Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nechci tě ztratit. To je nová výstava Jindřicha Štreita a jeho žáků. A název platí i o slavném fotografovi a samotném zlínském zámku

07.12.2018
Nechci tě ztratit. To je nová výstava Jindřicha Štreita a jeho žáků. A název platí i o slavném fotografovi a samotném zlínském zámku

Autor: TOAST

Popisek: Jindřich Štreit na vernisáži, která se konala 15. 11.

FOTO Slova v titulku směřují na to, že Jindřich Štreit je nejen světově uznávaný fotograf, ale i milý člověk, který své umění předává dál; Zlínský zámek pak v současné době je báječný kulturně - společenský prostor... Soubory fotografií čtyř autorů jsou od poloviny listopadu k vidění v Galerii Václava Chada na zlínském zámku. Svou tvorbu zde prezentuje prof. Jindřich Štreit a tři jeho studenti z opavské univerzity, Ivana Šestáková, Petra Ocelková a Dominik Bachůrek. Všechny spojuje téma lidí a jejich vzájemných vztahů. Výstavu s názvem „Nechci tě ztratit“ zahájili 15. listopadu a potrvá až do 6. ledna 2019… Neméně zajímavý je ale i příběh samotného zlínského zámku, jemuž hrozilo, že se stane obří pivnicí. Naštěstí vše dopadlo jinak.

Nová výstava v Galerii Václava Chada na Zlínském zámku seznamuje návštěvníky s fotografickou tvorbou prof. Jindřicha Štreita a jeho studentů působících na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. „Každý z autorů má svůj zcela osobitý projev, avšak hlavním spojujícím prvkem výstavy s názvem Nechci tě ztratit jsou sociální interakce a mezilidské vztahy,“ uvedla kurátorka výstavy Miroslava Ptáčková.

1 + 3

Jindřich Štreit, uznávaný dokumentární fotograf a pedagog, se představí souborem fotografií „Ze tmy na světlo“, které se věnují mapování duchovní služby v českých věznicích. „Díky jeho tvorbě můžeme nahlédnout do životů mužů a žen, kteří zápasí se svým osudem a vyrovnávají se se svou vinou,“ přiblížila Miroslava Ptáčková.

Učitel a jeho tři žáci na vernisáži, foto TOAST

Také všichni tři Štreitovi studenti ve vystavované tvorbě zachycují lidi, zejména ale rodinu, rodinné a partnerské vztahy. Ivana Šestáková se zabývá psychologickými portréty, její soubor „Matka“ dokumentuje vztah čtyř dětí k jejich matce. Petra Ocelková pracuje s neobvyklými mezilidskými vztahy s individuálním příběhem. Vystavované fotografie „Jedna, dvě,…“ návštěvníkům přiblíží vzájemný vztah dvou partnerek, a to subjektivním pohledem autorky.

Dominik Bachůrek pro zlínskou výstavu vytvořil soubor „První muž“, v němž se odráží jeho osobní a důvěrný vztah s otcem. „Provázanost interpersonálních vztahů, které se postupně utváří a vzájemně se ovlivňují, si autor uvědomil zejména po narození vlastní dcery. Tehdy se ocitl sám v roli otce, prvního muže,“ upřesnila kurátorka Ptáčková.

Expozice je přístupná v Galerii Václava Chada v prvním poschodí zlínského zámku od 15. listopadu do 6. ledna 2019. Otevírací doba je od úterý do neděle od 14:00 do 17:00 hodin. Vstupné je v jednotné výši 50 Kč.

O fotografech

Jindřich Štreit (*1946 ve Vsetíně) je dokumentární fotograf a vysokoškolský pedagog. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967), Školu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů v Praze (1977), získal titul docenta pro obor fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (2000), profesuru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2009) a čestný titul doctor honoris causa na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (2014).

Jindřich Štreit v pozadí, v popředí jeho fotografie z cyklu Ze tmy na světlo, foto TOAST

Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Brazílii, Moldávii, Rakousku, Německu, Japonsku, Číně, Maďarsku, Rusku, ale také v České republice. Na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity se podílí na vedení několika studentských projektů. V poslední době byly realizovány soubory Prozřetelnost Boží o životě šenovské farnosti, Kde domov můj a Ze tmy na světlo. Nyní se věnuje tématu domácí hospicové péče s názvem ... s láskou ...

Jindřich Štreit objektivem Vladimíry Dvořákové

Jeho práce jsou zastoupeny ve veřejných sbírkách, např. ve Slovenské národní galerii v Bratislavě, Victoria and Albert Museu v Londýně, Bibliothéque Nationale v Paříži, The National Gallery of Art ve Washingtonu, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Národní galerii v Praze a v mnoha dalších.

Ivana Šestáková (*1979 ve Zlíně) vystudovala obor fotograf na Integrované střední škole služeb ve Vizovicích. Nyní studuje Institut tvůrčí fotografie na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě.

 

Práce Ivany Šestákové, foto TOAST

Ivana Šestáková se ve své tvůrčí činnosti zabývá psychologickými portréty zachycujícími mezilidské vztahy a pocity. Portréty se řadí mezi velmi osobní záležitosti, kde je důležitým aspektem vztah a především důvěra mezi fotografujícím a zachycenou bytostí. Předmětem zájmu autorky ve fotografickém souboru Matka, jak již napovídá název, se stal vztah čtyř dětí k jejich matce. Jedinečné a nezaměnitelné portréty na snímcích doplňují běžné osobní předměty, které propojují celý soubor fotografií jednotlivých členů rodiny. Nádech růžového odstínu pozadí v jednotlivých snímcích v nás může evokovat vzpomínky na rodinu, matku, vzájemnou potřebu a touhu si porozumět, na opravdovost iracionální lásky.

Petra Ocelková (*1982 ve Zlíně) vystudovala mj. anglickou a portugalskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, Institut fotografických studií Photogenia v Brně, nyní studuje Institut tvůrčí fotografie na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě.

Práce Petry Ocelkové, foto TOAST

Petra Ocelková se ve své tvorbě věnuje několika, na první pohled zdánlivě odlišným oblastem. V rámci inscenovaného dokumentu pracuje s mezilidskými vztahy, které jsou něčím jiné, neobvyklé a vyjadřují sílu individuálního příběhu a touhu porozumět. Podstatné pro autorku je spojení mezi viděním a chápáním světa portrétovaného a jejím vlastním. Na to odkazuje i vystavený soubor fotografií „Jedna, dvě,…“, který přibližuje vzájemný vztah dvou partnerek. V oblasti fotografického portrétu se snaží zaujímat velmi subjektivní postoj. Je pro ni důležité vyjádření životního příběhu portrétovaných, přičemž neméně zásadním elementem je celková vizuální stránka u každé fotografie. V neposlední řadě směřuje svůj zájem i do oblasti architektury, kde zprostředkovává pozorovateli pohled nejen na zachycené objekty, ale jedinečně i na vjem a empirii z daného místa.

Dominik Bachůrek (*1986 ve Zlíně) vystudoval marketing na Vyšší odborné škole ekonomické ve Zlíně, nyní studuje Institut tvůrčí fotografie na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě.

 

Práce Dominika Bachůrka, foto TOAST

Dominik Bachůrek, reportážní a produktový fotograf, vytvořil pro výstavu na zlínském zámku fotografický soubor První muž, v němž se odráží autorův osobní a důvěrný vztah s otcem. Na utváření člověka a formování vlastní osobnosti už od dětství má nejvýznamnější vliv právě rodina. Provázanost interpersonálních vztahů, které se postupně utváří a vzájemně se ovlivňují, si Bachůrek uvědomil zejména po narození vlastní dcery. Tehdy se ocitl sám v roli otce, prvního muže, který záměrnou interakcí ovlivní další zcela jedinečnou bytost.

Barvitá novodobá historie Zlínského zámku

Popisují ji sami členové OPS, kteří ji denně píší svou prací – na zámku vytvořili jedinečné kulturní prostředí, zahrnující nejen Galerii Václava Chada, kde se nyní koná právě výstava ´Nechci tě ztratit´, ale i další výstavní sály k nejrůznějším, umělecko – společenským aktivitám, přátelskou kavárnu, v létě obsazující část nádvoří a naposledy i hernu. Ta si specielně zaslouží pozornost. Nová herna se jmenuje Zámek v zámku a je místem, kde jsou vítáni všichni rodiče se svými malými neposedy. Designová herna je vybavena klasickými hrami a dřevěnými hračkami a vytváří dojem malého zámku. Díky propojení s kavárnou Kafé Zámek je i možnost občerstvení pro velké a malé. Navíc připravuje i spoustu zajímavých akcí. 

Otevírací doba herny: po - pá od 10:00 do 19:00, so: od 14:00 do 19:00; vstupné činí 25 Kč za dítě, doprovod má vstup zdarma, pro pravidelné návštěvníky je připraveno také klubové členství.

„To, co vlastně přitáhlo naši pozornost k zámku a nakonec vedlo k založení obecně prospěšné společnosti, byla informace o zájmu potencionálního nájemce přeměnit zlínský zámek ve velkou pivnici. Budova v centru města, v blízkosti trhu i nádraží - co více si přát? Po mnoha diskuzích a setkání s různými lidmi různých profesí se náš názor na jedinečnost této naší zdaleka nejstarší památky ve městě jenom utvrdil: Je to náš zlínský poklad, který si zaslouží lepší budoucnost,“ píší členové OPS na bohatě vybavených stránkách zámku.

 

Ač to tak nevypadá, Zlínský zámek je situovaný příhodně v centru... Zámek Zlín je čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím uprostřed sadu Svobody v centru Zlína. Zámek byl původně gotická tvrz, která byla přestavěna ve druhé polovině 16. století do renesanční podoby. Ve 2. polovině 18. století proběhla přestavba do barokní podoby. Foto Facebook

A pokračují: „Zlín je vlastně stále z historického hlediska nový a mladý. Více jak 95% z nás tady má své předky jen ve třetí či čtvrté generaci a máme jen pár domů starších sta let, které zůstaly zachovány v původní podobě. Budova zámku se zdmi starými 500 let je pro nás vlastně jedinou hmotnou spojkou s dávnou minulostí místa, na kterém vyrostlo naše město. Zlín se celosvětově proslavil novodobými dějinami, spjatými s firmou Baťa. Možná díky tomu zůstával objekt zámku jaksi stranou hlavního zájmu města i jeho obyvatel. Přitom zámek patří k našemu rodinnému stříbru.

 

Kafé Zámek se v létě rozrůstá o prostory nádvoří, foto Facebook

Když město Zlín hledalo po odchodu Muzea jihovýchodní Moravy a Krajské galerie výtvarných umění ze zámku nové využití budovy, pokusili jsme se v malém týmu vytvořit rozumnou ideu pro budoucí využití zámku. Nutno říci, že nejsme ani politici, ani historici, památkáři, architekti, developeři a ani všeho znalí odborníci. Jsme skupina lidí různých povolání a zkušeností. Všichni máme nějaké zkušenosti s řízením projektů a s řízením a vedením firem a s řízením našich zaměstnanců. Tedy i se starostmi o majetek, o investice, o naše lidi. Mnohé z toho, co jsme doposud nabyli, jsme se pokusili uplatnit při formulaci zadání pro další využití zámku. Děláme to pro sebe jako občany, pro naše lidi, pro naše město. A vycházíme ze základní myšlenky, že cokoli se na zámku bude dít, musí respektovat jeho historickou hodnotu. Vše se v zásadě musí podřídit budově samotné,“ vyzdvihují organizátoři.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace