Luděk Ševčík: Nobelovka. Vaše dopisy
komentář
21.08.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Alfred Nobel
Rozdělená společnost jako lidské hemisféry. Ač ne, ty spolu alespoň nějak komunikují. Pokud by nekomunikovaly, člověk než by došel do krámu pro rohlíky, zahučel by nesčetněkrát do pangejtu. Nad rozdělenou společností se zamyslel Luděk Ševčík.
„Štěpán Cháb oslovil přední provládní média s návrhem dialogu. S návrhem vzájemné diskuse,“ napsal Luděk Ševčík a pokračoval: „Pokud chceme udělat pro tuto společnost, pro tento stát něco pozitivního, musíme spolu začít mluvit. Vést diskusi. Ne na sebe řvát přes zákopy. Přes příkopy, které chce vykopat, a vlastně už vykopal vládní koordinátor strategické komunikace. Už jen ten název zní jako tak vynikající satira, že by ji nevymysleli ani Monty Python. A do které se podařilo sehnat nejlepší symbol této směšnosti, předčící i ty nejlepší komiky. Dovedu si představit, jak nádherně by jej parodoval Chaplin.
Štěpán Cháb se svoji výzvou, jejíž naplnění by nám všem, vpravo vlevo, bylo jen ku prospěchu, neuspěl. Ona totiž z druhé strany není snaha o nějaký dialog. Silou, Katuško, silou, to je dogma nedezolátů. Podvolte se dezoláti. Převlékněte kabáty, poklekněte, změňte názory, pak možná. Podívejte na pana prezidenta. Kam to dotáhl soudruh, když otočil. Nevzpíral se, podvolil se a kde dnes je? Když na to nemáte žaludek, je to jen vaše chyba.
Ty příkopy jsou neskutečně hluboké. Někde jsem četl, a dám tomu za pravdu, že se tu 35 let pěstuje ve společnosti nenávist proti Rusku. Cíleně, vědomě. A když nad Krymem začaly létat americké strategické bombardéry a bylo jasné, že Rusové si tohle opravdu nenechají líbit, tak se ještě přidalo. Ruská reakce na nárůst států NATO okolo jejich hranic byla okamžitě médii předložena jako důkaz toho, že ty roky varování byly oprávněné. Stepní hordy, mužíci, barbaři, Putler, vrazi, zloději a snad ještě ani pět stran by mi nestačilo na všechny použité nadávky. Máme vytvořeného nepřítele. Který v reakci na dráždění kousl. Teď toho jen naplno využít. A někteří toho využívají až nad plán. Máme nového největšího miliardáře. Po stovkách miliard ročně si tu pomohli energetičtí magnáti. Absolutní neschopnost této vlády (neschopnost být přínosem svým občanům, aby bylo jasno) je médii opomíjena. Naopak: kdokoli si dovolí kritiku, je označen za nepřítele tohoto státu. Vynikající krytí pro všechny zlodějiny. Pro všechny špinavé kšefty. Zatímco v malé vesničce se veškeré zakázky musí řídit přísnými pravidly, výběrovými řízeními a podobně, vláda ve velkém na to kašle. Násobně předražené veřejné zakázky. No a co? Jsme přece ve válce! Tahle válka je prostě pro někoho úplné požehnání. Proto je mír sprosté slovo. Oligarchové, bohatnoucí na válce, necedí krev v zákopech. Ani jejich posluhové.
35 let pěstované nenávisti nese své ovoce. Mnohaletí přátelé i mnohé rodiny se rozkmotřili kvůli rozdílným názorům. To není nic nového. Nové na tom je, že si nedovedu už ani představit, jak by se takto rozkmotřené tábory mohly na něčem shodnout. Pokud jste zpracován touto nenávistnou propagandou, těžko budete náchylný ke komunikaci s nositelem jiného pohledu. Vždyť to je určitě někdo, kdo sem chce pustit hordy stepních mužíků. A ti vám vyvraždí rodinu! Nebo vás minimálně o vše okradou! Copak se s takovým vlastizrádcem můžete vůbec bavit? Poslouchat jeho prorusssské kecy? Je to přece váš nejhorší nepřítel! Chce vám ten nejstrašnější úděl! Zabít jej je málo!
Mají to páni nahoře dobře zmáknutý. Dividi et impera. Rozděl a panuj. Strašně nás rozdělili. Až tak, že naučit nás vzájemně si naslouchat, považuji za nadlidský úkol. Na nobelovku. Nezlobím se na ty, kteří vládním médiím uvěřili. Pokud člověk nemá čas a schopnost dostat se ke světovým nebo alternativním médiím, nebo pokud chce věřit tomu, co se mu doposud rentovalo, tak prostě věří. Nezlobím se ani na ty, kdo nenašli dno své hanby a pro peníze jsou schopni napsat jakoukoliv špinavou, manipulativní lež. Když strach máš že se nenajíš, jak osel hlavou kývej a jestli něčí chleba jíš, tak jeho píseň zpívej, veršoval už kdysi dávno Kryl. Je to jejich věc, když prodali svůj charakter za zlaťáky. Nezlobím se ani na „umělce“, plně podporující současný stav. Jsou to jen lidé. Peníze jim proto také nesmrdí. Nezlobím se ani na ty, kteří v obavách o sebe, či své příbuzné přitakávají, nebo mlčí. Nezlobím se prakticky na nikoho. Protože to bych se musel zlobit na přírodu, že nás vyvinula tak nedokonalé. Hloupé. Manipulovatelné. Chamtivé. Nenávistné.
Chtěl bych, aby to bylo jinak.
Pěstovaná nenávist je semeniště fašismu. Který řeší spory násilím. A násilí – tlak zase vytváří protitlak – další násilí. Ti, kdo si dnes mnou ruce nad provokacemi různých provládních bojůvek, mohou být brzy sami překvapeni protivládními bojůvkami. Které mohou vzniknout jako onen protitlak. Nic není zadarmo. Mudžahedíni, které si Američané vyzbrojili proti SSSR, se nakonec obrátili proti ním samotným. Politická krátkozrakost je erbem hlupáků.
A chtěl bych změnu i z jiného důvodu. Protože svět rozjel velké změny. Dominantní systém se sype. Možná i proto tolik nenávisti. Zloby. Ztráta privilegií, jistot bohatství, to nikdy neprošlo lehce. Snad když to balili komoušové, ale ti zase nebránili svá miliardová impéria. Vládnout tomu, kdo vás už nechce, když z toho nemáte žádný zvláštní prospěch, to není žádná výhra. Ale právě proto, že velké změny jsou neodvratné, měli bychom spolu mluvit. Asi z nás nebudou Svatoplukovy pruty, ale v jakési, alespoň částečné jednotě, bychom nemuseli ztrácet. Jenže jak na to? Žádný kandidát na nobelovku se tu ještě neukázal,“ myslí si Luděk Ševčík.
|
Reakce Štěpána Chába
On ten koordinátor vší malosti, kterou nám dnešní garnitura dokázala dodat, si v zápalu kopání příkopů neuvědomil, že čím hlubší ten příkop bude, tím bude větší pravděpodobnost, že do něj zahučí celá společnost. Naivně si představuje, že příkop napustí vodou, nasadí tam lidožravé krokodýly ideologie a oddělí tím dvě části společnosti. A tím má vzniknout klid na tu pravou poctivou ideologickou práci pravého poctivého brainwashingu. Nevidí rozrůstající se agresi na obou stranách, nevidí rostoucí nenávist na obou stranách, nevidí dehumanizační tendence na obou stranách. A nevidí tu těžkou, těžkou únavu, která se s každým prázdný plkem napěchovaným další a další rozdělující nenávistí a pohrdáním a strašením rozlévá ve společnosti. Garnitura strachu, ideologie strachu. Ale taková vždycky vyroste, když země přestane být úspěšná, když lidé v ní ten neúspěch začnou cítit na vlastní kůži, když země přestane být jejích občanů, ale začne sloužit proti nim. Pak už je čas jen na silová řešení. Koordinátor úpadku společnosti.
|
Vložil: Štěpán Cháb