Hazard se brání zuby nehty! Kvůli zákazu loterií přijdou prý lidé o práci

Foto: Profimedia.cz

Popisek: Ilustrační foto

Ústavní soud zrušil přechodné ustanovení pro provoz videoloterijních terminálů na území obcí a měst, která jejich provoz regulují obecně závaznou vyhláškou. Podle provozovatelů jde o prohru obecních rozpočtů, neziskových organizací a veřejně prospěšných projektů, které jsou na prostředcích z loterií závislé.

„Současná situace se může dotknout především zaměstnanosti," tvrdí výkonný ředitel Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů Petr Vrzáň.

Kolik lidí se může octnout bez práce, se dá jen těžko přesně určit. Podle Českého statistického úřadu zaměstnává loterijní průmysl asi 11 tisíc lidí. Toto číslo však ve skutečnosti představuje jen zlomek těch, které loterijní průmysl živí. Jak totiž uvedla ředitelka odboru statistiky služeb Českého statistického úřadu Marie Boušková, jde jen o zaměstnané osoby, které pracují (ať už jako zaměstnanci, nebo jako pracující majitelé) v podnicích, jejichž převažující činnost souvisí s loterijemi. Statistika tak počítá jen s lidmi zaměstnanými v hernách, kasinech a sázkových kancelářích. „Nejsou v něm zahrnuti lidé zaměstnaní v podnicích, které mají vazbu na hazardní průmysl, například vyrábějí herní automaty a jejich software, ale jejich převažující činnost nesouvisí s loterijemi," konstatovala Boušková s tím, že počet lidí, které nějakým způsobem loterijní průmysl živí, nedokáže ani odhadnout.

I obsluha barů a heren

Jak uvedl Vrzáň, celkem by mohly o práci přijít až desítky tisíc lidí. „V případě, že obce a Ministerstvo financí ČR začnou verdikt Ústavního soudu okamžitě prosazovat, o práci přijdou nejen přímí zaměstnanci loterních společností, ale také obsluha heren či barů, dodavatelé, výrobci softwarových řešení a další – celkem jde až o 50 tisíc osob. Hospodským se sníží tržby, o své příjmy přijdou i majitelé nemovitostí, v nichž jsou loterie provozovány," tvrdí Vrzáň.

Podle něj je třeba si uvědomit, že ve městech a obcích zůstává až 60 procent z celkových tržeb provozovatelů. Nejde pouze o loterní daň a další povinné odvody. „Největší část tvoří finanční prostředky, které získávají provozovatelé hospod a restauračních zařízení, v nichž jsou loterie provozovány. Ti pak ze svých příjmů odvádějí daně a platí zaměstnance, jejichž mzdy jsou samozřejmě rovněž zdaněny – tedy peníze jdou opět státu, potažmo městům a obcím," konstatoval Vrzáň.

Nabízejí odborné rady

Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů proto městům nabízí součinnost i odborné rady, spolupracuje také s Českým institutem pro výzkum závislostí a aktivně tak přistupuje k problematice zodpovědného hraní. Nyní vytvořilo průvodce regulací loterií, který je doplněn také vzory obecně závazné vyhlášky a deklarace.

„Věříme, že k této problematice budou obce přistupovat uváženě s ohledem na možné důsledky unáhlených rozhodnutí a loterie na svém území ponechají až do doby vypršení platnosti povolení, případně zvolí jiné kompromisní řešení. Jedná se například o dohodu s provozovateli ve formě deklarace, která představuje účinné a osvědčené samoregulační opatření, týkající se například veřejného pořádku, odstranění reklam a jackpotů, úpravy vzhledu provozovny a podobně. Tento regulační koncept se osvědčil již v řadě měst a obcí," upřesnil Vrzáň.

Dodal, že v opačném případě je velmi pravděpodobné, že zde začne, podobně jako například v Polsku či na Ukrajině, bujet nikým nekontrolovaný a neregulovatelný nelegální hazard s tím, že z něj stát ani obce nebudou mít žádné finanční prostředky a nebude zde ani řádný dohled nad dodržováním zákazu hry dětí a mladistvých.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.