Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Koudelka, nebo Putin? Kauza ´Rusko a Vrbětice´, co si o tom myslet? A hlavně, komu věřit? Komentář Anny Vančové a Štěpána Chába

komentář 21.04.2021
Koudelka, nebo Putin? Kauza ´Rusko a Vrbětice´, co si o tom myslet? A hlavně, komu věřit? Komentář Anny Vančové a Štěpána Chába

Foto: Policie ČR (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Výbuch ve Vrběticích v roce 2014. Sklad č. 16 - měření teploty povrchu

Informace, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stála ruská tajná služba, otřásla o víkendu českou společností a vyvolala doslova lavinu spekulací. A nejen jich, zatím (naštěstí jen) diplomatická válka eskaluje… Již samotné oznámení, kdy premiér Babiš v sobotu večer svolal mimořádnou tiskovku, kde oznámil, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské tajné služby GRU do dvou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, vyvolalo mediální explozi. Konec konců, není divu. Z Česka kvůli tomu vyhostili 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb, Moskva odpověděla vyhoštěním dvaceti našich. A proč tento dvojkomentář? Protože máme na věc každý svůj názor. Začíná dáma, a to s pár fakty, aby se čtenář orientoval.

Na čem se média více méně shodují? V roce 2014 se odehrál tragický výbuch v muničních skladech ve Vrběticích, kde zahynuli dva lidé. Vše směřovalo k tomu, že se případ uzavře, aniž by se zjistilo, co se ono ráno 16. října 2014 v hale č. 16 odehrálo. Pak ovšem přišel, v sobotu večer, premiér Babiš za doprovodu vicepremiéra Hamáčka s bombou: Nešlo o tragickou nehodu, ale teroristický čin, a to ruské armádní tajné služby GRU, jejíž dva důstojníci se na místě v inkriminovaný čas nacházeli. Jde o Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu z takzvané ´jednotky 29155´ GRU.

Agenti 007 s povolením zabíjet, nebo Pat a Mat?

Tato dvojice v posledních letech křižovala se (stále stejnými) falešnými pasy Evropu a byla více než výkonná. Stáli prý za převratem v Černé Hoře (nepovedl se), pokusem o vraždu obchodníka se zbraněmi v Bulharsku (přežil) či destabilizační kampaní v Moldávii (netuším, jak dopadla, ale Moldávie je už tak destabilizovaná, že se to možná ani nepoznalo). A akcí, která je definitivně proflákla, byla otrava bývalého agenta FSB Sergeje Skripala a jeho dcery novičokem (opět – Skripal i jeho dcera přežili). Podle Ruska jde o civilisty, kteří se k otravě Skripala v britském Salisbury přimotali náhodou, byli tam prý jako turisté na prohlídce katedrály.

Podle Lidových novin detektivové pod dozorem Krajského státního zastupitelství v Brně pracují s vyšetřovací verzí, že oba Rusové chtěli znehodnotit dodávku zbraní bulharskému zbrojaři Emilianu Gebrevovi (jehož se později pokoušeli bezúspěšně zabít – viz výše). Jenže jim selhalo nástražné výbušné zařízení. „Pravděpodobně jim selhal časový spínač a vybuchlo to dříve,“ uvedl důvěryhodný zdroj LN. To by vysvětlovalo skutečnost, že ve Vrběticích nastaly dvě exploze – první 16. října a druhá 3. prosince 2014. Teprve ta byla podle plánu agentů určena Gebrevovi a měla se odehrát za hranicemi Česka, v Bulharsku. A čím je naštval? Měl dodávat zbraně Ukrajině, kde se tehdy válčilo, zbraně z Vrbětic, patřící české firmě Imex Group, která si pronajímala prostory v tamním muničním areálu.  

Hledají se Miškin a Čepiga, zalezlí v Rusku

Ti vystupovali pod několika smyšlenými jmény. Před úřady se prokazovali krycími cestovními doklady. „Osoby využívaly nejméně dvě identity, kdy se nejprve prokazovaly dvěma ruskými pasy se jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov, následně pasem Moldavska na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu vydaným na jméno Ruslan Tabarov,“ uvedla policie s tím, že se po Česku pohybovali ve dnech 11. až 16. října 2014. Navštívili Prahu, Ostravu a dle nejnovějších informací i Vrbětice. Tuto verzi i selhání nástražného výbušného zařízení nepřímo potvrdil vicepremiér Jan Hamáček.

 

Otazníků je celá řada

Když zatím pomineme dobrodružnou tiskovku Babiše a Hamáčka augerechnet v sobotu pozdě večer s tím, že premiér kovbojské manýry prostě miluje, trošku člověka zaráží až fatální neschopnost dotyčných agentů, kterým se podařilo jediné, a to znepřátelit si zemi, kde vrcholní představitelé s Ruskem dosud maximálně sympatizovali.

Dále pak je tu podivný časový odstup. Červené světélko totiž zablikalo českým vyšetřovatelům až po útoku Čepigy a Miškina na dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury, jejich fotky totiž v roce 2018 obletěly svět. Což pomohlo i českým detektivům a ti se znovu probírali nashromážděnými materiály. „Žádost o vstup těch dvou osob máme už od roku 2014, ale to, že jsou to oni hledaní, jsme si dali dohromady až po prověrce spisu. Objevil se záběr z kamer a někdo šikovný si loni řekl, že už dvojici někde viděl,“ popsal Lidovým novinám důstojník s bohatou zkušeností z české bezpečnostní komunity. Jinak řečeno, po Vrběticích se v době prvního výbuchu motali dva neznámí chlápci, jenže tehdy, při prvním následném vyšetřování, to nikoho nezarazilo a nepátral dál (?). A od roku 2018 opět uplynuly již tři roky… I ta ´bulharská stopa´ se datuje mnohem dříve. Zbrojaře Gebreva se někdo pokusil otrávit, hned dvakrát v roce 2015. Operace je bulharskou justicí připisována opět ruské armádní tajné službě GRU.

James Bond dvojmo, to bude asi tou vodkou

A tichá otázka – to má GRU fakt jen DVA agenty? Jedno české médium, již nevím které, toto připustilo s tím, že prý ale jde o ruský záměr. Že používají stále stejné falešné pasy, to je prý proto, že schválně po sobě nezametají stopy. A důvodem je destabilizace západní Evropy, ta se má prostě bát, bát, že si tu ruští tajní agenti čábrují jak na procházce, vraždí a tráví, v kufříku nosí ampulky s novičokem a tak podobně, přičemž Evropa na ně nemá. Mno, je to možné, dosud tomu tak bylo, alespoň dle BIS, tedy ´čučkařů´, jak je nazval Zeman.  

Ocitujme dva diskutující o celé kauze z Echo 24, mají totiž velmi zajímavé, vlastními zkušenostmi podložené názory. První hovoří zástupce ředitele rozvědky v letech 1993–1998, Rudolf Růžička: „Mně se celý případ zdá bizarní, respektive jsem z něj dost v šoku. Začněme skutkovou podstatou: přijde mi maličko divné, a vyplývá to i z vystoupení IMEX Group, která ten sklad měla pronajatý, že zničehonic dva ruští občané, z nichž jeden byl údajně identifikován našimi službami už od ledna 2014, kdy prý byl v Praze, vstupují do areálu. Já vždycky zkoumám důvod, proč se něco stalo. Nejčastěji uváděný motiv v tomto případě je zabránit dodávkám střeliva a zbraní ukrajinské armádě, která bojovala se separatisty. A to si tedy nejsem jist, že ty zbraně z Vrbětic Ukrajinci opravdu potřebovali, pokud to tedy opravdu byly lehké pěchotní zbraně. Každopádně vím, že když tajná služba připravuje takovouto akci, je povinností každého řídícího důstojníka, jeho nadřízených a případně státních činitelů zkoumat rizika operace, porovnávat výnosy a možné náklady. Tady se fatálně narušily vztahy České republiky s Ruskou federací, podle mě na dlouhou dobu. To ta GRU i další, kteří o tom nad ní rozhodovali, museli zakalkulovat. Nevím, jestli by náhodou Rusové takové zásilce lehkých zbraní nemohli zabránit jiným způsobem. Takže tu mám lehké pochybnosti, nota bene když se pak řekne, že to způsobili dva ruští špioni, kteří se potulují Evropou a tu vyhodí sklad ve Vrběticích, tam se neúspěšné pokusí zavraždit bulharského obchodníka se zbraněmi, nakonec se znovu neúspěšně snaží zabít svého bývalého kolegu Skripala v Salisbury. A částečně pod stejnou identitou. To mi tedy připadá, že v takovém případě jsou to normální paka a diletanti, nechápu, proč by pak měli následně od Putina dostat vysoké vyznamenání.“

Oponuje bezpečnostní expert se specializací na zpravodajské služby, bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek: „Já jsem v Rusku dlouhodobě pracoval a přicházel jsem zcela oficiálně do styku s představiteli ruských služeb, i když nikoli konkrétně s GRU, ale s FSB a SVR (civilní kontrarozvědka a rozvědka – pozn. red.). Typově a metodologicky jsou si ovšem ty organizace dost podobné. To, co říká Rudolf, že by měli předem udělat důkladnou rozvahu, tak oni přesně takhle nepracují. Místo aby metodicky zvažovali všechny možné důsledky své akce, mnohdy spíš pracují ve stylu ruských mafií. To znamená naprostý nezájem o to, jestli v akci zabiju pět nebo deset lidí. Což se přesně ukázalo ve Vrběticích. Položí nálož a nejsou ani schopni zajistit, aby ta nálož nebouchla v přítomnosti lidí. Z tohoto pohledu je celá věc daleko jednodušší. Oni prostě neberou ohledy.“

Vyřazení Rosatomu z tendru na Dukovany

Ministr průmyslu Karel Havlíček plánoval do tendru na dostavbu Dukovan pustit ruský Rosatom. V sobotu večer se ale zcela změnil kurs a prohlásil, že do tendru nebude vpuštěn.

A jsou tu ty časové nesrovnalosti, na něž upozornil deník Echo 24: Babiš nejprve tvrdil, že definitivní informaci od BIS dostal až v pátek odpoledne. Následovalo svolání bezpečnostních složek a informování prezidenta, pak ta dramatická tiskovka. Jenže tomu odporuje přiznání Hamáčka, že již ve středu jednal s českým velvyslancem v Moskvě Pivoňkou, aby ho připravil na reciproční kroky Ruska. Též exministr zahraničí Tomáš Petříček prohlásil, že ho zpráva nezaskočila, jelikož „měl tyto informace již dříve k dispozici“. Babiš pak v neděli večer v Událostech na ČT přiznal, že o ruských agentech poprvé jednali už 7. dubna.

´Nezávislý ´ Respekt jako kanál BIS směrem k veřejnosti

Bezprostředně po sobotní tiskovce Hamáčka s Babišem vydal Respekt, používaný BIS jako informační kanál (jak ho označilo Echo 24, což je již prokázaný fakt, viz ´respektí´ trapas s ricinem), na svém webu článek, který se stal jedním ze zdrojů o pozadí kauzy. Je dalším střípkem dokazujícím, že informace o zapojení GRU do výbuchu ve Vrběticích nějakou dobu již prostorem kolovaly. Takový článek dle Echo 24 rozhodně nemohl vzniknout v tom krátkém čase, který dělil vládní tiskovku a jeho publikaci na webu Respektu. A co dosud povětšinou proruskou vládu donutilo změnit kurz? Podle Echo 24 se jako nejpravděpodobnější odpověď jeví bezprostřední nebezpečí zveřejnění informace o GRU a Vrběticích. Pokud vláda chtěla předejít totálnímu ztrapnění, nezbylo nic jiného než to zveřejnit. Spojenci ČR v NATO, přesněji Američané, totiž varovali českou vládu, že pokud nezveřejní informace o akci ve Vrběticích, učiní tak sami. Dále pak Respekt / BIS ve svém nejnovějším článku přišel s dalšími informacemi, že agentů bylo ve skutečnosti více, viz ZDE. Každopádně, špionážní drama jak vyšité.

 

To chce klid a nohy v suchu? Vždycky

Že tajné služby jsou tajné, a tak půjdeme dál, jak pravil kdysi klasik Jan Vodňanský. Jinými slovy, nevěřím ani jediné. Počínaje Mossadem a konče GRU, BIS a CIA nevyjímaje. Špióni, to je hra stínů… A dost bezohledná. A že tajné služby lžou, jak se jim hodí do krámu? To také víme, viz (ne)existující zbraně hromadného ničení v Iráku jako záminka k válce. Dle mne to dělají všichni špióni, ať ruští, nebo američtí, či třeba francouzští. Celá aféra se velmi rychle překlopila v otázku ´co si myslíme o Rusku a podle odpovědi - co s tím uděláme´.  

Já osobně nevěřím ani Putinovi, ale ani Bidenovi a Si Ťin-pchingovi. Jsou to hlavy tří imperiálních velmocí, které mají v DNA rozpínavost a aroganci, od jaktěživa. Tu ruskou známe, a nejen z dob Sovětského svazu, ať už vyhodili Vrbětice do luftu záměrně, omylem, nebo vůbec. Carské Rusko se nechovalo jinak. A o demokracii si v této obrovské zemi mohou nechat leda zdát, tu tam v podstatě nikdy neměli.

Tu americkou verzi dobře znají země ve střední a jižní Americe, na takzvaném backyard čili ´zadním dvorku´ Ameriky. USA je ale nutné přiznat, že o divokých dobrodružstvích CIA se mohou točit filmy (z těch posledních bych doporučila překvapivě výborný dominikánský snímek Hotel Coppelia na HBO GO, anebo britský The Mauritian, tamtéž). Další výhodou USA je, že jde o demokracii, ne totalitu, takže taková CIA musí své prasárny skrývat, třeba na Guantanamo – kde neplatí americká jurisdikce, viz The Mauritian s Jodie Foster. Další plus pro nás je, že je daleko a nemá tu skoro žádné zájmy. Taktéž Čína je dost z ruky, se všemi svými tibetskými a ujgurskými lidskoprávními megaprůsery, díky všem dobrým božstvům, takže až skončí Zemanovo prezidentství, zbyde nám tu, doufejme, jen ´čínský´ Tvrdík se Slavií.

To Rusko, to je jinčí kafe. Je za rohem, bývali jsme jeho satelitem a nepochybuji ani vteřinu, že by nás rádo vidělo v pozici takového Běloruska. Podle toho bych se také chovala. Válčit s Ruskem je pitomost, na to nemáme. Přátelit se s Ruskem, to je jako když má zajíc kamarádšofty s medvědem. Ocitne se dřív nebo později na jídelníčku. Čili celá tato kauza se tak trochu smrskla na to, komu mám věřit. Koudelkovi z BIS, nebo caru Putinovi? Což je blbé. Když se snažím rozhodovat podle faktů, ne emocí, což víra při vší úctě je. Takže co zbývá? Zlatá střední cesta. Nejančit, dobře se rozmyslet, konzultovat s evropskými spojenci, nehrotit, neeskalovat, ale nenechat všechno líbit, nenechat si s**t na hlavu. Úkol pro příští vládu.   

 

 

Nestali se naši čučkaři jen stínovým Ministerstvem zahraničí?

Následuje Štěpán Cháb, který to pojal sice humorně, ale ´rusofilství´ z jeho textu čouhá jak roznětka z vrbětické bomby. Je takový konzistentně, má prostě Rusko rád a tvrdí, že z něj dělám démonického strašáka jen proto, že si ho pletu se Sovětským svazem neblahé paměti. Podle něj jde jednoduše o ´vrtěti psem´, čili způsob, jak vyřadit Rosatom z tendru na Dukovany, což se nám, jak dále píše, ošklivě nevyplatí. K tomu jen poznamenám, že zrovna toto si taková Dana Drábová nemyslí...

 

Ilustrační snímek, foto BIS

Jde se vraždit do Anglie

Po výše popsaném a zfušovaném útoku na Vrbětice mohli za odměnu ruští agenti vyrazit do Velké Británie. Úkol zněl jasně – zabít dvojitého agenta Skripala. K dispozici dostali nejprudší jed, který bylo lidstvo kdy schopné vyrobit. A tak agenti, zcela bez ochrany a jen tak, v džínách a retkem, namazali Skripalovi kliku od domovních dveří v Salisbury. A co na to Skripal? Po kontaktu s novičokem člověk zemře do deseti minut, Skripal stačil po kontaktu s novičokem objezdit město, nakoupit si a zaskočit si na oběd, než zkolaboval. Následně přijela sanitka, v níž seděl jedinečný expert na otravy a dokázal Skripala a jeho dceru zachránit podáním adekvátní a specializované léčby, která jediná na novičok účinkuje. Tý jo.

Navalného úloha ve světodění

Při této příležitosti nejde nepoukázat na Alexeje Navalného, kterého, už ne dva výše uvedení agenti, i když to rozhodně vypadá na jejich rukopis, ale jejich agentští kolegové také otrávili novičokem. Nejdřív se spekulovalo, že Navalnyj dostal novičok přimíchaný do ranního čaje. Až následně se došlo k tomu, že mu ruští agenti promazali novičokem trenýrky. A i Navalnyj se po kontaktu s novičokem nesložil funebrákovi na lopatu, ale prostě přežil. Tý jo, ztepilý lid ruský. Novičok je nejspíš součástí každé snídaně běžného ruského občana. Zdůrazním, že deset minut po kontaktu kůže s novičokem majitel kůže zemře. Zároveň poukážu i na to, že aplikace novičoku na trenýrky nebo kliku by musela proběhnout v neprodyšných skafandrech. Přinejmenším v Salisbury by si místní všimli, že jim po ulicích běhají kosmonauti. Nutno dodat, že Alexej Navalnyj je nejvýraznější opoziční politik Ruska a v současné době dlí už podruhé ve vězení. Nyní jeho okolí hlásí, že má nemocné ledviny a že je v ohrožení života. Rusové se se svou opozicí nemazlí a naplňují tak definici nesvobody.

Novičok z České republiky

K novičoku je potřeba přičinit ještě české souvislosti. V době, kdy Skripal ležel v nemocnici, proběhla i hádka o tom, kde všude se novičok dá vyrobit. Hledal se totiž viník. Mediálně, politicky byl jasný už dávno. V tu dobu náčelník českých čučkařů oznámil, že u nás nic takového vyrobit nejde. Protože prezident Zeman řekl, že to jde. A náčelník čučkařů si trval na svém. Po krátké mediální rvačce do toho vstoupil náčelník brněnské vojenské laboratoře, který oznámil, že to nejen jde, ale že novičok u nás právě jeho laboratoř vyvíjela, vyrobila a vyvinout a vyrobit umí. Stejně jako všechny vojenské laboratoře velmocí, dodávám já svou vlastní spekulaci.

V hlavní roli ricin

A jsme u českých čučkařů. U stejných čučkařů, kteří přišli s kauzou ‘ruský agent s ricinem‘ a vyvětrali ji přes časopis Respekt. Z čehož bylo velké mrzení, protože tři srdnatí komunální politici, kteří permanentně a do zblbnutí okopávali místo chodníků jim svěřených městských částí kotníky Rusku, se museli skrývat, jelikož měli obavy o vlastní životy. Vrah totiž podle čučkařů a Respektu prahnul po jejich životech. Ricin je zákeřný. Celá kauza ricin ovšem vyšuměla do ztracena a přišlo uplatnění pravidla – zmýlená neplatí. Žádný ruský agent s ricinem se tu nepohyboval. Ani jeden.

Ocenění od CIA

Náčelník čučkařů Koudelka, zmínit se to musí, dostal svého času elitní vyznamenání od americké CIA za dobrou práci. Nejde nezmínit možné pochybnosti o tom, jestli tímto náčelník českých čučkařů není loajální právě americkým čučkařům a tedy americké agendě a politice. Z tohoto hlediska pak jde na celou kauzu Vrbětice hledět s rozpaky. Kope náčelník našich čučkařů výhradně za Českou republiku? Nebo za ni kope tak, že se snaží promlouvat do české zahraniční politiky? To podezření tu prostě je. A opravdu netrpím iluzemi o tom, že americká politika je křišťálově čistá, průzračná a jasně čitelná. Není. Stejně tak netrpím iluzemi, že je křišťálově čistá ruská politika. Nebo česká politika. Zájmy v pozadí hýbou světem.

Fušování do dějepisu

Aby toho nebylo málo, tak je potřeba ukázat i na kantorské zkušenosti našich čučkařů. Čučkaři totiž v předloňské výroční zprávě uvedli, že by se mělo o českém národním obrození učit trochu rozumněji, protože současná výuka o obrození je příliš proruská. Neměl by být na náčelníka uplatněn paragraf o předsudečné nenávisti? Rusko musí nenávidět neskutečně. To jen pro dokreslení vztahu náčelníka čučkařů k tomu slovanskému, co je v nás.

Policie nic nevyzkoumala, už zase

Dovolím si poukázat i na policejní vyšetřování výbuchů ve Vrběticích, které probíhalo od roku 2014 do roku 2016. Dva roky policie zkoumala a vyšetřovala případ výbuchů ve Vrběticích. Před soudem stanuli možní viníci výbuchů. Výsledek? Všichni osvobozeni a během vyšetřování policie i zkoumání soudu, jistě nesmírně důkladného a nákladného, nepřišel ani stín podezření, že nám tu rejdili agenti cizích mocností. Můžeme tak poukázat na naprostou neschopnost soudů a policie? Opravdu? Babiš blábolil něco o tom, že je na světě i kamerový záznam. To si ho policie ani soud dva roky nevšimly? V tom případě máme tu policii i soudy ve fázi rozkladu a hnití. Je tedy až s podivem, že čučkaři jsou tak efektivní.

 

Dukovany, kšeft století. Alespoň pro nás

Ve hře je i dostavba Dukovan. Do tendru dala vláda i přes odpor opozice a čučkařů ruský Rosatom, který staví jaderné elektrárny po celém světě. A tady vidím jistou kolizi velmocenských i vnitropolitických zájmů. Rosatom je dle mého logické řešení, protože technologie použitá na Temelín i Dukovany je ze sovětské éry a obě elektrárny pracují výborně. Technologie použitá v Dukovanech je tedy ruská. Neprodražil by výběr jiného dodavatele výslednou cenu kvůli nutnosti přizpůsobení se tehdejší technologii? Nevím, je to možné.

A ne, kdyby se Rosatom dostavby chopil, rozhodně bychom od té doby nemuseli do každoročního prvomájového průvodu. Prostě kšeft, který tady fungoval a funguje už od revoluce a dostavbou Dukovan by jen pokračoval. Bez prvomájových průvodů, které tu prostě nejsou. Nejsou tu. Třicet let. To, že si do Sněmovny volíme hovádka boží, neznamená, že jsme v područí Ruska. Jako příklad skutečného hovádka božího můžeme uvést Bohuslava Sobotku, který si chtěl zase střihnout po čase záři reflektorů a oznámil v souvislosti s vrbětickou kauzou, že to udělali Rusové proto, protože se jim nelíbilo povolební složení zdejší vlády, které vedl právě Sobotka. Cože? Slovy klasika – dá se odtud vyjít jinudy než přes výběh s tím prasetem?

Z mého pohledu náčelník čučkařů pracuje skutečně výborně. Jenže ne vždy ve prospěch České republiky. Cílem celé kauzy Vrbětice je odstřel Rosatomu z výběrového řízení na dostavbu Dukovan (a ukončení tanečků kolem přátelských diplomatických vztahů s východní velmocí). Prostě mi to z toho vyplývá. Nejprotivnější na celé kauze je ta pachuť něčí kolonie a lokaje, kterou jsme tím potvrdili. Sebevědomí a vlastní hrdost nikde. Sehnuti buďto k Východu, nebo k Západu. Byl bych tedy celé BIS neskonale vděčný, kdyby nenechala lid v nevědomosti a zveřejnila nevyvratitelné důkazy o svých zjištěních. Protože pokud k tomu nedojde, tak se stále budou setkávat s označením čučkaři a na jejich činnost se část veřejnosti bude dívat s despektem a podezřením. Velmi rád se budu mýlit a omlouvat za výše uvedené, pokud BIS předloží jasné důkazy.

Dovolím si skončit citátem levicové ekonomky Ilony Švíhlíkové: „Vztah tzv. západních zemí vůči Rusku ukazuje názorně posilování nového mccarthismu. Sestavování seznamů těch, kteří si dovolí Rusko nevnímat jako esenci zla, ale přimlouvají se za diplomatická řešení konfliktů, je přitom jen špičkou ledovce. Za nenávistnou rusofobií stojí jak ekonomické a geopolitické motivy, tak vnitropolitické zájmy. Vnitropoliticky slouží rusofobie k vyřazení celé skupiny obyvatelstva z veřejné debaty jako 'nepřijatelné'. Ke štvavým kampaním se navíc ráda připojí veřejnoprávní média, takže v celé společnosti roste atmosféra strachu, kdy se člověk už může bát říci, že rád poslouchá Čajkovského."

 

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace