi najednou začnou karty padat z rukou, vím, že je něco špatně. Beru to jako zásah vyšší moci a znamení, že bych výklad v ideálním případě vůbec dělat neměla.

Máte v balíčku taroků kartu, z níž máte i vy sama respekt, pokud ji vyložíte na stůl?

Ano, je to karta smrti. Ta nikdy nepřináší nic příjemného, a pak je hlavně na mně, abych klienty zbytečně nevyděsila a zvolila správná slova. Pokud karta naznačuje vážnou nemoc nebo blížící se odchod někoho z rodiny, nesmím šířit paniku. Řeknu to vždycky velmi citlivě, spíš jako varování, aby dotyčný věnoval svým blízkým pozornost, zašel na kontrolu k lékaři nebo si urovnal vztahy, dokud je čas. Navíc karta smrti neznamená vždycky jen fyzický konec života. Často ukazuje prostě na velký a mnohdy bolestivý konec jedné životní etapy, třeba rozvod, náhlou ztrátu práce, nebo definitivní seknutí s minulostí. I to bývá těžké, ale otevře to dveře k něčemu novému.

Pracujete s kartami i na energetické úrovni? Musíte je po každém klientovi nějak čistit?

Po každém výkladu to nedělám, ale tak jednou za měsíc jim očistu dopřeji. Vezmu každou kartu zvlášť a krátce ji protáhnu nad plamenem hořící svíčky. Oheň má totiž obrovskou schopnost spálit všechny cizí a těžké energie, které na kartách z jednotlivých příběhů a od lidí ulpí. Díky tomu je ten balíček zase energeticky čistý a připravený správně fungovat.

Naznačila jste mi, že se s některými klienty soustředíte i na výklad karmy. Jak to probíhá a k čemu je to dobré?

To, co dělám, je karmicko-kabalistická numerologie. Naučila jsem se ji u Silvie Gemini v Brně. Když mi prozradíte datum svého narození, dokážu vám přesně říct, proč jste přišla na svět a co je vaším nejdůležitějším úkolem, tedy co přesně se má vaše duše naučit, aby se mohla posunout a povznést. Ve svých minulých životech jsme všichni udělali spoustu chyb a v tomto současném se je v různé míře úspěšnosti snažíme odčinit a napravit.

Zabýváte se i karmologií vztahů, pokud znáte čísla narození obou partnerů?

Ano, a poměrně často. Z dat narození obou partnerů se dá velice přesně určit, proč se ti dva lidé v tomto životě potkali a proč je to k sobě od začátku tak silně táhlo. Poznáme tak, zda jde o spřízněné duše, které si přišly vzájemně pomáhat, nebo zda jde o takzvaný karmický vztah. V něm si z minulosti neseme nezpracované dluhy, které přicházíme odčinit, abychom se posunuli dál. Výklad partnerům krásně otevře oči a pomůže jim pochopit, proč se v jejich vztahu opakují určité vzorce nebo konflikty.

Věří vůbec Češi v existenci karmy? Přece jen to není naše tradiční křesťanská víra.

To byste se až divila, kolika lidem dává právě karma smysl a vysvětlení všeho, co se jim v životě děje. Češi vůbec nejsou národem úplných skeptiků, jak se často říká. Spíše bych řekla, že prostě nejsme dogmatičtí v otázce jediné víry nebo konkrétního náboženství. Hledáme si svou vlastní cestu. A co se týče karmy – pamatujte, že to, co ze sebe vyzařujete a co do světa dáváte, se k vám v různých obměnách dříve či později zase vrátí. Každá laskavost i křivda.

Dá se nepříznivá karma odčinit tak, aby nás už tak často nepotkávaly nepříjemné věci?

Určitě dá, karma není žádný definitivní trest, ze kterého by nebylo úniku. Je to spíš lekce. Jakmile pochopíte, co vám ta konkrétní situace má říct a jakou chybu z minulosti si skrze ni odžíváte, ten vzorec se prostě rozpadne. Odčinit ji můžete především vědomým chováním. Tím, že začnete jednat jinak než dřív, budete dělat dobré skutky, odpustíte sobě i druhým a nebudete v sobě živit zášť. Jakmile změníte svůj vnitřní postoj a energii, osud už nemá důvod vám ty zkoušky dokola opakovat.

Můžeme být konkrétní?

Samozřejmě. Hodně těžkou karmu mají zejména lidé, kterým v datu narození vyjde osmička, ať už přímo v součtu dne, v měsíci, nebo v celkovém součtu všech čísel. Ti se musí v tomto životě naučit být na ostatní extrémně hodní a ohleduplní. Do života jim totiž často přicházejí právě ti lidé, kterým v minulých životech vědomě ublížili. A oni jim teď svoje dluhy musí nejrůznějšími způsoby a mnohdy velmi bolestně postupně splatit. Čím více osmiček v našem datu narození je, tím těžší zkoušky nás potkávají a tím větší pokoru k životu musíme najít.

Ráda bych se ještě na chvíli vrátila k duchům. Projevují se na kartách například v případě, že nám doma nebo na chalupě straší?

Pokud se na ně klient vyloženě nezeptá, tak v kartách sami od sebe nevyskočí. Poznám to ale intuitivně. Zrovna nedávno tu byl pán, který za mnou domů nepřišel sám. Doprovázel ho duch, kterého jsem přímo během sezení odvedla do Světla. Když se lidem někde nedaří, třeba po přestěhování do nového. Řeknou mi adresu, já se na jejich domácnost intuitivně naladím a hned cítím, co je tam špatně. Pokud jde o věci způsobené duchy nebo jinými negativními silami, dům či byt jim vyčistím modlitbou. Ze zpětné vazby od klientů vím, že to funguje skvěle. Občas se ale stane, že přítomnost ducha během sezení přehlédneme, nebo dotyčný nechce na situaci nic měnit, a pak se teprve začnou dít věci.

Máte na mysli něco konkrétního?

Ano. Představte si paní, která přišla na výklad. Hned jsem u ní viděla ducha a zeptala se jí na to. Potvrdila mi, že jí před dvěma měsíci zemřel manžel a od té doby ji neustále doprovází. Odvést ho ale v tu chvíli ještě nechtěla, nebyla na to připravená, byla psychicky hodně vyčerpaná, plakala a na sezení jsme se zaměřovaly hlavně na zpracování ztráty a na budoucnost.

Jenže jakmile odešla domů, její manžel tu zůstal se mnou. V noci jsem vůbec nemohla spát, protože začal po bytě dělat hrozný rámus. Shazoval věci, dupal, klepal, otevíral dveře a dával mi velmi důrazně najevo, že moje práce ještě neskončila. Nakonec jsem musela uprostřed noci vstát z postele a odvést ho do Světla, aby se z něj nestala bludná duše a mohl jít dál.

Proč v naší realitě tolik duchů i po smrti těla nadále zůstává? Jaký k tomu mají důvod?

Dost často nejsou na svou smrt jednoduše připraveni. Můj manžel kupříkladu onemocněl rakovinou a během pouhých čtyř měsíců zemřel. Byl poměrně mladý, odešel v padesáti sedmi letech. Když opustil náš svět, nebyl připravený na to, co má přijít, a proto nebyl schopen zahlédnout to známé světlo na konci tunelu. Chtěl se mnou zůstat, chránit mě a být mi dál nablízku. Některé duše si navíc po smrti ani neuvědomí, co se s nimi vlastně stalo. To se stává zejména u náhlých úmrtí, jako jsou autonehody. Vědomí opustí tělo během vteřiny a duše si v té rychlosti vůbec nestihne uvědomit, že jako osoba už fyzicky nežije.

Zůstávají tyto duše na místech, kde zemřely?

Někdy. Hlavně v nemocnicích. Také vnímáte tu temnou energii, která některé jejich budovy zahaluje? Bývá tam ohromné množství duchů. Občas na dálku energeticky čistím naši největší okresní nemocnici, když cítím, že je to nutné. S přáním, aby všichni, kteří tam zemřeli, uviděli Světlo a dostali se do vyšších sfér.

Staří lidé, když cítí, že odcházejí, Světlo po své smrti obvykle vidí a vědí, kam mají jít. Mladí a lidé, kteří odcházejí příliš náhle a bez varování, nejsou na posmrtný život připraveni, a tak často nevidí nic a bloudí v temnotě. Myslím, že velkou měrou za to může i fakt, že se o smrti jako takové příliš nemluví a téměř každý předpokládá, že jednou oslaví nejméně sté narozeniny. Přitom smrt není konec, je to jen přechod. A čím dříve se ji naučíme přijímat jako přirozenou součást života, tím méně strachu z ní budeme mít. My i ti, kteří odcházejí.

Jitka Svobodová

Zdroj: Blanka Kalábová: Kdo jsem (ZDE)

Převzato z časopisu Záhady života

 

Vložil: Redaktor KL

HP, Záhady života, Blanka Kalábová,