Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Velikonoce bez obvyklých bla bla. Jak číst značení na vejcích, kde vaří zelené pivo a proč si dát raději panáka vodky

18.04.2019
Velikonoce bez obvyklých bla bla. Jak číst značení na vejcích, kde vaří zelené pivo a proč si dát raději panáka vodky

Autor: Pixabay

Popisek: Letos vynecháme až na jedinou výjimku tradiční povídání o Velikonocích jako svátcích jara a tak dále, a tak podobně. Máme pro vás totiž něco zajímavějšího

V tomto článku se budeme věnovat zcela konkrétním informacím o typických atributech českých Velikonoc, počínaje vajíčky, která koupit a kde, jak je obarvit, ať už přírodními materiály či barvami z drogérie, na něž si posvítil dTest, proč dát přednost vejcím od bioslepic, jež jsou zdravější, protože zobaly trávu, přes zelené pivo a další velikonoční speciály k informaci, která šokovala i nás. Panák vodky má v sobě méně alkoholu než půllitr dvanáctky! A chybět nebude ani koleda, která, jak jsme zjistili, moc pěkně nese…

Tisíce českých pánů a kluků si letos na Velikonoce vymrskají možná něco dosud nezvyklého: vajíčka od slepic z ekologického zemědělství, které viděly zelenou trávu a modré nebe. Ale ani oni patrně netuší, že právě díky svému původu mají tato vajíčka také konkrétní, měřitelný prospěch pro jejich vlastní zdraví. Čtyřicet českých biofarem totiž chová nosnice podle pravidel ekologického zemědělství. Ročně dodají asi 3,4 miliónu biovajec. Každá slepice má nejméně čtyři čtvereční metry venkovního volného výběhu. Proto mohou svobodně roztáhnout křídla, popelit se, běhat, hrabat a zobat ze země.

Proč biovejce? Jsou mnohem zdravější

V ekologickém zemědělství si také díky venkovnímu výběhu přilepšují přirozenou potravou: žížalami, hmyzem nebo ozobanou trávou. Prospěch z toho mají nejenom samy, ale také každý, kdo si na Velikonoce vymrská biovejce. Mají totiž několik důležitých přínosů. S biožloutky dostáváme mnohem více důležitých antioxidantů, které jsou příznivé pro zdravé tělo: karotenoidů, flavonoidů a vitamínu E. Nacházejí se v nich v podobných koncentracích jako u volně žijících ptáků. Mají také zdravý poměr omega-3 k omega-6 mastným kyselinám. Moderní strava – a to i vejce z velkochovů – často obsahuje nezdravý přebytek omega-6 mastných kyselin. Kvůli němu roste riziko nádorů, cukrovky a infarktu nebo mrtvice. Biovejce touto vadou netrpí hlavně díky trávě, kterou slepice ozobávají. Dostávají z ní omega-3 mastné kyseliny, které nám ve stravě chybí. Poměr omega-3 k omega-6 mastným kyselinám v biovejcích je skoro optimální.

Když vajíčka, tak bio... Foto Pixabay

Polští výzkumníci také naměřili, že biovejce obsahují více živin, které jsou vitálně důležité pro zdraví: zinku, draslíku, sodíku, vápníku, hořčíku, selenu, železa i manganu. Kupříkladu při nedostatku zinku se horší zrak, špatně hojí rány nebo dochází k poruchám imunity. Mnoha lidem právě zinek chybí, a proto ho často berou v doplňcích stravy. Bílek z bio vejcí má o dvě třetiny více a žloutek o desetinu více zinku než vejce z velkochovů. Příčinou zdravějšího složení vajec je právě přirozená strava – hlavně tráva, kterou slepice ozobávají a ze které dostávají důležité látky. Tráva nebo jetel totiž obsahují třikrát až pětkrát více omega-3 mastných kyselin než krmné koncentráty. „Vajíčka z biochovů jsou zdravější a mají lepší poměry důležitých látek díky přirozené stravě, kterou slepice mohou zobat. Nejenže mají volný výběh se zelenou trávou a sluníčkem, ale zdravý život slepic se také měřitelně projevuje v kvalitě vajec,“ říká ing. Andrea Hrabalová z organizace PRO-BIO LIGA. „Potvrdila to série měření, která porovnávala vejce z ekologického zemědělství a velkochovů.“

Spokojená slepice rovná se zdravé vejce, foto Pixabay

Na první pohled to vypadá jako samozřejmost. Jenomže většina vajec v tuzemských obchodech pochází z velkochovů, kde slepice celý život stráví buď v klecích na ploše o velikosti menší než dva velké školní sešity, nebo namačkané po tisících na podlaze ve velkých uzavřených halách, kde na každý čtvereční metr připadá až devět nosnic. Neustále se na ně svítí lampami, aby více snášely. Frustrované a vystresované slepice se vzájemně ozobávají – proto se jim zaštipují zobáky, aby se vzájemně neporaňovaly.

Jak biovejce poznat - jak se orientovat ve značení vajec

Zásadní jsou údaje na skořápce vajíčka. První číslo na vajíčku informuje, z jakého je chovu. 1 – vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, 2 – z halového chovu, 3 – z klecového chovu, 0 – vejce z ekologického chovu. Dále na vejci spotřebitel najde kód země, ze které vejce pochází, například označení CZ znamená původ vejce v České republice. Pokud je na vejci uvedeno PL, jedná se o vejce z polského chovu, DE značí, že jsou od německého chovatele atd. Za kódem země pak následuje číslo, které identifikuje konkrétní chov. Pro identifikaci konkrétního českého chovu je možné využít následujícího vyhledavače ZDE. Stačí zadat čtyřčíslí uvedené na vejci za kódem CZ, informovala Státní veterinární správa s dodatkem, že země uvedená na krabičce či platu se může lišit od země uvedené na skořápce vajec uvnitř obalu. Značí totiž původ třídírny a je běžné, že třídírna nakupuje vejce od chovatelů v jiné zemi. „Chceme-li tedy skutečně znát zemi původu vajec, je vždy nutné podívat se na skořápku,“ píše SVS, která vytvořila i pěknou, přehlednou infografiku (najdete ji v galerii).

Zde je třeba dodat, že pokud si vajíčka nekoupíte na farmářských trzích či přímo z farmy, pamatujte, že jak v pátek 19. dubna, tak i v pondělí 22. dubna je svátek, takže zavírají obchody. Protože jsou v ČR ty svátky nějak pomatené, v pátek je otevřeno, o velikonočním víkendu čekejte normální víkendový provoz, ale na Velikonoční pondělí mají velké prodejny (nad 200 metrů čtverečních) zavřeno, což obnáší třeba všechna obchodní centra... Když něco zapomenete, šupky dupky k Vietnamcům.

 

Na obalu od vajec se pak nacházejí další údaje. Kromě základních údajů o firmě či počtu kusů v balení lze na obalu najít např. také hmotnostní skupinu, která je určena zkratkami S, M, L či XL, datum minimální trvanlivosti (maximálně 28 dní po snášce) nebo doporučení pro uchování vajec v chladu a slovně vyjádřený způsob chovu nosnic. Vejce musí být uchovávána při nekolísavé teplotě v rozmezí od +5 do +18 °C. Prodávat se mohou nejpozději 7 dní před uvedeným datem minimální trvanlivosti. Pokud někdo prodává již vařená a barvená vejce, která k Velikonocím neodmyslitelně patří, jsou považována za vaječný výrobek nebo výrobek z vajec. Jejich minimální dobu trvanlivosti a podmínky skladování stanovuje výrobce a musí být v souladu se zákonem o potravinách. Na obalu musí být uvedeno identifikační označení výrobce. Ještě jedna důležitá informace: Za vejce z klecového chovu dnes zaplatíme zhruba čtyři koruny, za vejce z podestýlky a halového chovu šest korun a za vejce z volného výběhu dokonce až osm korun.

Tipy na farmy, které dodávají bio vejce

Biofarma Skřivánek (Lomec nedaleko Klatov), www.biofarmaskrivanek.cz, tel.: 603 164 806

Ekofarma Šumava (Stará Lhota blízko Nýrska), www.ekofarmasumava.eu, tel.: 606 111 063, člen PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Farma Moulisových (Milínov nedaleko Rokycan), www.farmamoulisovych.cz, tel.: 724 506 930

Ekofarma Bošina (Vernéřovice na Broumovsku), www.masozfarmy.cz, tel: 420 775 666, člen PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců

 

Barvy Velikonoc, nebo potravinářského průmyslu?

Na to, v čem koupeme vajíčka, se zaměřila velmi užitečná spotřebitelská organizace dTest: „Barvení vajíček uvařených natvrdo si před Velikonocemi nenechá ujít řada českých spotřebitelů. V drogeriích a papírnictvích se prodávají barvy na vejce v prášku, které ve valné většině využívají barvicích schopností azobarviv. Na obalech se však nic o vlivu na hyperaktivitu dětí nedočtete, byť mohou barvy proniknout i pod skořápku. Nejde totiž o potravinu, ale o přídatnou látku, a u těch se upozornění uvádět nemusejí. Stejný případ se týká i léků – ani zde nemusí být použití azobarviv doprovázeno varující větou,“ píší experti a dodávají svůj tip: Ověřte si, zda je konzumace konkrétního éčka bezpečná. Katalog 500 přídatných látek najdete ZDE. To vše platí, jen pokud si nenajdete čas a neobarvíte vajíčka v přírodních materiálech. Zde je pár tipů, co lze použít.

Přírodní barvení vajec

  • Červená barva se dělá ze slupek červené cibule, červeného zelí nebo červené řepy. Případně také z borůvek nebo bezinek.
  • Tmavě zelenou barvu dodá odvar z mladého žita, špenátu, kopřiv nebo olšové kůry.
  • Světle zelenou je možno získat odvarem z lipového květu, kmínu nebo šafránu.
  • Žlutou barvu udělá slabý odvar z cibulových slupek, případně rozdrcené bobule jalovce anebo kurkuma.
  • Modrou barvu udělá červené zelí.

Jak na to

  • Připravte si vajíčka, která chcete barvit, a pořádně je očistěte. V tomto případě je můžete od nečistot bez problémů omýt. Dávejte si pozor, abyste neporušili skořápku.
  • Vajíčka naskládejte do hrnce s vodou, kam dáte i příslušné přírodní barvivo, se kterým se budou vajíčka vařit a zároveň obarvovat. Čím více cibulových slupek, kurkumy, červené řepy atd. do hrnce přidáte, tím větší sytosti dosáhnete.
  • Některé části rostlin (například slupky) se mohou během vaření na vajíčko přilepit, čímž na něm vznikají nehezké mapy. Tomuto nechtěnému efektu se můžete vyhnout, vložíte-li slupky do síťovaného sáčku.
  • Po uvaření vyndejte vajíčka z vody. Pokud chcete, aby se ještě více obarvila, můžete je ve vodě ještě několik minut ponechat. Po vyndání je ponechte oschnout na savém podkladu. Pozor si dejte, aby se vám na podkladu nepropila například zelená barva ke žlutě obarveným vajíčkům, nebo se vajíčka rozdílných barev na sebe nepřitiskla.
  • Oschlá vejce můžete přetřít trochou sádla (popř. másla), získají tak na lesku.


Alkohol je jen jeden, nabádá ´Pij s rozumem´

Což je neziskové sdružení významných výrobců a distributorů lihovin v České republice. Ti přišli s téměř šokujícími informacemi o tom, kde je nejméně a nejvíce alkoholu. Což je zajímavé hlavně před Velikonoci, protože, řekněme si bez obalu, česká koleda se bez nějakého toho panďuláka prostě neobejde… „Zažitá představa o rozdělení alkoholu na tvrdý a měkký stojí tak trochu na vodě. Nic takového neexistuje. Alkohol je jen jeden, liší se jen jeho koncentrace. Ve velkém pivu je ho například více než ve velkém panáku vodky. Jednotné účinky, jednotná rizika, avšak různě vysoká spotřební daň. Taková nerovnost může ve spotřebitelích snadno vyvolat dojem, že některé druhy alkoholu jsou méně rizikové než jiné. Nejsou,“ tvrdí fórum ´Pij s rozumem´…

Panák vodky má méně alkoholu než dvanáctka, to by asi málokdo tipoval. Čímž vás rozhodně nenabádáme ke komzumaci tvrdého alkoholu, tím méně přehnané... Foto Facebook

A dodává: Půllitr piva, dvojka vína, velký panák – to jsou míry, kterým Češi rozumějí více než nutričním tabulkám. Samy o sobě ale ještě nic neříkají o obsahu čistého alkoholu. Z průzkumu pro Pij s rozumem vyplynulo, že přes 90 % Čechů neodhadne, ve kterém nápoji je alkoholu nejvíc. „Alkohol, ať už ve víně, pivu či lihovině, je chemicky stále totožný. Vzniká kvašením ovoce, obilí nebo třeba brambor, kdy se cukr mění na ethanol,“ připomíná učivo chemie Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin. Koncentrace alkoholu záleží na druhu alkoholického nápoje. U 10° piva je to okolo 4 %, u 12° piva o procento víc, v běžném víně je nejčastěji 10-12 % alkoholu a v lihovinách to nejčastěji bývá okolo 40 %. Čím více alkoholu v sobě nápoj má, tím se ho pije zpravidla méně. Lihoviny se servírují v množství centilitrů (tzv. malý panák jsou 2cl, tzv. velký panák 4cl), víno se pije obvykle v objemu decilitrů (v lidovém jazyce se často používá výraz deci nebo dvě deci) a u piva je nejčastější mírou půllitr.

Když na Velikonoce pivo, tak jedině zelené... Foto Starobrno

Ve výsledku má potom nejvíce alkoholu velká dvanáctka (25 g alkoholu), o pomyslnou druhou příčku se dělí velká desítka a dvojka vína (shodně 20 g alkoholu), teprve pak následuje velký panák vodky s 16 g alkoholu.

Zelené půllitry opět přivítají Velikonoce

Oslavte Zelený čtvrtek zelenou třináctkou, zvou pivovary. Například Starobrno, které píše: Na Zelený čtvrtek 18. dubna se po roce v celé České republice znovu zazelenají půllitry. Pivovar Starobrno totiž letos opět uvařil oblíbený velikonoční speciál. Za nezvyklou zelenou barvu pivo vděčí také použitým surovinám včetně bylinného výluhu a likéru. Pokud jste dosud Zeleným pivem Velikonoce neoslavovali, napravte to letos. Seznam všech hospod, které čepují zelenou třináctku Starobrno, najdete ZDE.

Přesně na Zelený čtvrtek narazí hostinští sudy se Zeleným pivem – nejslavnější speciální třináctkou, která se vaří v pivovaru Starobrno už čtrnáct let. Zelené půllitry tak opět přivítají svátky jara. Za zeleným speciálem ale není potřeba se vydávat daleko. Postupem času si našel své místo na výčepech po celém Česku. Čepovat se bude například v kladenské restauraci Pod Červeným Bukem nebo v mladoboleslavské Šalandě. 

V Brně ho vaří již 14 let

Přípravy na Velikonoce v pivovaru Starobrno začínají dlouho dopředu. Zelené pivo se letos vařilo 19. února a na jeho přípravě se podílel i nový sládek Starobrna Svatopluk Vrzala, který je jedním z pamětníků z doby, kdy s ním ve Starobrně začínali. Třináctka Zelené pivo se celých dlouhých čtrnáct let připravuje podle stále stejné receptury. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu z Moravy a žateckého poloraného červeňáku (chmele) tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se do mladinové pánve přilévá speciální bylinný výluh z několika druhů bylin. Do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost. Nezbytností je bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ konstatoval výrobní ředitel Milan Schramm. Letos mají milovníci piva v Čechách a na Moravě k dispozici 4 500 hektolitrů, na Slovensku pak 510 hektolitrů Zeleného piva.

Ve Strakonicích nabízejí zelenou dvanáctku

O více než 25 procent více zeleného piva než loni uvařil sládek strakonického pivovaru Dudák Vlastimil Matej. Pro letošní rok je připraveno více než 200 hektolitrů, loni to bylo o více než 50 hektolitrů méně. „Jedná se o zelené dvanáctistupňové pivo příjemné, hořké chuti s obsahem alkoholu 4,8 procenta,“ uvádí Matej. S vařením zeleného piva se ve Strakonicích začalo v roce 2015. Tehdy se zde uvařilo 50 hektolitrů. Od té doby počet uvařených a prodaných hektolitrů zeleného piva více než čtyřikrát narostl. Velikonoční speciál s typickou barvou se nyní rozváží po dudáckých hospodách a restauracích. Od středy 10. dubna se prodává i v litrových, čirých lahvích na pivovarské prodejně a v brněnském distribučním centru pivovaru.

Sládek strakonického pivovaru Dudák Vlastimil Matej

„Každoročně vaříme 4 pivní speciály. Velikonoční zelené je tradičně prvním z nich a jeho prodeje každoročně stoupají, z čehož máme radost,“ uvádí Matej. Pro jeho vaření byl použit moravský slad z humnové sladovny a upravený žatecký chmel. Stejně jako všechna ostatní strakonická piva i Velikonoční zelené kvasilo v otevřených kádích na spilce a dozrávalo 40 dnů v ležáckém tanku. Základem zelené báze, která se do piva přidává před jeho zfiltrováním, je bylina - kopřiva dvoudomá. Díky ní má Velikonoční zelené svěží zelenou barvu a současně si zachovává svoji původní chuť.  Bude se prodávat ve více než 150 podnicích na jihozápadě Čech, také v Praze, středních Čechách, na Brněnsku, ale i v několika restauracích v Maďarsku a na Slovensku, a to až do vyprodání zásob.  

Dospělým slivovičku a koledu až 80 korun

Jak ukázal průzkum české internetové jedničky Seznam.cz, velikonoční dobroty si lidé připravují většinou podomácku sami, mezi nejoblíbenější patří tradiční beránek. Koledování dlouhodobě převažuje v menších českých obcích a zvykům kraluje barvení vajíček. Hitem určeným pouze dospělým koledníkům jsou pro letošek domácí pálenky a jeden dospělý člověk si přijde na výslužku ve výši 80 korun.

A předpověď počasí na Velikonoce? Ta nesmí chybět. Takže naši experti z ČHMÚ tvrdí, že dnes, ve čtvrtek bude jasno až polojasno, přes den přechodně až oblačno, hlavně na východě, noční teploty 5 až 1 °C, nejvyšší denní teploty 16 až 20 °C, v 1000 m na horách kolem 10 °C. V pátek má být přes den dokonce 18 až 22 °C, totéž o víkendu i o Velikonočním pondělí. Takže počasí jak malované! Tedy, pokud se meteorologové trefí, že. Foto Facebook

České domácnosti i na Velikonoce stále často pečou. „Mezi nejčastěji podávané velikonoční pečivo patří tradiční mazanec a beránek. Na svátečním stole se oba pokrmy objevují u 60 % českých domácností, přičemž více než v polovině z nich se připravují vlastnoručně,“ říká Darek Pikálek, uživatelský a marketingový výzkumník Seznam.cz, a dodává: „Zajímavostí je, že další tradiční velikonoční pokrmy, jako jidáši, už z domácností pomalu mizí.“

Koledování je častější v malých obcích

Nejčastějšími zvyky, které udržuje okolo dvou třetin dotázaných, je barvení vajíček, pletení či alespoň nákup pomlázky i koledování. To je pak častější v malých obcích. „Dospělí koledníci dostávají jako koledu většinou sladkosti a alkohol. Obarvená vajíčka dostane jen čtvrtina z nich. Nejčastějším alkoholem, který koledníci získají, je jednoznačně domácí slivovice,“ doplňuje Pikálek. Často také obdrží domácí hruškovici a meruňkovici nebo kupovaný rum a vodku. Data průzkumu Seznam.cz dále ukazují, že koleda pro jednoho člověka stojí průměrně 60 korun. Pro děti vyjde na 40 Kč, pro dospělé pak na 80 Kč.

Proč jsou letos Velikonoce pozdě a jaké jsou velikonoční dny

Velikonoce neznamenají jen „půst a poté spoustu jídla“ nebo jen nějaké to „volno končící výpraskem pomlázkou“. Velikonoce jsou – a to především pro křesťany – připomínkou Ježíšovy smrti a jeho následného zmrtvýchvstání. Poslednímu týdnu před Velikonocemi se říká Pašijový, a to podle pašijí – lidových představení o utrpení Ježíše Krista. Přibližme si nyní jednotlivé dny tohoto týdne podrobněji... Ještě dodejme, proč jsou letos Velikonoce tak pozdě – připadají vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po úplňku, který nastane po 21. březnu. No a protože poslední úplněk byl letos přímo 21. března, tak to holt takhle vyšlo… Zato v roce 2020 je onen první jarní úplněk 8. 4., takže Velikonoce začnou již 5. dubna.

Květná neděle

Letos připadla na 14. dubna. České pojmenování tohoto dne pochází od kvetoucích kočiček, kterými se zdobí chrámy na památku vstupu Ježíše do Jeruzaléma. Tehdy mu lid prostíral svá roucha na cestu a kladl na ně olivové a palmové větvičky na znamení úcty. Vzhledem k faktu, že nic jiného na Velikonoce ve střední Evropě obvykle nekvete, zaměnili Češi palmové listí za jehnědy a kočičky. Květnou nedělí začíná svatý neboli pašijový týden. Tradovalo se, že kdo o Květné neděli uřízne čarovný vrbový proutek, bude jej moci použít, pokud najde zlaté vejce. To nosí černá slepice s bílou chocholkou, ale zanáší je. Kdo vejce najde, zahrabe jej do slámy a před půlnocí jde na křižovatku lesní a polní cesty a zde je položí. Vrbovým proutkem zamává k jihu, severu a východu a objeví se duch a splní člověku každé přání.

Nedostatek palem v Česku vyřešili předkové jejich záměnou za hebké ´kočičky´, přesněji vrbu jívu, foto Wikimedia Commons

Modré pondělí a Žluté (někdy i Šedé) úterý

Název obou dnů je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele. Lidé uklízeli - vymetali a bílili světnice i chalupy. Všechno muselo být vyneseno ven, uvnitř nesmělo být vynecháno jediné místečko. Vymetáním chalup lidé symbolicky vymetávali zimu i ze svých duší.

Škaredá (nebo také Sazometná či Černá) středa

Dnes se pro změnu vymetaly komíny (proto je také odvozen název této středy) a hospodyně pekly pletence zvané jidáše. Věřilo se, že kdo se bude v tento den škaredit, zůstane mu to po celý rok!

Zelený čtvrtek

Název dnešního dne pochází od zelené stravy (nejčastěji mladých sekaných kopřiv, špenátu, zelí, šťovíku či různých bylinek), která se v tento den jí, aby zajistila pevné zdraví po celý rok.

Velký pátek

Velký pátek je nesmutnějším dnem křesťanského roku, protože byl Ježíš ukřižován. Křesťané si tuto událost připomínají zvláštní bohoslužbou, při níž nezní varhany. Věřilo se také, že se v tento den otevírají skály a lidé k nim proto chodili hledat poklady.

Bílá sobota

Sobota je bílá podle roucha, v němž se přijímá křest. Lidé zapalují svíce – symboly světla a nového života. Velká noc ze soboty na neděli je pak nejen nocí Kristova vzkříšení, ale také vítězstvím světla nad temnotou. Bývalo zvykem uhasit oheň a zapálit nový.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

O Velikonoční neděli se pekli beránci a mazance, pletly se pomlázky a zdobila vajíčka. V tento den nesmí v žádném pokrmu chybět vajíčka.

Velikonoční (původně Červené) pondělí

Velikonoční Červené pondělí má jméno odvozeno od barvy, na kterou se vejce obarvovala nejčastěji. Ten den chodili chlapci šlehat děvčata s opentlenou pomlázkou, která měla děvčata „omladit“ (zelené proutky jim měly dodat sílu a plodnost). Dívky pak chlapce obdarovávaly malovanými vejci – kraslicemi, které symbolizovaly znovuzrození života a jeho věčného trvání.

Vložil: Markéta Vančová

Galerie

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace