Baťův mrakodrap, Baťův osobní výtah, zařízený jako kancelář… Zlínské unikáty si kraj i město hýčká, teď zrekonstruovali páternoster

O Baťově mrakodrapu

Baťův mrakodrap nechal postavit Jan Antonín Baťa ve Zlíně podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936–1938 jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Budova má číslo 21, říká se jí proto „jednadvacítka“. Označení budov v Baťově závodě bylo podle amerického stylu, kdy číslo udává přesnou polohu budovy v areálu, neboť první číslice (tedy dvojka) označuje řadu budovy (počítáno od východu k západu) a druhé číslo (tedy jednička) představuje řadu budovy (číslováno od jihu k severu).

Foto Wikimedia Commons / Radek Linner

Původně měla být administrativa firmy soustředěna do tří navzájem propojených třípodlažních budov. Avšak architekt Karfík přišel s návrhem jedné výškové budovy a Jana Antonína Baťu pro svou představu získal. Mrakodrap má 16 pater a výšku 77,5 m. Během výstavby se uplatnil standardní zlínský modul 6,15 × 6,15 m, který byl použit u většiny budov stavěných firmou Baťa. Vzhledem k výšce stavby se jednalo o druhou nejvyšší budovu Evropy. Vyšší v té době byl již jen palác Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách známý jako Boerentoren, mající výšku 87 m. Nejvyšší budovou světa tehdy byla Empire State Building v New Yorku o výšce 381 m.

Výtahy Baťova mrakodrapu jsou dodnes moderní

Všechny vertikální komunikační cesty byly umístěny vně základního půdorysu budovy. Nalezneme zde 4 výtahy pro dopravu zaměstnanců (o celkové kapacitě 100 míst), které byly obsluhovány průvodčími. Díky tolika výtahům bylo zajištěno, že kabinka výtahu přijede maximálně do 30 sekund od jejího přivolání. Jízdní rychlost výtahů byla 2 m/s. Jeden z výtahů však byl expresní (byl určen návštěvníkům firmy) a jezdil rychlostí až 3,2 m/s. Tento výtah byl umístěn v jihovýchodním rohu objektu v sousedství jednoho ze tří schodišť.

Čerstvě zrekonstruovaná kabina páternosteru, foto Jiří Balát

Pohyb mezi dvěma sousedními patry zajišťuje opět páternoster s 31 kabinkami. Jak páternoster funguje? Jde o soustavu kabin zavěšenou na „nekonečném" řetězu, jenž neustále cyklicky obíhá jednotlivá podlaží. Lze do něj tedy kdykoli a kdekoli nastoupit i z něj vystoupit, a to s minimálními čekacími časy. Tím je zajištěna kapacita, kterou běžný výtah nikdy nemůže nabídnout… V severozápadních partiích budovy se nachází nákladní výtah s kovovou klecí. Mrakodrap také obsahoval listovní a balíkový výtah s automatickým vyklápěním typu páternoster (podobnost s potrubní poštou) a dálnopis. Zakomponován byl také shoz na smetí a papír, který v suterénu ústil do sběrače s přímým ukládáním na nákladní automobil a odvozem do spalovny.

Baťův osobní výtah

Technickou raritou budovy je pojízdná kancelář ředitele firmy o rozměrech 6×6 metrů, vytvořenou pro Jana Antonína Baťu. Výtah je již od samého počátku krom ovládacího zařízení vybaven také telefony či umyvadlem s teplou i studenou vodou. Výtah s kanceláří se pohybuje rychlostí 0,65 m/s. Dokončen byl až během 2. světové války po odchodu J. A. Bati do zahraničí a nebyl jím tedy nakonec nikdy používán.

Baťa byl prostě moderní podnikatel každým coulem... Foto Zlínský kraj

Vitríny ve výtahu obsahují ukázky dobové obuvi vyráběné v době největšího rozkvětu firmy Baťa. Zajímavostí je původní podlahová krytina výtahu – tzv. Zlinolit. Do restaurované kabiny výtahu je možné volně nahlížet z prostoru Expozice 21.

Baťa byl prostě moderní podnikatel každým coulem... Foto Zlínský kraj

Svezení výtahem lze absolvovat buď v rámci prohlídky budovy realizované Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, případně v rámci různých akcí pořádaných pro veřejnost – Den Zlínského kraje, Muzejní noc…