Luděk Ševčík: Bez závoje. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Dolary

Mediálně andělské neziskovky s nástupem Trumpa mají možnost přestat sloužit politice a odevzdat se tomu, co by mělo být jejich náplní. Pomoci potřebným. Do těchto úvah se pustil Luděk Ševčík a došel k neradostnému závěru.

„Dlouhá léta nám byla prezentována část neziskovek jako sdružení andělů. Andělů, kteří se obětují pro lepší současnost, potažmo budoucnost lidstva. Těch, kteří nezištně - neziskově - pomáhají potřebným. Už jen jejich názvy - viz Člověk v tísni, Milión chvilek pro demokracii atd. evokovaly vznešenost morálních hodnot jejich protagonistů,“ píše Luděk Ševčík.

„Však také pochybnosti o vysoké nestrannosti jejich práce byly tvrdě napadány. Měly a ještě mají bezvýhradnou podporu našich veřejných médií. Vždyť kdo si vůbec může dovolit kritizovat takové anděly!

Pak přišel 20. leden 2025. A s ním přišel Trump. A s ním přišel Elon Musk. A strhl závoj. I z našich ,andělů’. A oni to nejsou skuteční andělé, kteří nezištně pomáhají potřebným. Jsou to jen lidé. Dost služní. Dostávají peníze za to, že někomu slouží. Což by ani tak nevadilo, kdyby sloužili těm, kterým mají pomáhat. A ne těm, kteří je financovali za politickou službu. Místo andělů vidíme lokaje. Které nový pán propouští ze služby.

Mají teď ideální šanci. Narovnat se. Začít dělat něco užitečného. Nepřijdou si sice možná na takové peníze a budou muset v práci opravdu pracovat, ale budou se moci narovnat a svobodně dýchat. Přeji jim, aby to dokázali. Byť Brichta zpívá: ,jednou se ohneš, už nenarovnáš’, myslím, že to jde. Když člověk chce. Revoluce, kterou odstartoval Trump, přinese řadu změn. Jako každá revoluce. A změny přinesou příležitosti. Smutné by bylo, kdyby jich ,neziskovkáři’ využili jen k tomu, že by šli sloužit zase jiným pánům. Cena lokajů teď hodně klesá. Je jich už na trhu hodně a jejich služby zjevně neodpovídají kýženým efektům. Už dříve ztráceli důvěru veřejnosti a po stržení závoje už jim nadpozemskou dobrotu uvěří jen nějaký tydýt.

Bez závoje, tudíž odhaleného, se toho teď však objevilo mnohem více. Závoj strhl Trump hlavně z mocenské politiky velmocí. Teď už ji můžeme vidět takovou, jaká v reálu je. Desítky let se zájmy velmocí, u nás nejdříve východních a pak západních, halily do vznešených keců. O tom, jak jsme si všichni rovni, o tom jak mají i malé státy právo na sebeurčení. Že to bylo ale jen v případě, že to sebeurčení vyhovovalo našemu protektorovi, o tom se nemluvilo. A změny sebeurčení nastávaly jen v případě válek, nebo oslabení jedné z mocností. Poslední rozdělení bylo na Jaltě a mám dojem, že další už se maluje. My, jako východní Evropa, jsme byli vždy nárazníkovým pásmem mezi velmocemi. Američané jej zkusili posunout na Ukrajinu, což už Rusové neakceptovali. Trump zřejmě jejich neakceptování akceptovat bude. Asi došel k závěru, že z tohoto zástupného konfliktu USA víc získat už nemohou. Že se jim prodlužování nebude rentovat. A třeba za Ukrajinu vyhandluje s Putinem něco jiného. Třeba. A třeba si Ukrajinci zvyknou na ruské vojenské základny tak, jak si na americké zvykli Němci. Ti si také nepřipouští, že by byli stále okupováni. Kdo ví, na čem se páni dohodnou?

Trumpova politika bez závoje je drsná. A musí bolet. Hlavně všechny ty žvanily, kteří nás tu po desítky let přesvědčovali a školili o západní demokracii. Těch článků, knih, filmových dokumentů! Ty teď nemají hodnotu ani použitého toaleťáku. Na druhou stranu je ty žvásty živily. A některé z nich velmi dobře. Na rozdíl od těch, kteří na jejich žvanivost upozorňovali. Ti neměli otevřené dveře v médiích. Nebyli na titulních stránkách. Neměli důvěru veřejnosti. Protože nepracovali na příběhu. Který měl národ držet v iluzi. Že žije ve vrcholně spravedlivé demokratické společnosti. Že nemusí vyvíjet snahu na zlepšení, neboť nic lepšího nemůže dosáhnout. Zpochybňovači byli a vlastně ještě jsou ostrakizováni. A ne v rukavičkách. Příběh (iluze) byl velmi dobrým podnikatelským záměrem. Vydělal tolik, že si to nedovedeme ani představit. A ještě vydělává. Zatím.

A že se takový dobrý byznys těžko opouští vidíme dnes a denně. Média nás krmí hrůzostrašnými horory o tom, jak nás Trumpova politika zruinuje. Jak teď budeme muset všechno platit. Je to zhmotnělý vztek všech, kteří přijdou o obrovské zisky z války. Těch, kteří uvěřili a teď jim víru Trump sebral. Tyto horory cílí na méně přemýšlivé. A mají chcimírům pokazit jejich radost z blížícího se míru. Jenže je těžko namluvit někomu, že pokračování války je levnější než mír. A i kdyby tomu tak neuvěřitelně bylo, cožpak nám všichni netvrdili, že se nesmíme ohlížet na náklady, když jde o životy lidí? Nebo to platí jen v případě vojenského vítězství?

Pokud nás má něco zruinovat, není to Trump. Můžeme to dokázat jen my sami, Evropané. My nepotřebujeme nepřátele, my máme Brusel. A co se týče vyzdvihovaných dva s půl násobku na zbrojení, není k němu důvod. Není totiž důvod setrvávat v NATO. Rakušané jsou neutrální a dávají na zbrojení cca 0,75 procenta. Má se to sice zvýšit na 1 %, ale to bychom pořád hodně ušetřili. Je fakt, že tento stav by se nelíbil obchodníkům se zbraněmi a jejich lobbistům. A všem dalším, kdo z tohoto byznysu profitují. Jenže na co nám budou drahé stíhačky, když těm, co nás sem přišli vyměnit, stačí nože a auta?“ zakončil bolestivou otázkou Luděk Ševčík.

Psali jsme

Dopis z fronty. Komentář Štěpána Chába

Vložil: Štěpán Cháb