Masopustní veselí, šibření a plesání je v Sokole v plném proudu, na své si přijdou maškary mimo jiné i v Kroměříži

Foto: sokol.eu

Popisek: Šibřinky jako maškarní bály mají vždy vyhlášené téma, podle nějž jsou i voleny masky

Plesová sezóna je v plném proudu i v Sokole – v řadě tělocvičných jednot po celé republice se od ledna do konce března konají plesy, bály, karnevaly a především šibřinky, které jsou pro Sokol typické – sokolské šibřinky letos slaví již 151. výročí od svého vzniku.

Šibřinky jako maškarní bály mají vždy vyhlášené téma, podle nějž jsou i voleny masky. Letos mezi těmito tématy lze nalézt například „na filmovém plátně“, „olympijské hry 2016“, „středověk“, „v duchu párty“, „bubáci a hastrmani“ atd. V některých jednotách pořádají šibřinky či karneval nejen pro dospělé, ale také pro děti. Tak tomu bude například v sobotu 13. února v České Třebové či v Českých Budějovicích, dětské i 'dospělácké' šibřinky tradičně pořádá Sokol Pražský. 

O nejbližším víkendu, 12. až 14. února, pořádají tělocvičné jednoty Sokol šibřinky či jiné taneční a masopustní zábavy na těchto místech: České Budějovice, Lázně Toušeň, Plzeň-Skvrňany, Brtnice, Zvole u Zábřehu, Česká Třebová, Brno-Komín, Křemže, Čelechovice na Hané, Miličín, Mochov, Silvky, Kroměříž, Dodleby nad Orlicí. Bohatá nabídka je i o následujícím víkendu. Aktuální seznam s termíny sokolských plesů, bálů, šibřinek, karnevalů a dalších masopustních akcí naleznete na webu České obce sokolské.

Tradiční šibřinky v Kroměříži

Pro ty, kteří nevědí, nebo jen tuší, co šibřinky jsou a jak se toto slovo vůbec do českého slovníku dostalo, jen malá exkurze do historie: Podle strohé slovníkové definice jsou šibřinky sokolské maškarní plesy, pořádané v určitém rázu podle předem vyhlášeného tématu. Ale slovo šibřinky či šibření se tak vžilo, že ho pro své maškarní bály používá nejen Sokol, ale i další organizace.

Myšlenku na uspořádání velkého maškarního plesu pojal Jindřich Fügner, starost Sokola Pražského a spolu s Miroslavem Tyršem zakladatel Sokola, po obrovském úspěchu předchozích společenských akcí – tanečních zábav, plesu a různých společenských setkání. Podle Památníku Sokola Pražského z roku 1883 bylo Fügnerovým přáním, aby „členové Sokola i mimo cvičiště se scházeli, blíže se poznali a takto přátelským svazkem k sobě přilnuli“. A jelikož chtěl, aby Sokol vystoupil s něčím novým a původním, zvolil pro ples, na radu Miroslava Tyrše, za název polozapomenuté slovo šibřinky. To Tyrš údajně našel v Jungmannově slovníku s významem „frašky, šašky, žerty“.

Dětské šibřinky v Kvasicích

Slovo šibřiti – žertovat, veselit se – patrně pochází z německého schabernack s významem žert, posměšný kousek. Slovo podobné šibřinkám použil již J. A. Komenský ve svém Labyrintu světa. Ale tam mělo význam jako podvod, šizení, což Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner nevěděli. Některé historické prameny uvádějí, že rakousko-uherské úřady nepovolily Sokolu Pražskému konání sokolského plesu, a tak se novým názvem vlastně úřední zákaz obešel, když se pro plesání a veselení ke konci masopustu použilo označení šibřinky, slovo, jehož obsah úřady v podstatě neznaly. Ať už to bylo jakkoliv, sokolské šibřinky slavily úspěch – již od prvních v Sokole Pražském se těšily značnému zájmu a pro  české vlastence se tyto rozverné maškarní plesy staly velkou společenskou událostí.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL