Smrt krásných srnců... Ledovou vodu sice přestáli, přežijí ale i zimu a hony?
30.01.2018
Foto: HZS ZLK
Popisek: Pod srnci se na rybníce prolomil led, k jejich záchraně vyjeli hasiči. První pomoc jim poskytli myslivci
V neděli se prolomil led pod dvěma srnci na rybníku ve Zlínském kraji, jen pár kilometrů od Zlína nebo Kroměříže. Hodinu před polednem přijali hasiči zprávu o uvízlých srncích v rybníku Výlanta ve Fryštáku - Dolní Vsi. K záchraně zvířat vyrazilo zásahové vozidlo profesionálních hasičů i s gumovým člunem.
Než dorazili hasiči na místo, zvířata se mezitím dostala z vody vlastními silami. Na břehu vysílené a podchlazené srnce odchytli zástupci místního mysliveckého spolku, kteří jim poskytli základní potřebnou pomoc. Zvířata totiž byla v mrazivé vodě skoro hodinu a mohla by následkem toho uhynout. V současné době jsou už oba srnci ve stáji. Až se vzpamatují z nepříjemného zážitku, budou opět vypuštěni do volné přírody.
Prolomený slabý led znamenal pro srnce mrazivou koupel. Pozorní lidé naštěstí zavolali pomoc
Srnci na prahu lidských obydlí
V průběhu zimních měsíců se stává, že hasiči nebo městská policie dostávají hlášení, že v prostorách zahrady u rodinného domu se pohybuje zvěř a skoro vždy se jedná o srnce. Tak jako každý rok v zimě, v období nouze se zvěř přibližuje k lidským obydlím s úmyslem zajistit si dostatek potravy, zvlášť když sněhová nadílka zakrývá většinu přirozené potravy. Majitel zahrady si často s nezvaným návštěvníkem neví rady a většinou se dožaduje vyhnání zvířete ze svého pozemku, kde si zvíře může zpestřovat jídelníček na okrasných dřevinách.
Co se srnkou na zahradě?
Tím, že se zvěř „nahání“ po celé zahradě s úmyslem vyhnat ji ven, se vesměs docílí pouze toho, že se zamotá do oplocení a dojde k jejímu poranění či zápalu plic a následnému úhynu. Odborníci radí v situaci, pokud zvíře není zraněné či nezpůsobuje větší škodu na majetku, je rozumným řešením nechat mu možnost prostor v klidu opustit otevřenou brankou. Nedojde tak k možnému poranění zvěře a jejímu zbytečnému stresování.
Důležitost i nebezpečí přikrmování
Zima je obdobím, kdy srnčí zvěř nejvíc strádá, myslivci je většinou dokrmují v krmelcích. Když srnci v mrazu přijímají potravu jen jednou nebo dvakrát týdně, jejich žaludky se dostanou do vegetativního klidu a začnou čerpat energii ze svých energetických zásob, což může u slabších kusů způsobit úhyn. Běžní lidé však často netuší, čím je krmit, a že třeba pečivo je může i zabít. Proto je lepší nosit jídlo do lesa až po konzultaci s myslivcem nebo lesním hospodářem. Když už lidé v lese chtějí krmit sami, měli by nosit jen seno či ovoce a zeleninu.
Smrt krásných srnců?
Ve volné přírodě se srnci dožívají maximálně 10 let. Díky poměrně hojnému počtu srnců, nejsou u nás zákonem chráněni. Srnčí je v České republice vůbec nejvíce loveným druhem srstnaté zvěře. Roční odstřel činí průměrně 110 000 kusů. Srnci se loví od 16. 5. do 30. 9, srny a srnčata od 1. 9 do 31. 12. I když se smrt krásných srnců a zvláště srnek může jevit trochu barbarsky, k odlovení se vybírají kusy nemocné, poraněné, přestárlé nebo s poškozeným genofondem. Jde o průběžný odstřel neboli selekci. Spornou otázkou může být určování množství zvěře, které lze trvale chovat v jednotlivých honitbách. (Honitba je pozemek, na kterém je povoleno vykonávat právo myslivosti.) Stává se i to, že proti sobě stojí zájmy majitelů zemědělských a lesních pozemků a myslivců pečujících o zvěř.
Vložil: Jana Maisnerová