818 stříbrných mincí. Maminka s třináctiletým synem šli na procházku a našli poklad

Foto: Muzeum regionu Valašsko (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Archeolog muzea Samuel Španihel ukazuje nálezcům jejich očištěný objev.

V úterý 8. února vyrazila paní Petra se svým třináctiletým synem Michalem na procházku po okolí Polic. To co našli, by si ale předem asi těžko vysnili. V Ratíkově na Valašskomeziříčsku, který se nachází už na katastru sousední Loučky, totiž objevili poklad obsahující 818 stříbrných mincí a kousky hliněné pokladničky. Nesmírně cenný archeologický nález nyní zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko, po dokončení potřebných rozborů si ho bude moci prohlédnout i veřejnost.

A jak se jim vlastně objev podařil? Stačí prý trocha štěstí a pozornosti. Při procházce si všimli, že kousek od cesty vyčuhují z půdy kolem rozhrabaného pařezu kousky hliněné nádoby a mince. „No já bych to možná ani nepoznala, ale syna ve škole hodně baví dějepis a hned říkal, že to bude určitě něco vzácného,“ přiblížila Muzeu regionu Valašsko, kterému svůj objev ohlásili a pod jehož patronaci spadají všechny podobné případy z této oblasti, paní Petra.

Poklad si na místě převzal archeolog muzea Samuel Španihel. „Nález obsahoval fragmenty hliněné nádoby neznámé provenience a soubor mírně až silně korodovaných stříbrných mincí v počtu 818 kusů, z nichž byla většina spojena do několika různě velkých slepenců. Na místě jsem provedl ještě dohledávku, při které jsem objevil už jen několik málo kusů jednotlivých mincí,“ uvedl Španihel.

Střepy z nádoby, ve které se mince ukrývaly.

Bude se zkoumat

Poklad poté putoval do muzea, kde v následujících měsících projde podrobným průzkumem, čištěním a konzervací. „Z prvotního zkoumání nebylo možné vzhledem k degradaci mincí určit typologický a chronologický rozsah souboru. Rámcové určení několika lépe dochovaných kusů směřuje ke grešlovým a krejcarovým ražbám Leopolda I. Habsburského a příbuzných panovníků. Velmi obecně je zatím možné depot datovat do průběhu 17. a začátku 18. století. Zbarvení střepů i složení materiálu nádobky pak naznačují, že nepochází z naší oblasti, ale nejspíš z nějakého důlního regionu,“ nastínil archeolog muzea.

Prvotního zkoumání pokladu se v restaurátorské dílně zámku Kinských ve Valašském Meziříčí zúčastnili i oba nálezci. „Chtěla bych jim moc poděkovat za to, že poklad odevzdali. Svým přístupem pomohou odhalit další kus historie regionu a také umožní, aby si tyto krásné mince mohla prohlédnout i veřejnost,“ uvedla Zuzana Fišerová, radní pro školství a kulturu Zlínského kraje, který je zřizovatelem muzea.

Pracovník muzea prohlíží nalezené mince.

Další nálezy

Podrobný průzkum pokladu z Polic bude probíhat několik měsíců. Odborníci s ním ale začnou až poté, co bude kompletně dokončena analýza loňského nálezu v Ústí u Vsetína, kde skupinka kamarádů našla nádobku plnou pražských grošů z druhé poloviny 14. století. „Je to běh na dlouhou trať, protože je třeba provést řadu úkonů, a ne všechny se dělají u nás v muzeu. Ve finále ale díky nim budeme umět poskládat komplexní historický obraz obou objevů,“ sdělil Španihel s tím, že po dokončení všech procedur budou vystaveny v některé z poboček Muzea regionu Valašsko.

Rok 2021 byl z hlediska archeologických nálezů vůbec nejúspěšnějším v historii Valašska, a tak si pochvalu vysloužil i archeologický tým, který je zkoumá. „Dlouhodobě odvádí skvělou práci, což se kromě jiného projevuje i v tom, že má velkou důvěru u veřejnosti. A nemám tím na mysli jen poctivé nálezce, ale například i stavebníky, kteří ho potřebují k archeologickým průzkumům lokalit, na kterých pracují. Není tedy divu, že v posledních letech přibývá takových skvělých nálezů,“ prohlásil ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek.

Stříbro časem zezelená. Než bude vystaveno v muzeu, archeologové mince jistě mince pečlivě vyčistí. 

Dostanou odměnu?

Paní Petra a její syn Michal se možná mohou těšit i na zaslouženou odměnu. „Památkový zákon upravuje i problematiku archeologických nálezů. Jedná-li se o archeologický nález, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad, a to do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku,“ vysvětlil Pardubickému deníku princip odměňování nálezců mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Vložil: Andrea Morkusová