Most Karla Kryla. V Kroměříži tak uctí památku slavného rodáka
21.02.2025
Foto: Město Kroměříž (stejně jako v článku)
Popisek: Most číslo 36733-1 ponese nově název Most Karla Kryla.
Silniční most přes řeku Moravu, dosud označovaný pouze číslem 36733-1, bude nově pojmenován po jednom z nejvýznamnějších kroměřížských rodáků, písničkáři Karlu Krylovi. „Myšlenka pojmenovat most po Karlu Krylovi vznikla v loňském roce, kdy jsme si připomínali dvě kulatá výročí této osobnosti spjaté s Kroměříží – 80 let od jeho narození a 30 let od úmrtí,“ uvedl radní pro kulturu a cestovní ruch Jiří Kašík.
Most, který byl postaven v 50. letech a původně nesl jméno po komunistickém funkcionáři Karlu Rajnochovi, bude nově označen deskou s nápisem „Most Karla Kryla“ a letopočtem. Deska bude umístěna na sloupku zábradlí na levé straně mostu směrem od centra města. S pojmenováním souhlasili i Krylovi nejbližší – jeho vdova Marlene Krylová a bratr Jan Kryl, kteří to vnímají jako poctu vyjádřenou Krylově odkazu.
Slavnostní ceremoniál se uskuteční ve čtvrtek 3. dubna, v měsíci, kdy se Karel Kryl před 81 lety narodil. „U mostu samotného se v odpoledních hodinách uskuteční vzpomínkové setkání a za doprovodu několika Krylových písní bude odhalena deska s novým pojmenováním. V podvečer se pak v Klubu Starý pivovar uskuteční recitál věnovaný Krylově tvorbě,“ doplnil Kašík.
Most číslo 36733-1 ponese nově název Most Karla Kryla.
Kryl a Kroměříž: složitý vztah
Karel Kryl, ikona českého protikomunistického protestu, měl ke svému rodnému městu komplikovaný vztah. Jak uvedla Jana Knapková, která stála za vybudováním expozice Karla Kryla v suterénu budovy Starého pivovaru, Kryl Kroměříž doslova „nesnášel“. „Říkal mi, že je to nejhorší město na světě,“ prozradila Knapková pro Novinky.cz. Důvodem byl především útlak, kterému byli v 50. letech vystaveni jeho rodiče ze strany komunistického režimu, a později i on sám.
Přesto se Kryl do Kroměříže několikrát vrátil, například v roce 1990, kdy zde na zimním stadionu odehrál koncert před pěti tisíci lidmi. „Měla jsem možnost se s Karlem Krylem potkat a prošli jsme si spolu město. Od té doby jsme se potkali ještě několikrát,“ vzpomínala Knapková.
Expozice Karla Kryla: prožitek, ne muzeum
Expozice Karla Kryla v suterénu Starého pivovaru, která funguje již deset let, nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek. „Smyslem expozice je představit Karla Kryla nikoliv jako umělecko-politický fenomén, ale jako významnou komplexní osobnost naší kultury,“ vysvětlil autor expozice Ing. akad. arch. Jan Konečný CSc. Expozice není klasickým muzeem s vitrínami a artefakty, ale spíše emocionálním zážitkem. „Základem je zhmotnění Krylova pocitu ‚bezdomoví‘, pocitu obtížné včlenitelnosti někam domů,“ dodal Konečný.
Expozice Karla Kryla v suterénu Starého pivovaru
Návštěvníci procházejí chodbou se zrcadly popsanými Krylovou milostnou poezií a básněmi na zemi. V pěti zvukově izolovaných komorách mohou prožít jeho písně, které jsou umělecky ztvárněny pomocí tematických scén, videoprojekcí a světelných efektů. Každá část expozice je věnována jedné písni, jako například „Anděl“, „Bratříčku, zavírej vrátka“ nebo „Morituri te salutant“.
„Expozice tak přibližuje člověku pocity, kterými se Kryl musel zabývat a vyrovnávat během působení v hudební sféře, a především kvůli takzvanému bezdomoví: nemohl být doma ani tady, ani v exilu,“ uzavřel Konečný.
Přejmenování mostu a expozice v Starém pivovaru tak společně tvoří důstojnou poctu člověku, jehož dílo a životní příběh stále rezonují nejen v Kroměříži, ale v celé české společnosti.
Karel Kryl: Životní příběh písničkáře, který se stal symbolem odporu
Karel Kryl, jeden z nejvýznamnějších českých písničkářů a básníků, se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži v rodině knihtiskařů. Jeho rodina vlastnila tiskárnu Kryl & Scotti, založenou v roce 1909 v Novém Jičíně jeho dědečkem Karlem Krylem a Ferdinandem Scottim. Tiskárna, která se specializovala na bibliofilské tisky, byla v roce 1936 převzata Krylovým otcem a přestěhována do Kroměříže po zabrání Sudet v roce 1938. V roce 1950 však byla tiskárna komunistickým režimem zlikvidována. „Tiskařské stroje byly před zraky Karla, jeho sourozenců a rodičů rozbity a odvezeny do šrotu,“ připomíná Wikipedie bolestnou událost, která hluboce ovlivnila Krylovu rodinu. Rodina byla násilně přestěhována do suterénu neudržovaného domku v ulici Pavlovského (dnes Kapitána Jaroše).
Krylův životní příběh je spjat s Kroměříží, kde prožil dětství a mládí. Narodil se v Březinově ulici č. 9, kde byla v roce 2014 odhalena pamětní deska. Později rodina žila v ulicích Vrchlického a Malý Val, než byla vystěhována do ulice Pavlovského. Tiskárna, která byla zničena, stála v ulici Palackého (dnes Kojetínská).
Karel Kryl původně chtěl být hrnčířem, což ho přivedlo ke studiu na Keramické škole v Bechyni (1958–1962). Nakonec se však rozhodl věnovat hudbě a poezii. Jeho první deska vyšla půl roku po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Titulní píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“ vznikla jako spontánní reakce na okupaci. „Píseň se stala symbolem odporu a naděje,“ uvedl hudební kritik Jiří Černý, který Krylovy písně uváděl v rozhlasovém pořadu Čtrnáct na houpačce. I přes počáteční úspěch byla píseň brzy zakázána a s ní byl zrušen i celý pořad.
V září 1969 Kryl odjel do západního Německa na písničkářský festival a rozhodl se požádat o politický azyl. „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma, lidi jsou dobří i zlí jako doma, snad se mi příliš nebude stýskat,“ napsal rodičům v dopise. V exilu strávil dvacet let, během nichž spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa a vydával alba, která se do Československa pašovala a šířila na magnetofonových páskách.
Kryl se nikdy nevzdal československého občanství a do vlasti se vrátil až v listopadu 1989 na pohřeb své matky. „Týden strávený v Československu byl nejhezčím týdnem mého života,“ řekl později. I přes nadšení z pádu komunismu však brzy vyjádřil zklamání z vývoje společnosti po sametové revoluci.
Karel Kryl zemřel náhle 3. března 1994 v Mnichově na srdeční příhodu ve věku 49 let. Jeho odkaz však žije dál – v písních, které dodnes rezonují, a v paměti lidí, pro které byl hlasem svobody a pravdy.
|
Zdroje: Tisková zpráva města Kroměříž, Kudyznudy.cz, Novinky.cz, Wikipedie
Vložil: Markéta Vančová