Hokejová repre pobila Nory, v Kroměříži to se Švédy ale skončilo plichtou, i když noviny píší něco jiného. Fotky jako důkaz
13.05.2019
Foto: Facebook / Biskupští manové z Kroměříže
Popisek: Obrana proti jezdectvu... V sobotu 11. 5. v Kroměříži zuřila bitva
FOTOGALERIE Píše se rok 1643, v Evropě zuří již 25 let tak zvaná třicetiletá válka, krajinou se potloukají hladové jednotky, tu katolické, tu protestantské a brutálně shánějí jídlo (rozuměj loupí) od zoufalých, z bojů, hladu a nemocí umořených vesničanů… Byly to temné časy, které zasáhly Česko a Moravu. Právě před 376 lety zažila skličující ránu Kroměříž. Město obsadila švédská vojska, vyplenila ho a s výjimkou několika domů téměř srovnala se zemí. Tento historický milník si město Kroměříž připomenul v sobotu 11. května v prostoru Podzámecké zahrady…
Město Kroměříž společně se skupinou historického šermu Biskupští manové připravilo již 6. ročník oblíbeného Dobývání Kroměříže Švédy. „Každým rokem v květnu zahajujeme turistickou sezonu v Kroměříži historickou slavností, jejímž ústředním tématem je buď nějaké aktuální výročí, nebo jiná významná událost. Poté, co jsme si v minulých letech připomněli například osobnost Jana Milíče z Kroměříže, biskupa Karla Lichtensteina z Castelcornu či kroměřížské setkání rakouského císaře Františka Josefa I. s ruským carem Alexandrem III., se tematicky vracíme do dob třicetileté války,“ uvedl starosta Jaroslav Němec.
Záhada švédské porážky
„Akce proběhla záměrně v nádherném prostředí zámeckého parku, kde dojem nerušily žádné moderní prvky. Což umožnilo fotografům a kameramanům pořídit skvělé snímky (najdete je v galerii), divákům pak naplno podlehnout iluzi opravdové bitvy,“ poznamenal vedoucí klubu vojenské historie z Kroměříže, Biskupských manů, Evžen Petřík. Ten pro Krajské listy.cz vysvětlil jednu záhadu.
Mnozí novináři totiž psali o rekonstrukci bitvy o Kroměříž. „Kroniky píší o tom, že v roce 1643 přitáhlo k hradbám Kroměříže švédské vojsko pod velením generála Torstenssona. Ve městě se nacházelo jen 250 vojáků, přesto se měšťané rozhodli bránit. Kroměřížané doufali v pomoc vojska hraběte Gallase, které se utábořilo sotva 20 kilometrů od města. Přestože Gallas měl díky své jízdě dvojnásobnou převahu nad Švédy, nechal Kroměříž svému osudu,“ popsal Petřík to, na co se ho novináři z iDnes.cz ptali a dodal: „Po prolomení Kovářské brány se do města dostali i vzbouření Valaši, kteří se rozhodli přidat na stranu Švédů. Dobyvatelé město vydrancovali, sebrali cennosti a zanechali jej v plamenech. Zničená Kroměříž se z porážky vzpamatovávala bezmála dvacet let.“ Více o dobití a zdecimování Kroměříže (město se vzpamatovávalo více než dvacet let) najdete v galerii. Jenže tohle se v sobotu nedělo…
Nemáme hradby!
Proč? Jednoduše, v zámecké zahradě sice nejsou ahistorické prvky, ale také tam nejsou hradby, takže rekonstrukci dobývání Kroměříže tam nelze provést, jak nám sdělil sympatický pan Petřík, srdcař a nadšenec, který svému koníčku, vojenské historii od raného novověku a třicetileté války přes napoleonské války až po obě války světové, obětuje spoustu času a peněz – jeho Biskupští manové mají například v ´kredenci´ k dispozici oděvy od raného středověku až po první republiku, což není zrovna levné... „Vždycky říkám, že kdo kouří a pije, živí sebe a tenhle stát, ale nikdo druhý z toho nic nemá. No, a já nekouřím, ani nepiju a to, co dělám, si lidé užijí,“ vysvětlil pan Petřík na příkladu. A co se tedy v Kroměříži v sobotu dělo doopravdy?
Evžen Petřík, na snímku z Facebooku (vepředu vpravo s brýlemi) tentokráte jako voják z druhé světové války: jeho skupina Biskupští manové z Kroměříže mají široký historický záběr
Členové různých historických skupin z Česka, Slovenska i Polska nepředváděli přímo dobývání města, ale představili jednu z epizod třicetileté války, která není popsána, ale mohla se stát. „Švédi sice město v červnu dobyli, nicméně se na Moravě pohybovali i v dalším období a občas se stalo, že mohli být i poraženi. Akce se účastnilo asi 150 lidí, kolem 130 bojujících, to by mohl být takový reálný počet lidí nějaké menší jednotky, která měla za úkol spížovat. Spížní jednotky, to znamená hledat především potraviny. Ono totiž kromě velkých bitev, kterých nebylo až tak moc, k dalším střetům docházelo především kvůli jídlu," řekl pan Petřík pro iRozhlas.cz, který se ptal lépe. Letošní bitva je tedy podle něj fikcí, ale pravděpodobnou, jak potvrdil i nám s tím, že na jedné straně stáli Švédové pod velením Torstenssona, na druhé katolíci, kteří v čele nikoho ´slavného´ sice neměli, zato málem vyhráli. „Švédští útočníci napřed dobili tábor spížní jednotky katolíků, ti se pak ale zkonsolidovali a Švédy vyhnali,“ popsal nám bitvu pan Petřík a dodal, že výsledkem je tedy nejspíše remíza.
Možná by vás ještě zajímalo, co byli ti ´manové´. Wikipedia popisuje středověký systém územních a organizačních jednotek vázaných na hrady, tak zvanou manskou soustavu. Jednotlivá území byla vlastníkem - šlechticem dědičně propůjčována mužům (manům), kteří mu zato byli vázáni službami nejčastěji vojenské povahy. Manové spolu s pozemky získali i jistá právní, soudní a ekonomická privilegia.
Vložil: Markéta Vančová