Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Luděk Ševčík: Dezoláti versus Zoláti. Vaše dopisy

03.11.2022
Luděk Ševčík: Dezoláti versus Zoláti. Vaše dopisy

Foto: Hans Štembera

Popisek: Provládní demonstrace v neděli 30. října, kterou pořádal Milion chvilek pro demokracii

Dozvuky páteční a nedělní demonstrace. Na té první zaznívaly obavy z budoucnosti. Na té druhé zaznívala podpora konání nynější vlády Petra Fialy. Obě demonstrace zarezonovaly prostorem. První mezi lidmi, druhá mezi médii a vládními politiky. A jak se na demonstrace dívá náš čtenář ze Zlínska, Luděk Ševčík?

„Tak si na Václaváku ukazují svaly Dezoláti s Zoláty (jak jinak nazvat opak Dezolátů?),“ napsal Luděk Ševčík a pokračoval: „Pravda, Dezoláti tam už byli 2x. Nebo 3x? Nevím přesně jakou nálepku dostali odboráři. A zřejmě proto se mohutně chtěli předvést Zoláti. A je nutno zcela otevřeně napsat, že se tedy nepředvedli!

Měli přitom na své straně, oproti Dezolátům, obrovské výhody. Opravdu přímo nebetyčně obrovské! Zatímco účast na demonstraci Dezolátů je existenčním rizikem, účast na akci Zolátů přínosem. Pro některé úředníky, pro pracovníky ne-ziskovek atd. by bylo spíš rizikem nejít. Štáb MiCHPrD je obrovský počtem proti štábu Vrabela. Má vybudované nesrovnatelně větší zázemí (včetně finančního a raději nespekulujme, kdo všechno z nás jej platí). Má za sebou všechna velká média, včetně veškerou veřejností financované, ovšem politicky jednostranně aktivistické ČT. A stejně financovanými a stejně politicky jednostranně aktivistickými ne-ziskovkami. A že těch je u nás jako máku! A v neposlední řadě má stoprocentně za sebou celou dnešní vládu. Včetně jejich represivních složek. A ta se je zjevně zatím nebojí použít.

Demonstrace MiCHPrD měla obrovskou reklamu. Dokonce některé firmy nabízely slevy pro demonstranty, kteří jeli jejich dopravou. A vůbec snad základním kamenem, zajišťujícím obrovskou početní převahu proti Dezolátům měla být účast Ukrajinců. Máme jich tu necelých 500 tisíc, kdyby jich přišla polovina, ba třetina, ba čtvrtina, ba jen pětina, Václavák by nestačil! Prostředí pro ně bylo vytvořeno více než přátelské. Plno jejich vlajek, překladatel a co si budeme vykládat, bylo to vše jen kvůli nim. Pro ně. A oni nepřišli! Tedy absolutně ne v tom množství, v kterém byli očekáváni. Projevili asi tolik vděčnosti, jako má ve zvyku jejich prezident. Přitom u nás mají podmínky, o kterým se našim migrantům v zahraniční nemohlo ani zdát! A to ani v daleko bohatších zemích.

Suma sumárum, MiCHPrD a všichni kdo se pro něj nemálo angažovali a že jich bylo, neuspěli. Proto také to nezvyklé ticho v jim spřátelených médiích. Podpora vládních kroků se přes ten obrovský masírunk nedostavila. Vláda tedy má další možnosti: a) přitvrdit represe, povypínat více webů a pozavírat více odpůrců nebo za b) začít naslouchat. I těm Dezolátům. Pokusit se porozumět jejich obavám. To by bylo fajn. Ale nebude. Bude to za a). Tahle vláda to b) ani neumí. A už vůbec nechce. Funguje totiž na principu vyprázdněných pojmů. Místo politiky politikaření, místo diplomacie válečné běsnění, místo demokracie represivní cenzura. Tak se tu mohou dál řezat Dezoláti se Zoláty, až tu nezůstane stát na kameni kámen. A potom Amen.“ uzavřel Luděk Ševčík své psaní.

Vytyčme si mantinely. Naostro. Na Ukrajině je válka. Je. Střílí se tam. Do lidí, na infrastrukturu, v zimě tam bude zima, tma a bordel. A válka, jak se zdá, neskončí. Není to mediální válka, je to válka. Skutečně tam ti lidé umírají, skutečně se tam mlátí jeden stát na úroveň středověku. A je to blbě, strašně blbě. A je jedno, v tomto ohledu, kde to vzalo počátek.

Takže postavit se a kydat na Ukrajince, kteří z Ukrajiny před tou psotou utekli, toho se nikdá nezúčastním. Nechť si dočasných výhod naší láskyplné náruče užívají plnými doušky. A doufám, že láskyplná bude. Nejsme tak chudí, abychom nemohli pomoci. Nejsme tak bohatí, abychom pomoc mohli delegovat na jiné. Tak to prostě je. Až bude Rusko nebo Západ nebo Čína nebo Slováci nebo Marťani bombardovat nás, taky se nám nebude líbit, když se na nás bude kydat. A že mezi uprchlíky z Ukrajiny je houf podvratných živlů? No, a kde nejsou, že jo. Podstatné je, že prchají obyčejní lidé, ne ti, kteří současný otřesný stav bezprostředně způsobili (možná svou lhostejností, o tom žádná, ale lhostejnost normálních lidí řídí osudy mnoha zemí). Tak, jeden mantinel vytyčen.

Jdeme na druhý. Dezoláti. Štve mě to označení. Strašně. Ruští švábi. Putinovi prokremelští vlastizrádci. Co já vím, co dalšího se na lidi na páteční demonstraci nakydalo. Tím se naprosto uzavírá diskuse a hledání východiska z krize, která netrápí jen lidi na páteční demonstraci, ale i ty na nedělní. Ale diskuse začíná být zabetonovaná. Protože jedna strana si přisvojila téma hrůzné budoucnosti a druhá strana jako trucovitý spratek začala zastávat opačný názor. A začal výsměch, nálepkování, okopávání kotníků… potažmo průšvih jako Brno, protože tím zredukujeme řešení krize čistě existenciální na handrkování se o to, kdo je větší hovado. Ve výsledku budeme za hovada všichni. A už jsme.

Největší míra zdražení elektřiny v celé unii proběhla u nás. A to o 62 %. V okolních státech nedosáhli ani na 10 %. To je selhání vlády, které dopadne sakum prásk na všechny. A my se tady budeme hádat o to, kdo je větší dezolát nebo zolát. A tragicky neschopná vláda Petra Fialy nám tady z toho udělá opravdu stát ve výprodeji. Bez naší účasti, my se budeme hádat, kdo je větší hovado. Všichni, všichni, kompletně všichni. Jen ta Fialova vláda ne, to jsou ti skuteční dezoláti, kteří z nastalé situace budou jen a jen těžit.

Mantinel číslo tři. A ano, štve mě i to, že se na krále protivládních demonstrací korunoval Ladislav Vrabel. Jeho politické smýšlení je prostě divné. Divné a tečka. Chce bořit a na zbořeném stavět podivnou stavbu bez základů. A na to nakašlat. Volali jsme si s naší šéfredaktorkou a shodli se na tom, že bychom si rádi udělali vlastní demonstraci. Hezky v sobotu. Uprostřed rozkacených táborů, které na sebe řvaly v pátek a v neděli. Hezky uprostřed toho obviňování se z vlastizrady a podobných nejapností.

Lidi, zbláznili jste se. Už kompletně. A u toho vám funebrácký marš hraje Fialovo kvarteto. Noty falešné, melodie mizerná, ale účinek dokonalý. A brzy i dokonaný. Hrajete si na vojáčky a přitom vám začíná dýmat pod zadkem. Všem. A jako řešení volíte jediné – pumpovat a pumpovat do lidí tu nenávist a nevraživost. Proč?

Vložil: Štěpán Cháb