Luděk Ševčík: Panoptikum. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: EU vlajky

Řeší naši politici zásadní otázky, které se dotýkají celé společnosti a její budoucnosti? Luděk Ševčík ukazuje, že nikoliv.

„Shlédl jsem na Prima Zoom německý dokument o výrobě rýpadel v Číně,“ píše Luděk Ševčík a pokračuje: „Za 23 hodin sestavené 40 tunové pásové rýpadlo, které pak prošlo náročným testem. Cena: 110 000 Euro! Za ty peníze zde nekoupíte ani poloviční. A to i když musíte k ceně rýpadla připočíst cenu dopravy, clo a DPH. Jak je to možné? Jak je možné, že země, která byla před nějakými 40 lety 100 let za námi, je dnes 100 let před námi? Vždyť náš (tím náš myslím průmyslovou Evropu) technologický náskok, kvalifikovaná pracovní síla, systém vzdělávání, trh, nás určovaly k jasně trvalé převaze. Tak kde se stala chyba? Protože nic jiného, než obrovská chyba, nás nemohlo tahle srazit. Přece jsme to měli být my, kdo by měl exportovat rýpadla do Číny a ne obráceně!

Napadlo mě pár kacířských myšlenek, proč tomu tak je. Ta první je o panoptiku české (ale i vlastně evropské) politické scény. Ta totiž vůbec neřeší to, co by se měla snažit řešit. Hospodářský rozvoj a tím zajištění blahobytu společnosti. Tady se proboha řeší, že nějaký ministr poslal jakési SMS nějakému zbrojařskému agentovi, který si dotlačil na Hrad svého člověka. Vždyť to je v rámci všech našich skutečných problémů něco tak pitomě nicotného, že by to nemělo skutečně užitečným médiím stát za napsání jednoho písmene! A u nás se kvůli této absolutně bagatelní záležitosti plní náměstí demonstranty a hlasuje o důvěře vládě! Takový hovadiny, kraviny my tu řešíme!

Chápu, že nyní značně vlivné zbrojařské lobby a majitelé jejich akcií by rádi změnu vlády. Nebo tu novou aspoň donutit k větší vstřícnosti. Takže jimi dotovaná média vytváří ve společnosti pocit ohrožení a tak ženou lidi do ulic. Pokud ale chceme řešit skutečné problémy, měla by být náměstí plná kvůli špatné hospodářské politice vlád. Kvůli tomu, jak nás zadlužují. Kvůli tomu, jak nás vyprodávají. Tedy kvůli tomu, jak nám neumí vytvořit podmínky pro lepší život. Protože proto jsme je snad volili!

Vláda má nástroje k tomu, aby nám vytvořila podmínky pro lepší živobytí. Jinak by k ničemu nebyla. A některé vlády opravdu nebyly k ničemu. Tedy většinové společnosti. Na druhou stranu, miliardáři se díky jejich krokům smáli, až se za miliardy popadali.

Další moje kacířská myšlenka se týká politického systému. Komunisté mluvili o vývojových etapách společnosti. Přes prvobytně pospolnou, až k budoucí komunistické. Byla to značně nereálná vize, člověk má příliš mnoho nízkých pudů na to, aby svolil k životu v takovém systému. Nemluvě o tom, že komunisté toho chtěli dosáhnout bičem. A přísloví říká, že bičem člověka nezaženeš ani do ráje. Ale z toho, že jednotlivé vývojové etapy postupně a nutně nahrazovaly ty předešlé, bych vycházel. Nutnost vidím v tom, že to, co bylo výhodné pro určité období, v následujících zastará. A dynamičnost je dnes přímo atomová. A stávající systém nás nyní dovádí ke zjevnému zaostávání. To je bez debaty. Je tedy otázkou zda a jak by se dal vylepšit, nebo jestli nepracovat na jeho změně.

V každém případě bych byl rád, abychom se z tohohle absurdního zaostávajícího panoptika vymotali. Zůstat v něm nevěští nic dobrého. Ale hodně zlého. Až tak zlého, že to raději ani nenapíšu,“ zakončil pesimisticky Luděk Ševčík.

Psali jsme

Luděk Ševčík: Probuzení. Vaše dopisy

Vložil: Štěpán Cháb