Naše armáda by prý ubránila jeden kraj. Tak jeden týden. Sdělil vojenský analytik s tím, že v zimě bychom pak všichni pomřeli hlady a zimou

Foto: Armáda ČR

Popisek: Armáda ČR, ilustrační foto

Za obnovení českého obranného průmyslu a za obnovu české armády se na svém profilu na serveru ParlamentníListy.cz přimlouvá europoslanec Miloslav Ransdorf. V této souvislosti připomíná výrok vojenského analytika Martina Kollera v pátečním vydání pořadu Události, komentáře, který uvedl, že současná česká armáda by byla schopna bránit území zhruba o rozloze jednoho kraje a jen po dobu maximálně jednoho týdne.

Do protikladu dává komunistický politik předlistopadovou armádu bývalého Československa, která měla čtvrt milionu mužů ve zbrani, ale také 4500 tanků, zatímco dnes jich má 35. Armáda socialistického Československa ale neměla za úkol jen obranu. „Například v případě živelní pohromy byla schopná zabezpečit evakuaci obyvatel, postarat se o nouzové zásobování, zajistit náhradní dopravní služby atd., což prokázala i při katastrofě na Dunaji roku 1965, která postihla 54000 lidí. Dnešní armáda by to nedovedla,“ upozornil Ransdorf.  

Zamyslel se také nad tím, kam se poděl mnohamiliardový majetek předlistopadového vojska. „Proč jsme se připravili o vynikající MIGy 29 výměnou za vrtulníky Sokol, které k nám navíc ani nikdy nedorazily, zatímco sjednocené Německo si MIGy 29 ve své výzbroji po NDR nechalo? Co se stalo s výrobními a rekreačními objekty armády?“ ptá se Ransdorf, který dochází k závěru, že armáda se stala zdrojem obohacení vyvolených a ti se zařadili do nově konstituované kapitalistické vrstvy.

Závěrem dochází k závěru, že obranný průmysl v revitalizované podobě by se mohl stát zdrojem obnovy naší armády. „Tento průmysl bychom vzkřísit mohli, máme na to tradici, odborníky a stále ještě dostatečný potenciál. Neklidné doby, do kterých jdeme, poskytují tomuto byznysu hodně šancí,“ dodává europoslanec závěrem.

Co se chystá podle náčelníka generálního štábu

Pokud by ruská armáda překročila ukrajinské hranice, znamenalo by to pro Česko řadu problémů. To pro Hospodářské noviny řekl náčelník generálního štábu Petr Pavel a mluvil také o plánu vyslat k hranicím až 1200 vojáků. Události na Ukrajině a Krymu nás podle něj vytrhávají ze zdání, že nám nic nehrozí.

Vývoj na Ukrajině prý může v Česku odstartovat největší vojenské manévry od 11. září 2001. HN informují, že vedení armády počítá se sérii kroků, kterými by mohla reagovat na zhoršení situace. Ochranu hranic by prý armáda posílila až o 1200 mužů, kteří by spolupracovali s policií. Další jednotky by pak střežily strategická místa, jako atomové elektrárny či rozvodny energií.

Vojenský střet mezi Ukrajinou a Ruskem by podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla mohl způsobit například příliv uprchlíků. Pavel upozorňuje i na možnost růstu napětí uvnitř ukrajinské komunity v Česku. „Řada lidí si stále myslí, že ta krize je od nás daleko a že se všecko vyřeší politickou dohodou. Ve skutečnosti ale Krym a Ukrajina znamenají z probuzení z pocitu, že nám nic nehrozí,“ říká v HN Pavel.

Aliance přímo na Ukrajinu vysílat vojáky nebude

Poslední vývoj podle Pavla ukázal, že české plány nejsou zbytečné. Nicméně náčelník generálního štábu tvrdí, že aliance přímo na Ukrajinu vysílat vojáky nebude. „Není vůle ani právní základ na Ukrajině vojensky zasáhnout.“ Přesto by prý na otevřenou válku obou zemí NATO reagovalo minimálně posílením svých východních hranic. Česko už pro tento účel nabídlo čtyři stíhačky Gripen a k tomu více než 300 vojáků. „Tyto síly mohou být nasazeny v pobaltských zemích, stejně jako třeba v Polsku nebo na Slovensku, podle toho, kde by je vedení aliance potřebovalo.“

Petr Pavel také prozradil, že aliance má jasno o čáře, kterou Rusko nesmí překročit. Tou je prý scénář, kdy by Kreml ohrozil pobaltské země. Podle Pavla je však až takovéto vyhrocení situace zatím nepravděpodobné.

Když to nepůjde po dobrém, budeme bojovat

Chceme situaci na východě Ukrajiny řešit diplomatickou cestou, jsme ale připraveni s Ruskem bojovat. Prohlásil to v rozhovoru s ČTK ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja, který byl v Praze u příležitosti summitu k pátému výročí fungování projektu Východního partnerství Evropské unie.

Zklidnění situace na východě Ukrajiny měla podle ukrajinského ministra zahraničí zajistit dohoda z Ženevy z minulého týdne. „Bohužel Rusko nedělá nic, aby situaci ve východní Ukrajině zklidnilo a pokračuje v podpoře extremistických skupin, které tam působí," uvedl Deščycja. Druhým nástrojem, který by měl přispět ke zmírnění napětí, je operace ukrajinských bezpečnostních složek. „Byly dány instrukce zajistit v této oblasti pořádek a vyhnout se přitom civilním obětem," dodal ukrajinský ministr.

Ruská armáda zahájila další vojenské cvičení

Ruská armáda ve čtvrtek oznámila, že u západních hranic Ruska, tedy v sousedství Ukrajiny, zahájila nové vojenské cvičení. Kyjev je těmito manévry velmi znepokojen. „Ministerstvo zahraničí požádalo ruskou vládu, aby mu poskytla informace o smyslu tohoto vojenského cvičení. Tyto aktivity nepřispívají ke zmírnění napětí v oblasti," uvedl Andrij Deščycja s tím, že i další dvě strany, EU a USA, které jednaly v Ženevě, Moskvu rovněž vyzvaly, aby své vojáky stáhla. „Rusko je ale neposlouchá a chová se téměř jako teroristé," dodal ministr.

Ukrajinská vláda usiluje o diplomatické a mírové urovnání

Pozice ukrajinské vlády je podle něj jasná - chce použít všechny možné diplomatické prostředky, aby byl konflikt na východě země urovnán mírovou cestou. „Jsme ale připraveni bojovat, postavit se Rusku, jestliže se rozhodne zasáhnout na Ukrajině," prohlásil šéf diplomacie. Situace se prý velmi podobá dění na Krymském poloostrově, který na začátku března Rusko anektovalo, a je podobná i ruskému střetu s Gruzií o Jižní Osetii v srpnu 2008. „Měli bychom si z toho vzít poučení a nedovolit Rusku, aby pokračovalo ve svých provokacích," uzavřel ukrajinský ministr zahraničí.

Prezident Zeman navrhl Česko jako mediátora

Prezident Miloš Zeman pronesl několik slov po jednání tzv. Východního partnerství. Ocenil, že na setkání dorazila např. prezidentka Litvy nebo prezident Rakouska. Summit se ale věnoval především čtyřem zásadním bodům. Česká republika by se podle jeho názoru mohla stát mediátorem ukrajinsko-ruských jednání. „V prvním bodě jsme konstatovali, že program Východního partnerství pokročil. Zvlášť výrazného pokroku bylo dosaženo v oblasti vízové facilitace, tedy snadnějšího pohybu osob mezi zeměmi,“ uvedl Zeman.

Ve druhém bodě Zeman a další politici doporučili Ruské federaci, aby stáhla svá vojska z hranic Ukrajiny a umožnila tím zklidnit situaci. Zároveň ale ve třetím bodě doporučili Ukrajině větší decentralizaci a vyjádřili naději, že nové volby vnesou do celé situace více světla. Samozřejmě s tím, že půjde o volby svobodné a bez vnějšího vměšování. Komisař pro rozšíření Štefan Füle k tomu dodal, že partnerské země jsou zvány ke konzultacím, na kterých bude vysvětleno, jaký dopad by pro tu či onu zemi mělo podepsání asociačních dohod s EU. Stejně tak by mělo být jasné, co není cílem těchto dohod.

Ve čtvrtém bodě Zeman nabídl prostor pro jednání ruské a ukrajinské strany, kde by Česká republika byla jakýmsi moderátorem. Je to však podmíněno tím, že obě země budou mít o tato jednání zájem. 

Polský prezident chce bojovou jednotku zemí Visegrádu

Televize přinesla také krátký rozhovor s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim. Vyjádřil obavu z toho, že „Rusko nyní kreslí tlustou čáru mezi Západem a Východem“. Za důležité považuje připravit na Ukrajině vhodné podmínky pro prezidentské volby v plánovaném květnovém termínu. Polský prezident se vyslovil pro to, aby země Visegrádu vytvořily společnou bojovou jednotku.

Rusové nás mohou položit na lopatky i bez atomových zbraní

Vojenský analytik Martin Koller nepředpokládá, že by ruská vojska překročila ukrajinské hranice, i když takovou možnost úplně nevyloučil. Pesimisticky se vyjádřil ke schopnosti současné české armády chránit naši zemi. Čeští vojáci by prý byli schopni bránit území o velikosti jednoho kraje maximálně po dobu jednoho týdne. Pokud by Rusové chtěli naší zemi zasadit tvrdý úder, prý by jim stačilo „několika  raketami“, a to by ani nemusely nést jaderné hlavice,  vyřadit energetické zdroje. „V zimním období bychom pak pomřeli hlady a zimou a armáda by nám byla na nic,“ poznamenal s tím, že česká armáda je jen desetinová ve srovnání s tou v roce 1989.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová