Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zázračná voda, lidové tradice, perly české architektury a zábava pro malé i velké. Po kolejích s Českými drahami

15.09.2021
Zázračná voda, lidové tradice, perly české architektury a zábava pro malé i velké. Po kolejích s Českými drahami

Foto: Vojtěch Dundáček (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Nádražní budovu v Luhačovicích zdobí od 30. let minulého století sgrafita a slovácké nástěnné motivy moravské lidové malířky Rozky Falešníkové z Tasova. První vlak tu zastavil 12. října 1905.

FOTOREPORTÁŽ Sedmnáct kyselek v čele s Vincentkou, funkcionalistické vily Bohuslava Fuchse a lidová secese Dušana Jurkoviče. To jsou Luhačovice, lázeňská perla jižní Moravy. Přímé vlaky sem pravidelně jezdí až ze vzdálené Prahy a po cestě si můžete nastoupit kupříkladu v Kolíně, Pardubicích, Ústí nad Orlicí, Olomouci či Uherském Hradišti.

Rychlík Slovácký expres nabízí veškeré pohodlí, zahrnující elektrické zásuvky, WiFi, přepravu kol i vyhrazená místa pro rodiny s dětmi, takže i zdánlivě dlouhé čtyři a půl hodiny jízdy utečou jak nic. Navíc pojede s příslibem wellness, masáží, ale i procházek, cyklistiky a kulturních zážitků. Zbývá jen se pohodlně usadit.

 

Luhačovice Lázeňské náměstí

Lázeňské náměstí s nasvícenou fontánou dýchá klidem a pohodou. Dříve trpělo častými povodněmi, před nimiž ho už téměř sto let chrání údolní přehrada, která byla na Horní Olšavě vybudována zhruba dva kilometry od centra v roce 1928.

 

Luhačovice pítko

Na území města vyvěrá 16 hydrouhličitanochlorido-sodných kyselek a jeden sirný pramen, takže se jeho symbolem logicky stal lázeňský pohárek.

Pozvedl chátrající lázně, a pak byl odejit

Stopy po slovanském osídlení sahají až do 7. století. Zásadní pro Luhačovice byl ale až rok 1629, kdy se staly majetkem rodu Serenyiů. Ti si velmi dobře uvědomovali lázeňský potenciál města a díky jejich podnikavosti se už v 19. století těšily Luhačovice na tu dobu velkému turistickému zájmu. Vždyť i nejznámější Vincentka nese jméno podle hraběte Vincenta Serenyiho. Druhým důležitým milníkem pak byl počátek 20. století, kdy došlo k ustanovení Lázeňské akciové společnosti a vybudování železniční trati, která město propojila s Prahou, Brnem a Olomoucí. Tou dobou byly lázně neodmyslitelně spojeny s hrabětem Ottou Serenyiem, tehdejším ředitelem Mudr. Františkem Veselým a architektem Dušanem Jurkovičem.

 

Vincentka

Luhačovickým klenotem je pramen Vincentka, který byl znám už v roce 1680. Pojmenován byl ale až koncem 18. století. Jeho kombinace lahodné chuti a léčivých účinků je pozoruhodná. Zlepšuje dýchání, podporujelátkovou výměnu, mírnícukrovku, regeneruje organismus po velkých ztrátách potu, dodává potřebnou denní dávku jódu, a dokonce pomáhá i po příliš bujarých alkoholových dýcháncích.

 

Ottovka

Pramen Ottovka, který byl pojmenován po hraběti Ottovi Serényiovi, vytékal původně volně, teprve v roce 1905 byl zachycen v kamenném sklepení. Má zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků, jeho vydatnost je ale pohé tři litry za minutu. Kruhový pavilon z roku 1929, jehož autorem je architekt Josef Skřivánek, se stal symbolem luhačovických lázní.

 

Aloiska

Jedním z nejstarších pramenů je Aloiska, známá už před rokem 1770, která vyvěrá zhruba o třicet metrů výš než ostatní prameny. Nad původní studánkou a pozdější kamennou jímkou stojí dřevěný pavilon z roku 1963.

Doktoru Veselému se staly Luhačovice velkou láskou i zklamáním. Přestože koncem 19. století byly zdejší lázně značně zchátralé, okouzlily ho na první pohled a v následujících letech vynaložil mnoho energie na ustanovení zmiňované Lázeňské akciové společnosti a rozvoj po stránce léčebné i kulturní. Jak už to ale často bývá, jeho zápal a moderní přístup narážel i na nepochopení a v roce 1909 musel svoji pozici opustit. Jeho otisk ale Luhačovicím už nikdo nevezme.

 

Luhačovice František Veselý

Mudr. František Veselý léčíval i zdarma a kritizoval kolegy, že se stali podnikateli. Pracovitý a vzdělaný průkopník dal Luhačovicím silné základy, aby se mohly stát jedním z předních lázeňských měst. Jeho pomník v životní velikosti, který je dílem moravského sochaře Františka Úprky, najdete v severovýchodní části Lázeňského náměstí.

Jurkovičův jedinečný rukopis

Výlet do lázní by neměl smysl bez procházky po místní kolonádě. Ta Luhačovická byla v letech 2018-2019 zrekonstruována, takže vás určitě nezklame. Skládá se ze tří částí: haly Vincentka a Malé a Velké kolonády. Postavena byla v letech 1947-1951 a pod návrhem ve stylu poválečného monumentalizujícího funkcionalismu s ornamentálními prvky je podepsán architekt Oskar Poříska. Přímo u kolonády stojí i jeden z hlavních symbolů Luhačovic, hotel Jurkovičův dům. Původně klasicisní stavba z první poloviny 19. století byla v roce 1902 přestavěna slovenským architektem Dušanem Jurkovičem, který jí dodal jedinečný ráz lidové secese. Jeho stavby výrazně ovlivnily celkovou podobu Luhačovic. Typická pro ně je kombinace lidové karpatské architektury, smíchané se secesními prvky. Jeho podpis dále nese vila Chaloupka, Sluneční lázně a Vodoléčebný ústav či Vila Jestřábí.

 

Jurkovičův dům

Jurkovičův dům

 

Lázeňská kolonáda

Lázeňská kolonáda v novém 'kabátku'

Z jiného soudku jsou pak stavby, kterými lázně obohatil Bohuslav Fuchs. Jeden z čelních představitelů takzvané brněnské architektonické školy zde vytvořil soubor funkcionalistických staveb, penziony Avion, Viola, Radun a Iva, podle jejichž barvy získala název místní Bílá čtvrť. První byla navržena vila Avion, nejvýznamnější po architektonické stránce je však hotel Radun, který patří k autorovým vrcholným dílům a v první polovině 20. století hostil například Tomáše Garrique Masaryka, Natašu Gollovou či Maxima Gorkého.

 

Radun

Fuchsův architektonický skvost, hotel Radun

Trasy pro cyklisty i pěší turisty

K pobytu v lázních tradičně patří i lehčí pěší turistika. I v Luhačovicích si můžete vybrat z několika menších tras s délkou od dvou do deseti kilometrů. Velký lázeňský okruh Dušana Jurkoviče má pak kilometrů devatenáct, a proto bývají často k menším procházkám využívány jen jeho části. Začíná i končí v Luhačovicích a prochází okolo pramene Dr. Šťastného, lovecké chaty Obora a Jezírka lásky a pokračuje k vodní nádrži Luhačovice. V druhé části cesty se pak vydáte přes rozcestník U Kamenného kříže k Bílému kříži, pocházejícímu z roku 1763. Celý okruh je značen bíločerveným čtverečkem.

 

Bílý kříž

Bílý kříž na okruhu Dušana Jurkoviče

Jste spíš fanouškem cyklistiky? Ani v takovém případě nepřijdete zkrátka. V okolí se nachází množství stezek s různorodou náročností, ze kterých si bez problémů vyberou jak zkušení cyklisté, tak rodiny s dětmi i aktivní senioři.  Okolními zajímavostmi vás provede například osm kilometrů dlouhá cyklotrasa Obora, vedoucí okolo mohyl z 9. století a Jezírka lásky. Zdatnější cyklisté se mohou vydat do funkcionalistického Zlína nebo Vizovic za panáčkem slivovice.

 

Luhačovice zámek

Barokní zámek z první poloviny 18. století  najdete v Masarykově ulici. Po druhé světové válce ho Serényiové opustili a v roce 1948 byl zestátněn. V roce 2017 byl navrácen potomkům původních majitelů a o dva roky později bylo dohodnuto, že majitelé budou obývat polovinu zámku a ve druhé zůstane základní umělecká škola.

S dětmi na šlapadla či minigolf

Jestli vás Luhačovice okouzlily a toužíte dozvědětse o nich víc, navštivte Muzeum luhačovického Zálesí a expozici Známé i neznámé Luhačovice v Městském kulturním domě Elektra. Pěkné možnosti vyžití nabízí město i pro děti. U Luhačovické přehrady, která je oblíbeným výletním cílem, najdete půjčovnu loděk, šlapadel, koloběžek a dětské lanové centrum Pirátská zátoka. A cestou se můžete zastavit na minigolfu. Kouzelné dětské hřiště Mořský svět se nachází také přímo v centru města a potěší i ty nejmenší. Hlavní atrakcí je dřevěná loď s žebříkem, sítí a skluzavkou.  A menší pěší výlet lze nasměrovat na zříceninu hradu Starý Světlov, ležící pět kilometrů od Luhačovic.

 

Luhačovická přehrada

Luhačovická přehrada

 

Pirátská zátoka

Pirátská zátoka

Malý výlet po stopách Bati

K většímu jednodennímu výletu láká již zmiňovaný nedaleký Zlín. Díky působení významných architektů se stal i v evropském měřítku jedinečným funkcionalistickým městem. Nikoho nejspíš nepřekvapí, že zdejší výstavba byla úzce spjata s působením Tomáše Bati a Jana Antonína Bati. Jednou z nejvýznamnějších budov je takzvaný Baťův mrakodrap, postavený podle projektu architekta Vladimíra Karfíka, který byl ve své době se 77,5 metry druhou nejvyšší moderní budovou v Evropě. Přímo fascinující je pak Památník Tomáše Bati, jehož autorem je František Lydie Gahura. V době svého vzniku byl nazýván skleněným krystalem a je bezpochyby jedním z hlavních symbolů města. Výčet zajímavých zlínských staveb by byl opravdu široký, jmenujme tedy alespoň několik. Budova zlínské radnice byla jedním z prvních projektů architekta Františka Lydie Gahury, podepsán je ale i pod Obchodním domem na náměstí Práce a budovou Velkého kina, které bylo s kapacitou 2270 míst největší v předválečném Československu. Architekt Vladimír Karfík je zase podepsán pod velkým množstvím zdejších vilových domů. Autorem jedné z nejslavnějších, vily Tomáše Bati, je pak Jan Kotěra.

 

Památník Tomáše Bati

Památník Tomáše Bati ve Zlíně; foto Památník Tomáše Bati

 

Vila Tomáše Bati

Vila Tomáše Bati; foto Nadace Tomáše Bati

Putování po rozhlednách

Také jsou pro vás třešničkou na turistickém dortu rozhledny? Pak mám pro vás posledních pár výletních tipů. Na vrchol patnáct kilometrů vzdálené rozhledny Loučka vás dovede 177 schodů a na okolní krajinu budete shlížet z výšky 33,5 metru. Pokud se svezete do Uherského Brodu, budete to mít jen 6,5 kilometru k rozhledně Lhotka u Hradčovic. Ta je trošičku menší a na plošinu ve výšce 18 metrů vystoupáte po 96 schodech. Vyhledávaná je i vyhlídka na Janově hradě u Vizovic. Navzdory názvu se nejedná o hradní zříceninu, ale o pozůstatky hospodářského stavení z 18. století. Vyhlídková plošina je sice ve výšce pouhých sedmi metrů, i tak ale nabízí pěkný rozhled do údolí.

 

Janův hrad

Romantická zřícenina Janův hrad stojí na Janově hoře pouhé tři kilometry od Vizovic. Původně sloužila jako panská ovčírna, počátkem 18. století se stala majetkem Gollenů, kteří nechali vybudovat romantické patro. V roce 1945 se stala majetkem státu a až do roku 1990 tu bydlel hajný. Požár v roce 1995 proměnil stavbu v ruinu, skupina nadšenců se ale rozhodla objekt zachránit. Díky nim tu najdete vyhlídkovou plošinu, ohniště, a dokonce se tu občas konají divadelní představení; foto Josef Husek, předseda Spolku Janův hrad Vizovice

 

vlaky

Vložil: Petra Dundáček Božoňová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace