Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V Rožnově se narodilo 20 jehňátek plemena valašek, v této oblasti původní. Už letos budou ´sekat´ beskydské pastviny. Kam se ale ovce nehodí?

16.04.2021
V Rožnově se narodilo 20 jehňátek plemena valašek, v této oblasti původní. Už letos budou ´sekat´ beskydské pastviny. Kam se ale ovce nehodí?

Foto: ČSOP Salamandr (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Jehňátka jsou prostě k sežrání, nemyslíte?

Na louky vyrazí v sezóně traktory se sekačkami a začne přírodní armageddon. Během jednoho až dvou týdnů lehne většina vzrostlé trávy a rostlin na území celé republiky. Na mnoha místech taková praxe vede k postupné devastaci přírodní rozmanitosti. Potkali jste během dětství týden co týden alespoň jednoho ježka, který si to šinul zahradou a čenichal něco na zub? Tak s tím je na mnoha místech republiky konec. Děti ježka mnohdy znají už jen z Krtkových dobrodružství. A tam je ta realita trochu mimo. A vlastně i proti tomu bojuje rožnovský statek ČSOP Salamandr. A to přirozenou cestou, spásáním trávy. A nejen tím.

Na rožnovském statku ČSOP Salamandr se narodilo přes 20 jehňat, které se už letos připojí ke zhruba 130člennému stádu svých rodičů a pomohou jim při obnově horských pastvin. Přeměnu zarostlých luk na pastviny, díky níž se do Beskyd vrací původní rostliny a motýli, dlouhodobě podporuje také Nadace ČEZ. V loňském roce přispěli energetici Salamandru 300 tisíc korun.

 

„Máme ovčí školku. Chodí do ní kolem dvaceti jehňat a celý den tam můžou být se svými rodiči a tetami. Po obědě, když rodiče přežvykují, jehňata si ráda lehnou doprostřed stáje a vyhřívají se na slunci. A právě tento okamžik je vhodný pro focení,“ píše ČSOP Salamandr na svém facebooku 

Chceme ty motýle

„Je to náročná a dlouhodobá práce, její výsledky se neprojeví z roku na rok. Nejdříve musíme louku vyčistit od náletů, vysekat starou trávu a pak na ni paseme ovce a doséváme byliny, hlavně mateřídoušku a dobromysl. To je znamení pro motýly, kteří na louce najdou pastvu s potřebným nektarem, a začínají se vracet do míst, kde byl původně jejich výskyt běžný,“ říká předseda ČSOP Salamandr Vojtěch Bajer a dodává, že návrat motýlů na beskydské pastviny potvrdilo už několik odborných studií.

 

ČSOP Salamandr: „Zelenáček. Běžný motýl, kterého si díky jeho zbarvení nemusíte všimnout. Ovšem když vám na něj náhodou padne oko, zjistíte, že tento frajer je kovově lesklý s dokonale uspořádanými tykadly. Nejsnáze ho najdete na barevných květech, kde rád beseduje se svými stejně barevnými kamarády.“

Sázejí se různé druhy bylin. „Na některých lokalitách se nehospodařilo i 30 až 50 let a semenná banka rostlin a kytek je vyčerpaná. Louky jsou tu chudší, zůstala na nich v podstatě jen tráva,“ vysvětlil pro iDnes Martin Krupa, který má projekt na starosti. Na loukách tak je nyní k vidění mateřídoušku obecná, hvozdík kropenatý, chrpa luční nebo štírovník růžkatý. „Vysazujeme takto i kokrhel menší, což je rostlina, která se přisává na trávy, rozvolňuje jejich porost a chystá prostor dalším bylinám,“ doplnil Krupa. Jenže je osivo a osivo. Statek Salamandr se pokouší o to, aby v lokalitě rostlo co nejvíce původních rostlin, které pocházení místně odtud. Odmítají tak semena z jiných částí republiky. Cena některých druhů bylin je velmi vysoká. Třeba i deset tisíc za kilogram. A tam už to přestává být legrace.

 

ČSOP Salamandr: „4 milióny. Tolik a ještě o několik tisíc víc semínek jsme v roce 2020 vysypali na beskydské louky, abychom tam vrátili mateřídoušku, hvozdík, silenku a další barevné květiny. Za ty roky, co se na loukách nehospodařilo, totiž zmizely. A ještě jsme vysadili 2 500 sazenic mateřídoušek. Potěšili jsme tím motýly, včely i milovníky voňavého čaje.“

Zachraňuje se příroda

„Modrásek je takzvaný deštníkový druh. Když se v nějaké lokalitě objeví, je to pro nás dobrý signál, že se na místo začnou vracet i další motýli a jiný hmyz, tolik potřebný zachování pestrosti přírody a krajiny,“ upřesňuje Vojtěch Bajer. Salamandr pečuje v Beskydech a na Valašsku přibližně o 40 pastvin s rozlohou kolem 40 hektarů, což je území podobně velké jako 55 fotbalových hřišť.

A jak to všechno probíhá?

Na jaře ovce ostříhají a jede se na pastvu. Na to slouží terénní auto s vozem. To převáží stádo ovcí na určenou pastvinu. A nejsou to jen pozemky statku. Ovce se po dohodě s majitelem pasou i na cizích pozemcích. Tam statkáři ze Slamandra ohraničí pastvinu ohradníkem. Ovce pak prostor spasou za dva až tři týdny a následuje další přesun. Několikrát do roka přijedou na statek i dobrovolníci s kosami a hezky ručně se posekají zbylé pozemky. Sekat se musí, aby příliš vzrostlá tráva neudusila všechno okolo. Dobrovolníci vyřezávají i nálety.

 

A šupky dupky na pastvu

Posláním ČSOP Salamandr je zachování a šetrný rozvoj přírodního a kulturního dědictví Beskyd. Hlavním cílem organizace je zajištění praktické péče, informovanosti a odborných činností, které přispějí k zachování a rozvoji tohoto dědictví. Organizace působí již více než 20 let především ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Podpořit ČSOP Salamandr můžete ZDE.

Je spásání ´samospásné´?

Řeší ale pasení ovcí veškeré problémy v lokalitě? Ani náhodou. Někdy je dokonce i na škodu. „Klasickým příkladem je kriticky ohrožený modrásek ligrusový. U nás i jinde ve střední Evropě bylo vícekrát zdokumentováno úplné vymření izolovaných populaci modráska kvůli dobře míněné pastvě ovcí v některých chráněných územích,“ vysvětluje entomolog Jiří Beneš z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Ovce totiž spasou živnou rostlinu vičenec ligrus i s vývojovými stadii modráska. „Obecně pastva ovcí ohrožuje řadu druhů hmyzu vázaných především na bobovité rostliny a jiné dvouděložné byliny,“ upozorňuje Jiří Beneš.

 

ČSOP Salamandr: „Ovce jsou nenáročné sekačky, ale taky se občas unaví nebo se potkají s vlkem. Proto naše stádo neustále doplňujeme, a to nejen o naše jehňata, ale i o ta dokoupená. Pastva je často ta nejlepší péče pro vzácné horské louky a oceňují ji hlavně motýli a další hmyz.“

Pastva ovcí se totiž často používá na nevhodných místech nebo špatným způsobem. Ovce především není přínosné používat k péči o rozsáhlé, dlouhodobě zanedbané plochy o mnoha desítkách hektarů. „Ovce jsou dobré na větší záhumenky, výborné na plochy, kde se střídá sečení a pastva, na pozdní přepasení ploch posečených v časném létě a podobně. Je zcela nevhodné spásat ovcemi plochy zarostlé křovím, třtinou a jinými hrubšími trávami, s velkým množstvím stařiny, kde se leta nic nedělo,“ zdůrazňuje Jiří Beneš.

Spasou všechny květiny

Ovce si s takovými porosty nedokáží poradit, a tak nevhodné rostliny, keře a traviny dál bují, zatímco ovce spásají okolní porost. „Ovce si s porosty agresivních trav neporadí, takže dále bují, což je mnohokrát ověřeno v praxi. Jako první navíc spasou většinu kvetoucích bylin. Tím způsobí výrazný úbytek nektaronosných květin a na ně vázaných motýlů a jiného hmyzu. Je dobře zdokumentováno, že pastva ovcí ve špatně načasovaný termín vede k dominanci trav, někdy i zahušťování travního drnu, což květnaté louky a stepi poškozuje,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

 

Takhle má vypadat správná louka, ukazuje ČSOP Salamandr

A vadí i přenocování. Ovce jsou na noc většinou na menším prostoru ohraničeném ohradníky, na den jsou pouštěny na pastvu. To vede k tomu, že na místě menšího prostoru je tráva spasená až na hlínu a prostor je zaplněn trusem. Ovšem trus je, vinou časté protiparazitní medikace, téměř jedovatý, takže ho hmyz nedokáže zlikvidovat, rozložit. A tak zůstává na místě. To je pak přehnojené a na místě bují později kopřivy a další agresivně rostoucí rostliny, které jsou schopné začít naprosto dominovat prostoru. A to není dobré. Návrat ke zdravé rostlinné diverzitě pak může trvat i roky.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace