Neprosazovat svůj hlas za každou cenu, ale snažit se rozvážně sladit celek, to je asi hlavní zkušenost, říká zlínský hejtman Mišák. A dodává: Je třeba pracovat pro občany a ne pro průzkumy

Foto: Daniela Černá

Popisek: Stanislav Mišák

ROZHOVOR „Nové strany jsou mnohdy spíše jakési projekty, které nakonec nemají dlouhého trvání.“ Co musí ale podle jeho názoru ČSSD změnit, aby nyní neskončila podobně? Stanislav Mišák (ČSSD) je v čele kraje druhé volební období, zkušenosti má však i z komunální politiky. V rozhovoru, který poskytl našim stránkám, jsme se ohlédli nejen za jeho současným působením v politice, rozpovídal se ale také o nezaměstnanosti či problémech, které tíží občany kraje.

Je léto, čas, kdy lidé vyjíždějí na dovolené. Jak se snaží kraj zvýšit zájem turistů o region, a tím i potencionálně navýšit počet pracovních míst?

Ve Zlínském kraji si dlouhodobě uvědomujeme, že cestovní ruch je významný hybatel ekonomiky. Proto již v roce 2007 byla založena Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, obecně prospěšná společnost, jejímž cílem je propagovat Zlínský kraj coby region v mnoha ohledech atraktivní a pozornosti návštěvníků hodný. Kraj je díky aktivitám této organizace aktivně zapojen do řady mezinárodních projektů zaměřených na takové produkty a služby, které jsou domácí i zahraniční klientelou žádány. V současné době například s celou řadou dalších partnerů napříč celou Evropou intenzivně pracujeme na vytvoření Evropské poutní stezky sv. Cyrila a Metoděje. Jedná se o projekt, který vzešel z oslav 1150. výročí oslav příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. 

Nezaměstnanost je nejpalčivějším problémem kraje. Na veřejnost unikly informace o plánu vlády na snížení nezaměstnanosti. Vláda prý chystá zavedení zkrácených pracovních úvazků, příspěvku na dojíždění a návrat placené veřejné služby. Vítáte tyto návrhy? Nebo co by podle vás pomohlo snížit historicky nejvyšší nezaměstnanost?

Nezaměstnanost je obrovský problém, ovšem zdaleka nejen Zlínského kraje. Na konci června 2014 byl podíl nezaměstnaných ve Zlínském kraji 7,1 procenta a to znamená, že je po dlouhé době nezaměstnanost ve Zlínském kraji nižší, než je celorepublikový průměr. Faktem je, že na Kroměřížsku a Vsetínsku máme regiony, kde nás vysoká nezaměstnanost opravdu dlouhodobě velmi trápí. Na úrovni krajů jsme závislí na vládní politice, protože ta zásadním způsobem ovlivňuje podmínky buď stimulující, nebo naopak brzdící růst zaměstnanosti v celé zemi. Proto vítáme všechna rozumná opatření, která mají potenciál vývoji zaměstnanosti celorepublikově pomoci. Zároveň však sami činíme kroky k tomu, aby trh práce v regionu fungoval co nejdynamičtěji. Proto hned bezprostředně poté, co se projevily důsledky globální krize v roce 2008, jsme ustanovili Krajskou ekonomickou radu Východní Moravy neboli „krajský NERV“, jednáme se sociálními partnery v rámci krajské tripartity a nyní intenzivně připravujeme založení paktu zaměstnanosti, s nímž jsou velmi dobré zkušenosti např. v sousedním Rakousku. Jde totiž o to, aby se co nevíce provázaly vztahy a spolupráce všech, kdo trh práce v regionu ovlivňují: tedy významných zaměstnavatelů, hospodářských a agrárních komor, úřadů práce, podnikatelských klastrů, škol, univerzity, místních samospráv a dalších klíčových aktérů. Za hlavní protikrizovou strategii považujeme ve Zlínském kraji aktivní investiční politiku kraje, rozšíření portfolia podpory učňovských oborů a řemesel, činnost Energetické agentury Zlínského kraje, nabídku podnikatelských příležitostí ve Strategické průmyslové zóně Holešov, přípravu projektů pro nové programovací období EU, podporu rozvoje cestovního ruchu a další aktivity.

Zájem investorů by měla zvýšit především výstavba rychlostní komunikace R49, s níž by se mělo začít v říjnu. Jste v tomto směru optimista? A jak byste celkově hodnotil silniční infrastrukturu v kraji?

Co se týče výstavby rychlostní komunikace R49, je další vývoj věcí Ministerstva dopravy, které nyní vede stavební řízení, od jehož výsledku se bude odvíjet i následná realizace.

Pokud jde o silniční infastrukturu ve Zlínském kraji, od roku 2006 v maximální míře využíváme dotační prostředky z fondů EU. Na silniční síti v majetku Zlínského kraje (což jsou silnice druhé a třetí třídy a některé mosty) bylo v minulém programovacím období evropských fondů (2007 – 2013) realizováno více než 150 investičních akcí, kdy bylo opraveno nebo nově postaveno vice než 40 mostů a realizováno více než 15 sesuvů po povodních. Celková hodnota těchto staveb přesáhla 3 mld. Kč.

Základní priority dobudování dopravní infrastruktury Zlínského kraje jsou obecně známy ze strategických dokumentů, jako je Generel dopravy Zlínského kraje, Zásady územního rozvoje Zlínského kraje atd.

Stavba rychlostní silnice R49 Hulín - Fryšták je nejen jednou ze základních podmínek efektivního napojení Strategické průmyslové zóny Holešov, ale následně dokončení R49 z Fryštáku do Lípy jako obchvatu krajského města může vyřešit přetíženou silnici I/49 ve Zlíně. Bezpochyby i dokončení obchvatu Otrokovic rychlostní silnicí R55 a navazující úsek Napajedla – Babice – Staré Město a Uherské Hradiště jsou základní priority Zlínského kraje. Musíme zároveň zdůraznit i zkapacitnění silnice I/35 z Valašského Meziříčí směrem na Hranice na Moravě (Palačov) a rychlostní silnici R48, nebo obchvat Valašského Meziříčí silnicí I/57 a zkapacitnění směrem na Vsetín. To jsou všechno stavby, které považujeme za naprosto nezbytné realizovat.

Hejtmanem kraje jste již druhé volební období, když se tak ohlédnete zpět, vidíte za sebou výsledky své práce? Na co jste nejvíce pyšný?

Nevím, jestli pýcha je ten správný výraz, protože pýcha často provází přehnané ambice a potřebu sebezviditelnění, a to je slabá motivace, na níž se práce hejtmana nemůže zakládat. Spíše bych mluvil o dobrém pocitu, radosti nebo zadostiučinění a ten se dostavuje každý den, kdy se podařilo něco dílčího vyřešit. Protože velké věci, které mají podobu například realizovaných významných investic, vždy sestávají z mnoha „neviditelných“ kroků, které je nutné prošlápnout, než se přestřihne pomyslná cílová páska. A na této cestě je možné se buď „zabýčit“ a třeba s ní i sejít kvůli nesouladům s názorovými oponenty, nebo trpělivě a s pokorou „hledat společný tón“. To občas vyžaduje dlouhé a někdy zdánlivě bezvýsledné hodiny vyjednávání, vyhodnocování různých variant řešení, hledání kompromisů, „nekonečné“ argumentace a posuzování všech pro a proti. Neprosazovat svůj hlas za každou cenu, ale snažit se rozvážně sladit celek, to je asi ta hlavní zkušenost, kterou vnímám jako cennou a je na těch druhých, jestli to tak vidí též.    

Než jste se stal hejtmanem, třikrát jste byl zvolen starostou Otrokovic. Jestliže srovnáte práci v městském a krajském zastupitelstvu, v čem jsou její hlavní rozdíly?

Starosta a místostarosta jsou jediní uvolnění zástupci města, takže na sebe musí takříkajíc nabalit všechnu práci. Na kraji jsou všichni členové rady uvolnění, což umožňuje resortní řízení. Jako hejtman do věcí vstupuji až v momentu, kdy se je nedaří prosadit v rámci resortu. Přitom je ale stejně potřeba všechno absorbovat a klíčové věci vyjednávat. V určitých záležitostech je vyloženě nutné, aby jednal hejtman osobně a dal tím najevo, že kraj má v této věci vysoký zájem. Když vidím, že by s námi chtěl někdo hrát nebo kličkovat, vyjadřuji se – co do formy korektně, ale co do obsahu důrazně. Na úrovni starosty, který často jedná v první linii, se asi více toleruje bezprostřední razance, protože vše si musí osobně prošlápnout a je přímo do dění vtažen, v pozici hejtmana je nutné získat fakta, informace a argumenty, vyjasnit si, co a proč je nutné pro kraj vyjednat. Když pak vidíte bezdůvodné zbytečné průtahy, je nutné své stanovisko co do formy udržet, ale co do obsahu přitvrdit. Jako starosta jsem byl starostou všech, jako hejtman jsem hejtmanem všech, a očekávám i od premiéra, prezidenta, vlády a ministrů, že jsou tady také pro celou zemi, ne jen pro nějaké politické uskupení, které je tam zrovna dosadilo.

Blíží se volby. Jak hodnotíte kondici a podporu ČSSD ze strany občanů a voličů? Známe výsledky sněmovních voleb, v eurovolbách strana nezvítězila a v mnoha průzkumech veřejného mínění již delší dobu vede ANO před ČSSD o 10 procent…

Nejlepší průzkum veřejného mínění jsou volby samotné, a už se mnohokrát potvrdilo, že průzkumy se mýlí. ČSSD je strana stojící na straně občanů přes 130 let, s jasnou ideologií. To je rozdíl od novodobých stran, kdy jde mnohdy spíše o jakési projekty, které nakonec nemají dlouhého trvání. Je třeba pracovat pro občany a ne pro průzkumy.

V čem vidíte největší problém strany?               

Na problémy poukazuji v rámci vnitrostranické diskuze a práce, nikoliv přes média.

Rozhovor jsme začali tématem prázdnin a u něj také skončíme. Prozradíte nám na závěr, jak budete léto trávit vy osobně?

Budu rád, když budu moci opět co nejvíc volného času prožít s rodinou a s našimi vnoučaty. Když to bude na Valašsku, odkud s manželkou oba pocházíme a kam se stále často vracíme, tak to bude ideální, a jestli nám k tomu bude i svítit sluníčko, není co víc si přát… 

Kateřina Synková

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová