Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Naše horolezecká stěna je autentičtější, postavili jsme ji z unikátních panelových struktur, prozradil instruktor

18.06.2018
Naše horolezecká stěna je autentičtější, postavili jsme ji z unikátních panelových struktur, prozradil instruktor

Autor: Ranč v Kostelanech

Popisek: Lezecká stěna v Kostelanech

ROZHOVOR Ranč v Kostelanech ve westernovém stylu nabízí nejen rančerské menu v tamní restauraci, ale i jízdu na koni, nebo nejvyšší venkovní lezeckou stěnou ve Zlínském kraji. Lezeckého instruktora Jana Červinky, který na Ranči dohlíží na bezpečnost, jsme se zeptali, jak novinku přijali návštěvníci.

Rok je v provozu lezecká stěna na Ranči v Kostelanech. Kdo ji hlavně využívá? Hosté hotelu, nebo návštěvníci?

Stěnu využívají jak hosté hotelu, tak i každodenní návštěvníci. Chodí k nám i zkušení horolezci, kteří si přijedou zpestřit svůj běžný lezecký indoorový trénink. Naše lezecká stěna je postavena z unikátních panelových struktur, které věrně připomínají oblíbené chřibské pískovcové skály. Oproti běžné „překližce“, jak je mezi lezci označována vnitřní lezecká stěna sestavená z dřevěných panelů, je zde lezení autentičtější.

S výškou 12 metrů se jedná o největší venkovní lezeckou stěnu ve Zlínském kraji. Ze stěny je úžasný výhled do okolí Kostelan a na chřibské kopce, především pak jihozápadním směrem na svahy Kudlovské doliny, vrcholy přírodní rezervace Záskalí a přírodní památky Komínky, i na okolní ovocné sady, ve kterých se teď rodí trnky, třešně i moravské jaderničky, pro destiláty firmy R. Jelínek.

Jak jsou na tom fyzicky zájemci o lezení? Kdo má šanci vylézt nahoru a podívat se z výšky 12 metrů?

Je to hodně individuální, často nás lidé překvapí svou formou i přístupem. Nicméně největší talent a odhodlání mají děti – už z prvních metrů zkušený lezec pozná, který z dětských začátečníků se pro tento sport vyloženě narodil. Děti mají oproti dospělým lezcům také menší problémy s výškami. Jednoduše lze říct, že děti se méně bojí a rychle ztrácejí zábrany. Právě proto je nutné, aby instruktor s mladými lezci systematicky pracoval a učil je dodržovat pravidla bezpečnosti, chování a úctě nejen ke sportu, ale především k lidem - spolulezcům. Lezení je sport, při němž si musejí lezec s jističem maximálně důvěřovat.

Jak je náročné být instruktorem lezení?

Náročné je především lidi neustále učit a hlídat, aby byla splněna bezpečnostní pravidla. Dříve bylo lezení výsadou několika málo lidí, dnes kvůli snadné dostupnosti a množství lezeckých center se považuje za horolezce téměř každý, kdo jednou navštívil lezeckou stěnu. Lidé bohužel v takovém případě často nemají zažité základní postupy a vystavují se riziku. U lezení je potřeba neustále dbát na bezpečnost, a proto je dobré začínat s lezením pod vedením instruktora.

Jakých nejvyšších vrcholů jste vy sám dosáhl?

Za 15 let, co lezu, jsem tuto obligátní otázku slyšel nesčetněkrát a odpovídám stále stejně – u lezení, a především u skalního lezení, nejde ani tak o to, jak je stěna vysoká, ale spíše o to, jak je obtížná. Dříve, v začátcích, bylo lezení o dobývání vrcholů. Dnes, v době, kdy jsou všechny vrcholy už mnohokrát přelezeny, se hodnotí obtížnost a styl cesty.

Stalo se, že někdo vylezl nahoru a měl strach slézt dolů?

Ano, i to se někdy stane. Člověk může mít v určitém momentě psychický blok. Stávat by se to však nemělo. Proto by měl instruktor nejdříve vyzkoušet se začínajícím lezcem odsednutí do lana v malé výšce. Zažil jsem mnohokrát situaci, kdy měl začátečník psychický blok, nedůvěru v lano a strach z výšky. Po hodině tréninku se zkušeným lezcem si však zvyknul a zvládl stěnu slézt. A v mnohých případech se i pro něj lezení stalo sportem na celý život. Vždy je potřeba postupovat pomalu a nechat člověka tzv. „uzrát“, aby si cestu k tomuto sportu našel sám. Nemá smysl spěchat.

Máte nějakou humornou příhodu z horolezecké stěny?

Příhod je neuvěřitelné množství. Vydalo by to na knihu a některé by se možná ani nedaly publikovat. Z poslední doby mám situaci, která sice není humorná, ale silná. Koncem dubna jsme v Kostelanech trénovali se skupinkou začínajících lezců a asi šestiletá dívka vylezla nejobtížnější cestu a porazila i dospělé lezce. Následně cestu zopakovala. To byla pro ostatní vhozená rukavice. Lezení není jen sport, je to styl života a přináší jedinečné zážitky. Vždy mne upřímně těší, když přivedu k tomuto sportu začátečníky, kteří objeví nový zájem a často i nový životní směr. Více o stěně i Ranči ZDE.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace