Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hudba provází naši rodinu už šest generací, říká „nový Hudeček“, který místo na housle hraje na klavír

01.09.2022
Hudba provází naši rodinu už šest generací, říká „nový Hudeček“, který místo na housle hraje na klavír

Foto: Se svolením Jan Schulmeister

Popisek: Jan Schulmeister

ROZHOVORY NA OKRAJI První zlatou trofej si přivezl z italského Milána, když mu bylo 7 let. Jeho klavírní umění ocenili porotci na prestižních soutěžích ve Švýcarsku, Švédsku, Španělsku, Rakousku, Estonsku, Lucembursku i USA. Za dosud krátkou hudební kariéru nasbíral více než 30 cen za první místa nebo absolutní vítězství z celého světa. Geniální pianista Jan Schulmeister má teprve 16 let a chystá se do 2. ročníku konzervatoře v rodné Kroměříži.

Kdy jste začal s hrou na piano a co vás k ní přivedlo?

Hudba provází naši rodinu už šest generací. Moje maminka je klavíristka a učitelka na konzervatoři, kam teď chodím. Taťka je koncertní houslista, zakládající člen Wihanova kvarteta, se kterým vystupuje po celém světě. Jeden z mých předků byl kapelníkem, jiný založil hudební školu v Olomouci. Babička byla sólová zpěvačka a děda houslista a profesor na konzervatoři. Přítelem mého prapředka Františka Černého byl dokonce český hudební skladatel Antonín Dvořák, se kterým studoval hudbu u Antonína Liehmanna. Já jsem se na piano začal učit hrát v 5 letech. 

Kdo vás naučil základy hry na piano?

Přestože maminka je sama učitelkou hry na piano, svěřila mě do péče Evy Zonové ze Základní umělecké školy (ZUŠ) v Kroměříži. Je to její bývalá spolužačka a dobře se znají. S ní jsem trénoval na hodinách v ZUŠ a s maminkou pak doma. Pomáhala mi, když mi něco nešlo a motivovala mě ve chvílích, kdy se mi nedařilo a neměl jsem chuť ke hraní.

 

 

Kolik času denně trávíte u piana?

Dřív jsem trénoval tak hodinu denně. Dnes, kdy už se věnuju hraní profesionálně, trávím každý den u piana 5–6 hodin. 

To je poměrně dost času, neměl jste občas chuť dělat něco jiného, jako vaši vrstevníci?

Nikdy jsem ale neměl pocit, že kvůli hře na piano o něco přicházím. Piano jsem vnímal jako takovou svoji hračku.

 

 

Kdy jste se rozhodl věnovat hudbě profesionálně?

V tom jsem měl jasno v podstatě už od malička. Přesněji nejspíš od chvíle, kdy jsem v italském Milánu získal cenu absolutního vítěze v mezinárodní klavírní soutěži „Piano talents“. Později jsem proto uvítal každou možnost dalšího hudebního rozvoje. Spoustu zkušeností jsem získal také díky stipendijnímu uměleckého programu MenArt pro nadané děti, kde jsem mohl své dovednosti dál rozvíjet pod dohledem profesionálního pianisty a hudebního pedagoga docenta Ivo Kahánka. Každé setkání pro mě bylo velmi inspirativní, docent Kahánek mi pomohl s upřesněním některých technických aspektů hry a dal mi nový pohled na to, jak hudbu interpretovat. Díky programu jsem mohl spolu s dalšími účastníky odehrát také menší koncerty na prestižních českých festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl.

 

 

V září nastupujete do 2. ročníku konzervatoře v Kroměříži. Zbývá vám vedle studia čas i na něco jiného?

To určitě ano, vystupuji na českých, ale i zahraničních pódiích, spolupracuji s významnými českými orchestry, jako je Filharmonie Brno nebo Symfonický orchestr Českého rozhlasu a další. Nahrál jsem 3 sólová CD s nahrávkami známých skladeb klasické hudby. Nyní pracuji na dalším CD. Měl jsem i období, kdy mě bavilo skládat nové melodie. První skladbu jsem vytvořil asi v 11 letech. Dnes ale myslím, že můj největší potenciál je v interpretaci vážné hudby, kterou mám nejraději. Moji oblíbení hudební skladatelé jsou Johannes Brahms, Johann Sebastian Bach, Ludwig van Beethoven nebo Franz Schubert.

Ivana Shalbabová

Vložil: Anička Vančová