Luděk Ševčík: Evropa naplněná korektními blbci se řítí mezi rozvojové země. Vaše dopisy
02.03.2023
Foto: Pixabay
Popisek: Vlajka Evropské unie
Školství je v úpadku, což vede k tomu, že se dostaneme do úpadku všichni, celá společnost. Asijské země začínají být zcela očividně úspěšnější než my. Vytlačují nás ze středu pozornosti někam na okraj. Dokážeme konkurovat? Už to tak nevypadá. Luděk Ševčík se zamýšlí nad tím, kam jako společnost směřujeme. A porovnává náš konkurenční potenciál na konkrétních číslech.
„V husté mlhovině mainstreamových (provládních, probruselských, prowashingtonských) medií se zřídka objeví kritika, která by šla proti systému. Plně si vystačí s kritikou Putina, Babiše, nebo Orbána. Či kohokoliv z opozice,“ konstatuje Luděk Ševčík a pokračuje. „Jestli je to tím, že je už společnost úplně dokonalá, nebo chtějí občanům dopřát „klid k práci“, zkoumat nebudu. Svůj názor na vládou (tedy bohužel námi všemi) placené presstituty jsem již vyjádřil a to, že Wollner přešel k Forum24 může překvapit jen osoby s IQ pod 30.
Takže jen díky tzv. alternativním médiím je možno dobrat se kritických informací. Než nám je vypnou. Já bych dnes chtěl zareagovat na článek z časopisu Argument. Konkrétně na článek od Ilony Švihlíkové. Jedná se prakticky o graf, který ukazuje přehled zemí s největší patentovou aktivitou v letech 2020-2021. Jsou to data Světové organizace duševního vlastnictví, takže žádný Sputnik. A upřímně: se mnou otřásl. Že je na prvním místě Čína, s obrovskou (oproti druhým USA trojnásobnou) převahou, jsem tak trochu očekával. Ale že třetí bude Japonsko a čtvrtá Jižní Korea (dohromady téměř stejně jako USA) a že budou mít 5-6 násobek Německa a každá z nich předčí celou EU, to je pro mě šok! A další tkví v tom, že Čína s výše uvedenými asijskými zeměmi v tomto směru rostou, zatímco USA a Německo klesají.
Již delší dobu si nedělám iluze o našem (i evropském) školském systému. Systém, který k dětem přistupuje s tím, aby je minimálně zatížil, kde si titul lze koupit, může ale produkovat jen blbce. Kteří se sice naučí korektně přistupovat k menšinám, ale nenaučí se ani počítat. Proto čest a sláva těm z nich, kteří se přesto dokáží v nové době prosadit. Ovšem, jak vidno, je jich stále méně. Z hlediska zachování naší společnosti měl být tento graf na titulních stranách všech médií. Všechny vlády a parlamenty, včetně toho evropského, měly okamžitě svolat zasedání a tento značně kritický stav začít řešit. Včera bylo pozdě. Tak by to mělo být v normální společnosti! My v ní, jak vidno, nejsme. Přitom nikdy v historii pokrok tak nepádil a nikdy nehrozilo, že zmeškání znamená obrovskou ztrátu.
Evropa staletí profitovala z pokroku. Byť někdy i z vojenského. Ale byl to pokrok, co z ní udělalo pupek světa. A ve špičce se objevovala ještě i ke konci minulého století. Dnes se řítí mezi rozvojové země, bohužel však bez surovinové základny. Vzdělání upadá. Chápu, že blbcům se líp vládne, že se jim dá nakecat cokoliv. Viz naše dnešní vláda. Ale to je politika - po nás potopa! A já nechci, aby se moje (a vůbec všechny) děti a vnoučata utopily v nevzdělanosti, hlouposti a neschopnosti! Ať vláda, a to okamžitě, začne měnit vzdělávací systém! Jestli neví jak, ať vyjedou odborníci do Japonska, Číny, Koreje. Či kamkoli, kde vzdělávání vykazuje užitečné výsledky!
Rozdáváme desítky miliard pro pomoc jiným, pomozme sobě! Nic lepšího nemůžeme udělat! Vyřešíme tím hromadu problémů, které jsou na nevzdělanost navázány. A i třeba ten problém s důchodovým systémem. Vzdělaný odborník přece společnosti přinese mnohem více než nádeník. Byť potřební jsou oba. Ale my tu s takovou budeme mít za chvíli jen ty nádeníky. Nebo inženýry s koupeným titulem, zalezlými ve státní správě, proti kterým jsou ti nádeníci ještě obrovským přínosem.
Vzdělávací systém musí být propojen samozřejmě se sociálním. Odměňovat lidi za to, že se jen množí, ale výchovu a výživu svých dětí hodí na krk druhým, je óbrpitomost. Mít děti není byznys, ale zodpovědnost. A stát musí podporovat především ty zodpovědné. Ve spojení se změnou vzdělávacího systému by se situace mohla radikálně změnit. Jenže by to muselo být hned. Nebo alespoň co nejdřív. To je šinkansen, co kolem nás proletělo. Drezínou to nedoženeme. Nevidím ovšem v nejbližší době ani náznak, že by se někdo z pánů nahoře chystal v tomto směru něco změnit. Takže budeme blbci, ale korektní. Do té doby, než nás tu někdo nahradí. Žádná škoda,“ uzavřel své zamyšlení Luděk Ševčík chmurně.
|
Žádná škoda. Strašná slova. Inkluzivně se řítíme po vytyčené trajektorii do ztracena. A máme u toho stále přetrvávající kocovinu z doby západní nadvlády nad celou planetou. Stále žijeme ve stínu opiových válek v Číně, které byly jedním z projevů západního huntování celé Zeměkoule. A stejně na Čínu hledíme i teď. Přes optiku opiových válek. Čína je jen služná země, otroci, které jde využívat pro náš blahobyt. Jak šeredně se mýlíme. A jak jsme pro svůj omyl schopní a ochotní vyškrábat si zrezivělým hřebíkem oči, abychom neviděli, že nám zvoní hrana. Začínáme být mimo herní pole. V autu, na trestné lavici za historickou buzeraci a následné zpohodlnění. Narostla nám břicha, pýcha už zdatně konkuruje ve své povrchní nabubřelosti Babylonské věži a my z té výšky nevidíme, že už nic nového neumíme, nic převratného světu nedáváme… jen ideologii a fanatismus, jen nedostatek soudnosti a špatný příklad pro budoucnost.
Stačí si prohlédnout ty naše politické soudruhy. Napříč celou Evropou. Inkluze, korektnost, pojapané lumíkovství, které stojí nad skálou a křičí – progresivní je skočit. Doufal jsem, vskrytu i otevřeně, že Visegradská čtyřka zařídí renesanci unie, nebo alespoň její posunutí správným směrem. Případně že nás vytrhne ze středu oněch bruselských dobytků před porážkou a vezme nás cestou ekonomické i kulturní prosperity nezávisle na Západu i Východu. Houbeles. Marnost, bláhovost. Nechali jsme se spolknout „vývojem“ v západním ražení. Ač, nutno doplnit, jsme si historicky nikdy západních výhod neužívali. Ba naopak.
Mrzí mě, že za celou třicetiletou posametovou existenci ČR jsme nebyli schopní vygenerovat ze svého středu státníka hodného toho označení. Generovali jsme jen tu více, tu méně ochotné správce, kteří nás dovedli až do stavu, kdy je hlavou naší země něco takového, jako je chameleonský Fiala a jeho parta hic. Nikdo z nich nikdy nehleděl do budoucnosti, ale jen na dno vlastního koryta, které mu bylo na čtyři roky propůjčené. Česká republika se za jejich vedení nikdy neposunula dál, než jen k větší podřízenosti vůči silnějším zemím v zahraničí. Navíc jsme svou až do tuposti dovedenou submisivní politikou zabili náš průmysl, zemědělství, kulturu.
Přesto, aby to nebylo tak beznadějné, jsou tu lidé, kteří tvoří, pracují a staví tak budoucí hodnoty a, snad, i jakési národní obrození. Nejsme bezmocní a budoucnost není jen černá.
|
Vložil: Štěpán Cháb