Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Za rodiny, církev, Evropu, mír a příhodné počasí. Není to sice pouť do Santiaga, ale i ze slovenské Skalky na Velehrad to vydá 86 kilometrů

27.08.2019
Za rodiny, církev, Evropu, mír a příhodné počasí. Není to sice pouť do Santiaga, ale i ze slovenské Skalky na Velehrad to vydá 86 kilometrů

Autor: Zlínský kraj / Jiří Balát

Popisek: Jedna z tras Cyrilometodějské stezky začíná u poutního místa Skalka u Trenčína na Slovensku

Poutníci se vydali na první značenou česko-slovenskou poutní trasu, která spojuje Skalku nad Váhom s Velehradem… Nedaleko obce Skalka nad Váhom se nachází nejstarší slovenské poutní místo Skalka u Trenčína. Velehrad ve Zlínském kraji zase patří k nejvýznamnějším poutním místům střední Evropy. Nyní je spojuje nově vyznačená mezinárodní trasa Cyrilometodějské stezky. V areálu bývalého kláštera na Velké Skalce byla 21. 8. symbolicky otevřena za účasti zástupců partnerských krajů - Zlínského a Trenčínského.

„Stejně jako podporujeme rozvoj sítě cyklotras, podporujeme i vznik tras poutních. Věřím, že po vzoru svatojakubských cest si i naše značené dálkové pěší cesty do Velehradu najdou postupně své uživatele, ať už se vydají skupinově, nebo individuálně. Poutníkem na své životní cestě je každý z nás,“ uvedl zlínský hejtman Jiří Čunek. Přitakal mu první muž Trenčianského kraje Jaroslav Baška: „Velmi mě těší, že tato téměř 90 km trasa ze Skalky do Velehradu spojuje díky našemu společnému cyrilometodějskému dědictví nejen tato významná poutní místa, ale i naše sousedící kraje a tím i naše země. Patří se všem, kteří na rozvoji kulturní stezky již několik let pracují na obou stranách hranice, poděkovat.“

Žítková, Bílé Karpaty. Foto Martin Peterka

 

Nejslavnější pouť na světě do Santiaga se Compostela

To je ´Svatojakubská cesta´ nebo také ´Cesta svatého Jakuba´, což je název historické sítě dvanácti poutních cest, které vedou ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve Španělsku. Ve zdejší katedrále jsou podle legendární i písemně zaznamenané tradice uloženy ostatky svatého Jakuba, Kristova učedníka, jenž za svého života údajně kázal i v Hispánii. Po své mučednické smrti, patrně roku 44, byl pohřben v Jeruzalémě, ale později byly jeho ostatky – dle různých legend v různých dobách a různými způsoby – přeneseny do Španělska a konečně pohřbeny na tehdy pustém místě dnešního Santiaga. Místo bylo poté na několik staletí ztraceno, až byl hrob s pravděpodobnými ostatky sv. Jakuba znovu nalezen 25. července roku 813, kdy na něj podle legendy ukázaly jasně zářící hvězdy (proto název Santiago de Compostela, tj. ´sv. Jakub v hvězdném poli´). Na místě Jakubova hrobu byl nejprve vystavěn prostý kostel, jenž se poměrně brzy stal poutním místem, a kolem něj vyrostlo město. V letech 1075–1150 byla na jeho místě vystavěna současná bazilika.

Poutníci do Santiaga, foto Alena Wagner Ježková

První doložená pouť do Compostely se uskutečnila roku 951 a vykonal ji francouzský biskup z Le Puy. Podél cesty byly postupně vztyčovány orientační kameny, kamenné kříže, boží muka a upravovány studánky. Vznikla síť 12 poutních cest, vedoucích z Itálie, Francie i Portugalska. Zájem o svatojakubskou pouť začal opět prudce vzrůstat od konce 80. let 20. století, k čemuž přispěla pouť papeže Jana Pavla II. v roce 1982. Na tuto pouť vyráží každoročně i mnoho Čechů. Jak uvádí jeden z poutníků, Jindřich Smítka, „pouť z  Čech do Santiaga de Compostela měří 3000 kilometrů a prochází přes šest zemí. Dorazit až do cíle vyžadovalo 115 denních pochodů a nemnoho odpočinkových dní. Celková doba pouti dosáhla čtyř měsíců a jednoho dne.“ Třeba česká spisovatelka Alena Wagner Ježková ji vykonala dokonce třikrát a napsala i knížku…

 

Pouť trvala čtyři dny

Putování bylo naplánováno na čtyři dny, během nichž skupinka přibližně 30 poutníků zdolala trasu z velké části vedenou přírodním terénem, např. CHKO Biele/Bílé Karpaty. Ze Skalky nad Váhom přešli přes Trenčín do Žítkové, druhý den navštívili Bojkovice a Luhačovice a přírodním parkem Prakšická vrchovina zamířili třetí den do Uherského Hradiště. Příchod do cíle – Velehradu – se odehrál v sobotu 24. 8., kde vyvrcholil mší XIX. ročník hvězdicové poutě, kdy se zde schází několik poutnických proudů. Na vysvětlenou - z devatenácti různých směrů se na konci srpna vydali poutníci na Velehrad v rámci pěší pouti, jejímž vrcholem byla mše svatá ve velehradské bazilice v sobotu 24. srpna 2019. Již XIX. pěší pouť na Velehrad za poděkování svatým Cyrilu a Metoději, otcům naší víry a letos také sv. Anežce za 30 let svobody; poutníci je prosili za rodiny, církev, národ i Evropu a zvláště za mír a příhodné počasí.

Archeoskanzen Modrá, foto Martin Peterka

Pro poutníka Hirsche jde o životní styl

Skupinu vedl propagátor poutnictví Petr Hirsch, pro kterého je poutnictví od roku 2010 životním stylem: „Mé poutnické srdce vždy zaplesá, když se objeví nová poutní trasa. Aktivity sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, které stoji za vznikem nových poutnických příležitostí jako je tato ze Skalky, proto velmi vítám a těší mě, že se sem dnes sjeli poutníci z různých koutů České a Slovenské republiky a vydali se s námi, byť jen na kousek cesty,“ doplnil Petr Hirsch.

Velehrad, foto Martin Peterka

„Rozhodli jsme se nebudovat nové stezky, ale jednotlivá místa, která jsou součástí Cyrilometodějské stezky propojujeme trasami, které jsou již vyznačeny v ČR Klubem českých turistů. Stávající turistické značení je na rozcestnících doplňováno trvanlivou nálepkou se symbolem cyrilometodějské stezky. Stejný postup navrhujeme použít i u sousedů na Slovensku. Trasy cyrilometodějské stezky jsou značeny obousměrně v souladu s tradicí turistického značení u nás. Tím se odlišují od značení Svatojakubské stezky, která do Santiaga de Compostella vede jednosměrně,” informovala Novinky.cz Martina Janochová, ředitelka sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje.

 

Putování prostorem i časem ke kulturním kořenům

Cyrilometodějská stezka prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování. Poutní trasy Cyrilometodějské stezky jsou určeny nejen poutníkům, ale všem, kteří chtějí poodhalit tajemství evropské kulturní identity a cyrilometodějský odkaz, v němž se snoubí moudrost jazyka, řád zákona a úcta k druhým.

Poutní trasy Cyrilometodějské stezky jsou navrženy tak, aby propojovaly poutní místa a zároveň přinášely informace o kulturním dědictví raného středověku.

Jedná se jak o hmotné statky jako jsou např. archeologické naleziště, nálezy a archeoparky - slovanská hradiště, sakrální stavby, sochy, obrazy, muzea, galerie, knihovny a jejich kulturní fondy a expozice, tak i dědictví nehmotné povahy. Jsou to myšlenky, umění, symbolické a kognitivní systémy (jazyk, písmo, řeč). Jeho součástí jsou například slovanská znaková písma (hlaholice - vynález Konstantina, navazující cyrilice a azbuka), slovanské jazyky a literatura, kulturní a vzdělávací akce a programy inspirované jejich odkazem či křesťanskou Cyrilometodějskou tradicí.

Značené trasy Cyrilometodějské stezky

Pustevny – Velehrad, 131 km

Cyrilometodějská trasa vedoucí od Pusteven spojuje tři významná poutní místa Radhošť, Svatý Hostýn a Velehrad.

Kaple svatého Cyrila a Metoděje je kaple na vrcholu Radhoště, foto cyril-methodius.eu

Turistická trasa vedoucí od Pusteven - turisticky hojně navštěvovaného místa ve všech ročních obdobích  - spojuje dvě mystické hory ležící na území Východní Moravy - Svatý Hostýn a Radhošť a dále pokračuje do nejvýznamnějšího poutního místa České republiky Velehradu označovaného jako centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy. Svatý Hostýn a Radhošť se těší velké úctě obyvatel, z obou hor byly vyňaty a v roce 1868 dodány základní kameny ke stavbě Národního divadla v Praze. Trasa je nejen atraktivní z hlediska poznání množství přírodních, kulturních a technických památek, ale zároveň je velmi přehledná, jelikož po celé její délce vede po značených trasách Klubu českých turistů. Nádherná příroda láká každoročně velké množství turistů. Mimo poutní místa Kaple Sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti a Svatý Hostýn můžete na trase navštívit poutní chrám v Rajnochovicích, středověkou zříceninu hradu Lukov, která se díky práci dobrovolníků každým rokem obnovuje, a Archeoskanzenu Modrá, velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví z 9. století. Profil trasy je možné charakterizovat jako středně náročné, úseky vedené po hřebenech hor a údolími střídají četná stoupání a klesání. Pohodlná turistická obuv s pevnou podešví je naším doporučením. Zdatní cykloturisté mohou trasu absolvovat na horském kole. Při putování se často budete kochat nádhernými výhledy do okolí na krajinu Beskyd, Hostýnských vrchů a Chřibů. Trasu je účelné rozdělit do sedmi dílčích etap. Ty byly navrženy tak, aby je poutník mohl zvládnout za jeden den, včetně zastávek na občerstvení a prohlídky památek a zajímavých míst podél trasy. Jednotlivé etapy najdete ZDE.

Vranov u Brna - Velehrad, 100 km

Poutní trasa propojující dvě významná poutní místa - Křtiny a Velehrad. Částečně kopíruje plánovanou svatojakubskou cestu

Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách, foto cyril-methodius.eu

Trasa Vranov – Velehrad prochází pěti turistickými a přírodními oblastmi CHKO Moravským krasem, Drahanskou vrchovinu, přírodním parkem Říčky, přírodním parkem Ždánický les a přírodním parkem Chřiby. Propojuje nejen významná poutní místa Vranov u Brna, Křtiny a Velehrad, ale také přírodní památky v podobě skal a jeskyní zvláště v Josefovském údolí, kulturními památkami v podobě archeologických lokalit z období Velké Moravy, středověkých hradů ale i zámků, technických památek a hlavně řady vyhlídek do okolí, které turista vždy ocení. Profil trasy je možné charakterizovat jako středně náročný, úseky vedené převážně zalesněným území a údolími střídají četná stoupání a klesání. Pohodlná turistická obuv s pevnou podešví je naším doporučením. Zdatní cykloturisté mohou trasu absolvovat na horském kole. Řada úseků vede souběžně se značenými cyklistickými trasami. Trasu je účelné rozdělit do pěti dílčích etap. Ty byly navrženy tak, aby je poutník mohl zvládnout za jeden den, včetně zastávek na občerstvení, případně na prohlídky památek a zajímavých míst podél trasy. Jednotlivé etapy najdete ZDE.

Skalka nad Váhom (SK) - Velehrad, 86 km

Poutní trasa Cyrilometodějské stezky spojuje dvě významná poutní místa, Skalku na Slovensku a Velehrad na Moravě.

Trenčínský hrad, foto cyril-methodius.eu

Trasu je účelné rozdělit do pěti dílčích etap. Ty byly navrženy tak, aby je poutník mohl zvládnout za jeden den, včetně zastávek na občerstvení a prohlídky památek a zajímavých míst podél trasy. Jednotlivé etapy najdete ZDE.

Další trasy najdete ZDE.

Jak se orientovat při putování?

Stávající směrovky KČT (turistické značky Klubu českých turistů) jsou doplněny logem Cyrilometodějské stezky mezi vzdáleností a názvem cíle uvedených na směrovce, kterými trasa stezky prochází. Stačí sledovat už jen barvu pásového značení k další směrovce. S mobilní aplikací mapy.cz se neztratíte, i když nemáte ve svém chytrém telefonu připojení na internet. Trasa je vyznačená přímo v mapách, stačí sledovat nápis Cyrilometodějská stezka. Aplikace vám ukáže, zdali jdete správně. Ke každému putování je nutné mít s sebou průvodce. Elektronického průvodce ve formátu pdf si můžete stáhnout ZDE.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace