Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V Rožnově se narodilo 20 jehňátek plemena valašek, v této oblasti původní. Už letos budou ´sekat´ beskydské pastviny. Kam se ale ovce nehodí?

16.04.2021
V Rožnově se narodilo 20 jehňátek plemena valašek, v této oblasti původní. Už letos budou ´sekat´ beskydské pastviny. Kam se ale ovce nehodí?

Foto: ČSOP Salamandr (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Jehňátka jsou prostě k sežrání, nemyslíte?

Na louky vyrazí v sezóně traktory se sekačkami a začne přírodní armageddon. Během jednoho až dvou týdnů lehne většina vzrostlé trávy a rostlin na území celé republiky. Na mnoha místech taková praxe vede k postupné devastaci přírodní rozmanitosti. Potkali jste během dětství týden co týden alespoň jednoho ježka, který si to šinul zahradou a čenichal něco na zub? Tak s tím je na mnoha místech republiky konec. Děti ježka mnohdy znají už jen z Krtkových dobrodružství. A tam je ta realita trochu mimo. A vlastně i proti tomu bojuje rožnovský statek ČSOP Salamandr. A to přirozenou cestou, spásáním trávy. A nejen tím.

Na rožnovském statku ČSOP Salamandr se narodilo přes 20 jehňat, které se už letos připojí ke zhruba 130člennému stádu svých rodičů a pomohou jim při obnově horských pastvin. Přeměnu zarostlých luk na pastviny, díky níž se do Beskyd vrací původní rostliny a motýli, dlouhodobě podporuje také Nadace ČEZ. V loňském roce přispěli energetici Salamandru 300 tisíc korun.

 

„Máme ovčí školku. Chodí do ní kolem dvaceti jehňat a celý den tam můžou být se svými rodiči a tetami. Po obědě, když rodiče přežvykují, jehňata si ráda lehnou doprostřed stáje a vyhřívají se na slunci. A právě tento okamžik je vhodný pro focení,“ píše ČSOP Salamandr na svém facebooku 

Chceme ty motýle

„Je to náročná a dlouhodobá práce, její výsledky se neprojeví z roku na rok. Nejdříve musíme louku vyčistit od náletů, vysekat starou trávu a pak na ni paseme ovce a doséváme byliny, hlavně mateřídoušku a dobromysl. To je znamení pro motýly, kteří na louce najdou pastvu s potřebným nektarem, a začínají se vracet do míst, kde byl původně jejich výskyt běžný,“ říká předseda ČSOP Salamandr Vojtěch Bajer a dodává, že návrat motýlů na beskydské pastviny potvrdilo už několik odborných studií.

 

ČSOP Salamandr: „Zelenáček. Běžný motýl, kterého si díky jeho zbarvení nemusíte všimnout. Ovšem když vám na něj náhodou padne oko, zjistíte, že tento frajer je kovově lesklý s dokonale uspořádanými tykadly. Nejsnáze ho najdete na barevných květech, kde rád beseduje se svými stejně barevnými kamarády.“

Sázejí se různé druhy bylin. „Na některých lokalitách se nehospodařilo i 30 až 50 let a semenná banka rostlin a kytek je vyčerpaná. Louky jsou tu chudší, zůstala na nich v podstatě jen tráva,“ vysvětlil pro iDnes Martin Krupa, který má projekt na starosti. Na loukách tak je nyní k vidění mateřídoušku obecná, hvozdík kropenatý, chrpa luční nebo štírovník růžkatý. „Vysazujeme takto i kokrhel menší, což je rostlina, která se přisává na trávy, rozvolňuje jejich porost a chystá prostor dalším bylinám,“ doplnil Krupa. Jenže je osivo a osivo. Statek Salamandr se pokouší o to, aby v lokalitě rostlo co nejvíce původních rostlin, které pocházení místně odtud. Odmítají tak semena z jiných částí republiky. Cena některých druhů bylin je velmi vysoká. Třeba i deset tisíc za kilogram. A tam už to přestává být legrace.

 

ČSOP Salamandr: „4 milióny. Tolik a ještě o několik tisíc víc semínek jsme v roce 2020 vysypali na beskydské louky, abychom tam vrátili mateřídoušku, hvozdík, silenku a další barevné květiny. Za ty roky, co se na loukách nehospodařilo, totiž zmizely. A ještě jsme vysadili 2 500 sazenic mateřídoušek. Potěšili jsme tím motýly, včely i milovníky voňavého čaje.“

Zachraňuje se příroda

„Modrásek je takzvaný deštníkový druh. Když se v nějaké lokalitě objeví, je to pro nás dobrý signál, že se na místo začnou vracet i další motýli a jiný hmyz, tolik potřebný zachování pestrosti přírody a krajiny,“ upřesňuje Vojtěch Bajer. Salamandr pečuje v Beskydech a na Valašsku přibližně o 40 pastvin s rozlohou kolem 40 hektarů, což je území podobně velké jako 55 fotbalových hřišť.

A jak to všechno probíhá?

Na jaře ovce ostříhají a jede se na pastvu. Na to slouží terénní auto s vozem. To převáží stádo ovcí na určenou pastvinu. A nejsou to jen pozemky statku. Ovce se po dohodě s majitelem pasou i na cizích pozemcích. Tam statkáři ze Slamandra ohraničí pastvinu ohradníkem. Ovce pak prostor spasou za dva až tři týdny a následuje další přesun. Několikrát do roka přijedou na statek i dobrovolníci s kosami a hezky ručně se posekají zbylé pozemky. Sekat se musí, aby příliš vzrostlá tráva neudusila všechno okolo. Dobrovolníci vyřezávají i nálety.

 

A šupky dupky na pastvu

Posláním ČSOP Salamandr je zachování a šetrný rozvoj přírodního a kulturního dědictví Beskyd. Hlavním cílem organizace je zajištění praktické péče, informovanosti a odborných činností, které přispějí k zachování a rozvoji tohoto dědictví. Organizace působí již více než 20 let především ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Podpořit ČSOP Salamandr můžete ZDE.

Je spásání ´samospásné´?

Řeší ale pasení ovcí veškeré problémy v lokalitě? Ani náhodou. Někdy je dokonce i na škodu. „Klasickým příkladem je kriticky ohrožený modrásek ligrusový. U nás i jinde ve střední Evropě bylo vícekrát zdokumentováno úplné vymření izolovaných populaci modráska kvůli dobře míněné pastvě ovcí v některých chráněných územích,“ vysvětluje entomolog Jiří Beneš z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Ovce totiž spasou živnou rostlinu vičenec ligrus i s vývojovými stadii modráska. „Obecně pastva ovcí ohrožuje řadu druhů hmyzu vázaných především na bobovité rostliny a jiné dvouděložné byliny,“ upozorňuje Jiří Beneš.

 

ČSOP Salamandr: „Ovce jsou nenáročné sekačky, ale taky se občas unaví nebo se potkají s vlkem. Proto naše stádo neustále doplňujeme, a to nejen o naše jehňata, ale i o ta dokoupená. Pastva je často ta nejlepší péče pro vzácné horské louky a oceňují ji hlavně motýli a další hmyz.“

Pastva ovcí se totiž často používá na nevhodných místech nebo špatným způsobem. Ovce především není přínosné používat k péči o rozsáhlé, dlouhodobě zanedbané plochy o mnoha desítkách hektarů. „Ovce jsou dobré na větší záhumenky, výborné na plochy, kde se střídá sečení a pastva, na pozdní přepasení ploch posečených v časném létě a podobně. Je zcela nevhodné spásat ovcemi plochy zarostlé křovím, třtinou a jinými hrubšími trávami, s velkým množstvím stařiny, kde se leta nic nedělo,“ zdůrazňuje Jiří Beneš.

Spasou všechny květiny

Ovce si s takovými porosty nedokáží poradit, a tak nevhodné rostliny, keře a traviny dál bují, zatímco ovce spásají okolní porost. „Ovce si s porosty agresivních trav neporadí, takže dále bují, což je mnohokrát ověřeno v praxi. Jako první navíc spasou většinu kvetoucích bylin. Tím způsobí výrazný úbytek nektaronosných květin a na ně vázaných motýlů a jiného hmyzu. Je dobře zdokumentováno, že pastva ovcí ve špatně načasovaný termín vede k dominanci trav, někdy i zahušťování travního drnu, což květnaté louky a stepi poškozuje,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

 

Takhle má vypadat správná louka, ukazuje ČSOP Salamandr

A vadí i přenocování. Ovce jsou na noc většinou na menším prostoru ohraničeném ohradníky, na den jsou pouštěny na pastvu. To vede k tomu, že na místě menšího prostoru je tráva spasená až na hlínu a prostor je zaplněn trusem. Ovšem trus je, vinou časté protiparazitní medikace, téměř jedovatý, takže ho hmyz nedokáže zlikvidovat, rozložit. A tak zůstává na místě. To je pak přehnojené a na místě bují později kopřivy a další agresivně rostoucí rostliny, které jsou schopné začít naprosto dominovat prostoru. A to není dobré. Návrat ke zdravé rostlinné diverzitě pak může trvat i roky.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace