Jednou za dva roky týden práce. Umýt obří křišťálové zámecké lustry není nic jednoduchého
20.09.2023
Foto: Město Holešov / Dana Podhajská (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Čištění křišťálového lustru na holešovském zámku
Dvě stě osmdesát pět kilo váhy, k tomu řetěz s kabelem a pod střechou samotný naviják, který unese půl tuny. Všechno třikrát. O čem je řeč? O zámeckých křišťálových lustrech, které bezesporu patří mezi výrazné dominanty Velkého sálu holešovského zámku.
Lustry jsou soudobé a pocházejí z dílny z někdejšího Křišťálového údolí v severních Čechách, kde se před více než třemi sty lety zrodil český křišťál. Zdejší mistři skláři vytvořili první broušený kámen na světě, první majestátní lustr i první křišťálový šperk. Tři 300kilová majestátní svítidla visí ve výšce jedenácti metrů a dolů se spouštějí jen výjimečně. Jednou z výjimek je zátěžová zkouška, která se koná jednou za tři roky, a druhou čištění. To přichází na řadu každé dva roky.
Nezbytné lešení
Lustry provoz zámku nejprve spustí dolů do výšky půl metru nad zemí, a když je spouští, nesmí být nikdo v sále. Ta síla je natolik velká, že by dokázala člověku prorazit kůži. Lustry zůstanou půl metru nad podlahou, a i když se to nezdá, pořád na ně paní uklízečky nedosáhnu, protože na výšku mají tři metry. V dolní části jsou široké a v nejvyšším bodě úzké. Aby se dostaly k nejvyšší ozdobě, musí na lešení.
K čistění lustru bylo potřeba postavit malé lešení.
Čištění podle příručky z 18. století
Postavit lešení a lustry umýt, na to potřebují pracovníci provozu zámku týden času. Samotné čištění sice trvá čtyři dny, přičíst se ale musí další dny na úklid sálu po konání nějaké akce a stejně tak na nachystání sálu na další událost. Lustry se přitom dodnes čistí podle takzvané gregoriánské příručky z 18. století. Křišťálová sklíčka se nejprve umyjí vodou s trochou saponátu a poté znovu pouze čistou vodou. Pokud si člověk představí, že na každém svítidle jsou stovky „cingrlátek“, není to zrovna snadná práce. O to hůř, když v úzkých záhybech leží mrtvé mouchy. Pak pomůže slánka nasazená na vysavač a kopa trpělivosti.
Holešovské zámecké lustry dobu nutné energetické úspory předběhly už dávno. Na každém z nich svítí třicet šest LED svíček, které v roce 2021 nahradily původní halogenové žárovky. Stejně tak je tomu u světel po obvodu sálu. I ty svítí LED žárovkami. Svítivost sice není stejná, úspora energie však za to stojí.
Letecký pohled na holešovský zámek, foto město Holešov
Ze zimní zahrady velký sál
Za Wrbnů byla ve Velkém sále zimní zahrada, osvětlení proto v tomto případě nebylo primární. Po roce 1946 si sál propůjčili ochotníci a začali jej přestavovat k obrazu svému. Zbourali kašnu, která stála uprostřed, a pustili se do stavby pódia. To v sále vydrželo až do rekonstrukce po roce 2005. Muzejník a historik Jan Machala k tomu dodává, že divadelní funkci měl sál už za Františka Antonína z Rottalu (1690–1762), asi půl století poté, co Jan z Rottalu zámek přestavěl na honosné barokní sídlo. Tehdy byl orientovaný na šířku s pódiem směrem ke kovárně a svítilo se v něm samozřejmě svíčkami.
Dnes patří zámek Holešov městu a je z něj místo, kam se chodí za skvělými výstavami, jedinečnými koncerty, na plesy a svatby. Konají se tu letní festivaly a slavnosti, holešovské zámecké výstavy jsou vyhlášené po celém kraji, vystavovali tu Ladu i Warhola. Když se tu zrovna nic neděje, můžete si zámek prohlédnout s průvodcem, nakouknout do staré zámecké kaple, která na vás dýchne neopakovatelnou atmosférou.
|
V druhé polovině 17. století se na českém území začalo tavit průzračně čisté sklo, které svou čirostí, zářivostí a tvrdostí bylo obzvlášť vhodné pro rytí a broušení. Toto sklo, označované jako český křišťál, se stalo domácí specialitou a bylo ve světě tak žádané, že se v první polovině 18. století staly české země nejvýznamnějším vývozcem skla na světě.
Skleněné kameny z Českého ráje
Do stejné doby spadá rostoucí zájem o skelné kompoziční kameny a šperky z nich, výrobě té doby dominovali Benátčané. Snaha turnovských brusičů dosáhnout stejných výsledků vedla k průmyslové špionáži. Bratři Fišerové strávili v Benátkách mnoho let jako sklářští pomocníci. Po návratu domů v roce 1711 provedli četné pokusy a s úspěchem utavili první čirou, diamant imitující, olovnatou kompozici. Turnovská kompozice byla na světě a záhy konkurovala benátským výrobkům.
Lustry pro celý svět
V roce 1724 byla v Práchni nedaleko Kamenického Šenova otevřena první lustrařská dílna a české křišťálové lustry s broušenými ověsy si začaly velmi rychle získávat významné příznivce z řad nejvyšší aristokracie. Takřka přes noc se staly světovým pojmem, když si našly cestu do sídel nejvýznamnějších světových panovníků – od francouzského krále Ludvíka XV., přes rakouskou císařovnu Marii Terezii až po vládce osmanské říše Osmana III. Čechy se tak vedle Itálie a Francie zařadily k nejdůležitějším centrům výroby lustrů v Evropě.
|
Zdroj: Tisková zpráva
Vložil: Markéta Vančová