Medvědice Ema se stala vegetariánkou, čímž zamotala hlavu expertům. A jak to tak vypadá, holka míří za chlapem
01.05.2019
Foto: M. Kalaš
Popisek: Medvěd hnědý, snímek z jarního Slovenska
FOTOGALERIE Je nepochybné, že tento závěr, který jsme udělali sice na základě faktů od expertů, ale přeci jen s trochou fantazie, dotyčné odborníky nepotěší; no, snad nám tu nadsázku v titulku odpustí. Ale k věci. Již je jisté, že ´medvěd zabiják´, který na podzim děsil Vsetínsko, je vlastně medvědice, kterou ochranáři pojmenovali Ema podle jména v kalendáři, jež mělo svátek v den jejího odchytu 8. dubna. Ten den jí také nasadili telemetrický obojek, takže se ukázalo, že mladá, zřejmě - není to jisté - tak tří až čtyřletá medvědice je skvělý chodec, za den urazí pomalu 10 kilometrů. Nyní putuje Beskydy, naposledy, v pondělí, byla na česko-slovenském pomezí, v Javorníkách, jak nám prozradil zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.
No ano, jako vždy jsme se nespokojili s tiskovou zprávou, ale hodně mailovali a telefonovali, abychom získali pár odpovědí na otázky, jež TZ opominula… Ale popořádku. Medvědice, která byla 8. dubna odchycena v oblasti Lysé hory, se čile přesouvá mezi beskydskými pohořími. Za dva týdny intenzivního monitoringu urazila minimálně 132 kilometrů, tedy průměrně 9,5 kilometru za den. Většinou se pohybuje v lese, odkud přichází více než 92 % veškerých záznamů o jejím pohybu. Odborníci zároveň na základě analýz DNA potvrdili, že jde o stejného medvěda, který se na podzim loňského roku pohyboval na Vsetínsku.
Mapa pohybu medvědice od 9. 4. 2019 do 22. 4. 2019
Co jí nasadili obojek, skrývá se v lese
Sledování medvědice pro AOPK ČR zajišťuje Mendelova univerzita v Brně. AOPK ČR dále spolupracuje s Hnutím DUHA Olomouc, Institutem ochrany přírody polské akademie věd a Správou polského tatranského národního parku, která poskytla ten svítivě zelený, telemetrický obojek. Už třetí den po odchytu medvědice Ema opustila oblast Lysé hory, když v ranních hodinách přeplavala asi 270 metrů širokou vodní nádrž Šanci a přes Smrk po pár dnech zamířila mimo CHKO Beskydy do masivu Ondřejníku, odkud pokračovala na západ až k Hukvaldům do Palkovických hůrek. Po osmi dnech se přes Ondřejník vrátila do Beskyd, záhy přešla na území Zlínského kraje - do Vsetínských Beskyd.
„Přesuny mezi pohořími se odehrávaly ve většině případů v nočních, brzkých ranních a podvečerních hodinách. Přes den medvědice odpočívala na méně přístupných místech s minimální lidskou aktivitou, převážně v mladých porostech a houštinách, v dostatečné vzdálenosti od obydlí a turistických tras. Více jak 92 % získaných polohových dat zvířete bylo situovaných v lesních porostech, které jsou přirozeným biotopem medvěda,” uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Za posledních 14 dní se chování medvědice významně nevymykalo standardnímu chování divoce žijících medvědů. Ačkoliv procházela silně fragmentovaným podhůřím Beskyd a čtrnáctkrát překřížila silnice, přes den se skrývala v méně přístupných místech s minimální lidskou aktivitou, převážně v houštinách, přičemž 92 % z 670 získaných souřadnic pocházelo z lesa. Medvědice poškodila celkem čtyři stanoviště včelstev, ani jedno z nich však nebylo zabezpečeno, jak vypichuje tisková zpráva.
Zabité kozy a ovce i zničené včelíny jdou za Emou
Jeho kolegové z Univerzity Karlovy mezitím dokončili analýzu genetických vzorků, sebraných na podzim loňského roku na Vsetínsku a porovnali je s DNA odchycené medvědice. „Genetický profil vzorků z Hostýnsko-vsetínské vrchoviny z podzimu a Moravskoslezských Beskyd ze zimy včetně genetického určení pohlaví se shoduje s DNA medvědice, která byla odchycena a opatřena telemetrickým obojkem v dubnu v oblasti Šancí, jedná se tedy o stejné zvíře. Srovnání s velkým množstvím vzorků, které budou sebrány v letošním roce a které budeme analyzovat v souvislosti s výzkumem slovenské populace, by mělo odhalit přesnější původ tohoto jedince,” uvedl Pavel Hulva, molekulární ekolog z Univerzity Karlovy.
Fotografie Emy v Palkovických hůrkách, v pozadí poškozené lípy, jejichž lýkem se živila. Foto Hnutí DUHA Olomouc
Ema přešla převážně na vegetariánskou stravu?
Odborníci v terénu zpětně ověřují lokality, kde se medvědice podle telemetrických dat zdržovala. „Díky tomu jsme zjistili nejen to, jaká místa vyhledává k odpočinku, ale také čím se medvědice živí. Často jsme nalezli rozhrabané mraveniště, poobracené kameny a rozhrabané pařezy, kde hledala hmyz. Medvědice také v lese aktivně vyhledává schované zásoby bukvic od myšic. Také jsme nalezli několik poškozených mladých lip, u kterých byla stržená kůra. Tato aktivita souvisela s konzumací lýka plného mízy,” řekl Michal Bojda, koordinátor monitoringu z Hnutí DUHA Olomouc. Medvědice podle něj sežrala i daňka. Vědcům se ale nepodařilo prokázat, zda byl její kořistí, nebo se jednalo o úhyn a Ema si tedy ´posloužila´ mršinou. Stejně jako jiní medvědi, ani medvědice v Beskydech občas neodolala vůni medu a poškodila několik úlů. „Ukazuje se tedy, že medvědice se v tuto roční dobu živí potravou, která je běžná i pro ostatní medvědy žijící v Karpatských pohořích,” dodal Bojda.
„Díky telemetrickému obojku můžeme pohyb a aktivitu medvědice permanentně monitorovat. Uvidíme, zda zůstane na území České republiky, nebo bude cestovat dále,“ řekl Filip Zięba ze Správy polského tatranského národního parku. „Aktuálně je medvědice nejzápadněji žijícím jedincem z celé karpatské populace. Nevíme však, odkud přišla. Dálkový rozptyl jedinců je z hlediska konektivity populací v Karpatech velmi důležitý,” dodal poněkud učeně Zięba, čímž patrně myslel to, že by rádi věděli, kam až se ´jejich´ medvědi mohou zatoulat...
Je jiné období v roce, tudíž jiná potravinová nabídka?
Když to vezmeme postupně, právě jsme se z tiskové zprávy dozvěděli několik zásadních věcí. Za prvé, že to byla doopravdy Ema, která na podzim ohrožovala hospodářská zvířata na Vsetínsku, chodila i do blízkosti lidských sídel. Nyní se ale, jak vyplývá z monitoringu, chová mnohem více jako plachá šelma, lidem se vyhýbá, a jak to vypadá, i domácím zvířatům, ovcím, kozám apod. Je to o tom, že na konci léta a v blízkém podzimu si chtěla vytvořit tukové zásoby pro zimní spánek? Nebo má její chování jiný důvod? Psali jsme všem uvedeným expertům, kteří se podíleli na TZ. Neodpověděl ani jediný, což si lze vysvětlit zcela jednoduše. Existenci medvěda v poměrně hustě obydlených slezských horách mnozí tamní obyvatelé nesou značně nelibě, jednak se medvěda bojí, také často chovají ovce a kozy, o které nechtějí přijít. Situace je tedy potenciálně výbušná a všichni zainteresovaní váží každé slovo desetkrát, aby se náhodou neobrátilo proti nim…
Na Slovensku žije asi tisícovka medvědů hnědých, tohoto sladkého huňáče zachytil M. Kalaš
Zavolali jsme tedy na dosud vždy mimořádně vstřícnou a sympatickou Mendelovu univerzitu v Brně. Zoolog z Ústavu ekologie lesa Martin Duľa, expert na velké šelmy, nám po mobilu pár otázek zodpověděl, dále nás navedl na velmi zajímavý materiál, o kterém ještě bude řeč. Pan Duľa je Slovák, jeho odpovědi ale přepisujeme do češtiny, protože psát slovensky neumíme… „Ema určitě hibernovala, ale záleží, jak dlouho, či jestli byly podmínky, aby hibernovala. Letošní zima byla celkem intenzivní, takže určitě spala, ale vzhledem k tomu, že měla dobrou potravinovou nabídku, tak ji určitě využila, a spát nemusí. Někteří medvědi na Slovensku nespí celou zimu,“ řekl Krajským listům.cz pan Duľa s tím, že se opravdu chová nyní trochu jinak než na podzim, musí se ale podle něj vzít v úvahu, že je jiné období v roce, jiná potravinová nabídka. Teď efektně využívá podle něj jarní zeleň - trávu, výhonky, mízu…
Ke spekulacím, zda se koncem léta vrátí k přepadání chovů, jsme ho nepřiměli. Jen opatrně připustil, že její chování se může vyvíjet, jak bude stárnout. Hned ale, ve snaze bránit Emu, dodal, že každý medvěd, který by přišel třeba na Vsetínsko, tak by tu nechráněnou ´potravinovou nabídku´, ovce, včely atd, určitě také využil. Před námi Emu nikdo bránit nemusí, nám se huňatá medvědice líbí, ale na druhou stranu chápeme, že když někdo chová ovečky, nechce ráno přijít a najít je roztrhané. I k tomu ale pan Duľa měl co říci a hlavně, navedl nás správným směrem. Proč? Protože na jeho rodném Slovensku, v oblasti Malé Fatry, žije již léta dobrá tisícovka medvědů a lidé se tam s nimi naučili koexistovat… Napřed ale k Emě a jejím eventuelním erotickým spádům.
Jestlipak míří za chlupatým kámošem?
Pan Duľa také řekl, že právě teď začalo u medvědů období říje, které trvá tak tři měsíce - mezi dubnem a červnem. Lze oprávněně předpokládat, že taková pěkná, mladá medvědice se nějakému samci zalíbí – u medvědů je to prý tak, že samci aktivně vyhledávají samice, ne naopak. Jenže u nás žádní další medvědi nejsou, tak že by Ema instinktivně mířila tam, kde je jich spousta, na Slovensko? To už je čistě naše spekulace, jednak je nyní Ema na česko-slovenském pomezí, a navíc máme rádi happyendy, k nimž malá roztomilá medvíďata rozhodně patří. Bohužel, medvědí rodinka se ale konat nebude, medvědí samci nejsou zrovna otcovské typy, občas i malé sežerou, a medvědice, které jsou březí asi půl roku, vychovávají mláďata samy. K tomu ještě pan Duľa napsal: „Na základe odchytu a vyšetrenia medvedice je predpoklad, že medvedica je pohlavne dospelá a je teda možné, že môže mať v blízkom období i medvieďatá, ak sa úspešne rozmnoží. Vekom si niesom momentálne istý. Už som vzniesol dotaz na expertný tím z Poľska, ktorý má protokol z odchytu k dispozícii.“ Ze snímků z fotopastí je ale vidět, že je Ema ´sexy´ medvědice s pěkným, huňatým kožíškem a roztomilým čumákem… Nám se rozhodně moc líbí.
Pozvánka do špajzu?
Když nebudou mít chovatelé své chovy zabezpečené, tak je to pro medvěda jako pozvánka do špajzu, to pan Duľa opakoval několikrát a upozornil nás také na zajímavou slovenskou studii ´Ochrana a manažment veľkých šeliem na Slovensku´ (konkrétně kapitolu ´Návrh opatrení na elimináciu problémov, škôd a zníženie vzniku nebezpečných situácií´), která se ochranou chovů zabývá mnohem podrobněji a konkrétněji, než obecná doporučení v tiskové zprávě AOPK ČR. Vybranou část zmíněné studie naleznete v galerii, snad to zvládnete i ve slovenštině, je velmi podrobná, s návody i obrázky, zkrátka velmi užitečná věc…
Další slovenský medvěd, foto M. Kalaš
V případě, že by se medvědice začala opakovaně pohybovat v intravilánech obcí, odborníci ve spolupráci s uživateli místních honiteb začnou s plašením šelmy, zatím to ale nebylo potřeba. Experti zároveň doporučují, aby veřejnost sama předcházela možným konfliktům a nenechávala volně přístupné odpadky, a tam, kde je to technicky možné, chránila včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky. Taková ochrana je v zemích s výskytem medvědů běžná a účinná. „I když se medvědice pohybuje většinou v lese, stále platí, že je to velké zvíře, které vyžaduje respekt. Prosíme proto obyvatele i návštěvníky Beskyd, aby se medvědici nepokoušeli najít, nepřibližovali se k ní a zároveň nenechávali v okolí lidských sídel odpadky, které by ji mohly lákat. A zároveň platí, že medvěd je zvíře, které do zdejších lesů patří, stejně jako rys a vlk. Na tom, že se zde pohybuje, není nic výjimečného, počet medvědů v oblasti Beskyd se v současnosti odhaduje na dva až pět,“ uvedl na závěr tiskové zprávy František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vložil: Markéta Vančová