Oldřich Nový a jeho chalupa v Kuklíku: I na Vysočině nosil elegantní šátek kolem krku! Ale mariáš hrál prý mizerně. Exkluzivně ze série Chalupáři stříbrného plátna

Foto: repro

Popisek: Oldřich Nový

UKÁZKA Nakladatelství Čas vydává zajímavou knihu, kterou napsal Radek Laudin. Jmenuje se Chalupáři stříbrného plátna (aneb Výlety k chatám a chalupám slavných českých herců): s podtitulem „tipy na výlety po celé ČR na místa, kde trávili odpočinek přední čeští herci 20. století“. Dnešní ukázka je o velkém elegánovi Oldřichu Novém, který vozil místním své filmy a promítal je v hospodě…

Ani na Kuklíku nezůstával Oldřich Nový nic dlužen své pověsti elegána, kterou si přirozeně vydobyl za první republiky. I na Vysočině chodil dobře oblečený se šátkem uvázaným kolem krku.

Na Bořinu za ním jezdil na návštěvy i neméně výborný herec Jaroslav Marvan. Nový míval narozeniny v srpnu, takže je často slavil na chalupě. Nezapomenutelné byly například jeho šedesátiny v roce 1959.

Herec si pobyt na chalupě rád zpříjemňoval hraním mariáše v místní hospodě. Karty mu sice moc nešly, ale o to raději se do hry pouštěl. Štamgasti se ho neostýchali popichovat, že když mariáš neumí pořádně, ať se na něj raději vykašle. Herec jejich poznámky odrážel originálně tak, jak to uměl pouze on. Vtipně a s elegancí. I to svědčilo o tom, že mezi obyčejné lidi zapadl a nestavěl se do pozice pražské hvězdy.

„Byl moc prima člověk a vůbec ne lakomý. V létě tady bývala hasičská muzika, kde se platilo vstupné osm korun. A on přišel, dal na stůl stokorunu - což byla na tu dobu hromada peněz - a řekl: ,Chlapi, kdyby hořelo, tak mi tu chalupu uhaste zavčas, ať nelehne popelem.‘ A sedl si a povídal s domorodci,“ zavzpomínal obyvatel Kuklíku.

Oldřich Nový, kterého místní oslovovali „mistře“, jezdil na Kuklík ve velkých autech. Bylo to v době, kdy skoro nikdo ze zdejších ještě vlastní vůz neměl. Řídil prostorná vozidla - sovětskou Pobědu a její polskou obdobu Varšavu, což byly kopie Fordu. Na tu dobu šlo o honosná auta, která široko daleko nebyla k vidění. Vlastnil i Wartburg, ale jak se místní shodují, řidičský talent ho minul. Když měl zajet do stodoly vedle chalupy, svěřil pro jistotu volant někomu šikovnějšímu.

K chalupě se prudce stoupá po úzké asfaltce. Herec ji navštěvoval i v zimě. „Jednou přijel Wartburgem a zapadl do sněhu. Tak jsem ho musel traktorem vytáhnout. On byl spíš městský řidič. Pamatuji si ho jako dobrosrdečného člověka, který na Kuklíku rád zašel do hospody a vyprávěl,“ rozzářil se při vzpomínce jeden ze sousedů.

Vladimír Peňáz poznal Oldřicha Nového dřív než jeho slavné filmy. Ty viděl až později a teprve pak pochopil, kdo že to vlastně od jeho rodiny koupil chalupu.

Tak vypadá roubenka Oldčicha Nového dnes.

Televize byla ještě v plenkách, a tak věhlasný herec na přání obyvatel Kuklíku přivezl do Žďárských vrchů své starší filmy z pražského filmového archivu. Místní svazáci vytáhli šestnáctimilimetrovou promítačku a divácky vděčné snímky pouštěli v improvizovaném kině - hospodě. Sledovat filmy typu Dívka v modrém, Valentina Dobrotivého nebo Hotel Modrá hvězda v padesátých letech a navíc ve venkovské krčmě, to mělo jistě osobitý půvab.

Místní vzpomínají, jak Oldřich Nový při vzpomínání na filmovou minulost rád mluvil o Vlastovi Burianovi jako o příteli, který mu pomohl za druhé světové války.

Nový jezdil na Kuklík v době, kdy natočil kupříkladu Hudbu z Marsu, Světáky, Fantoma Morrisvillu nebo seriál Taková normální rodinka. V roce 1967 ovdověl a jeho cesty na Vysočinu postupně řídly. Domek ale vlastnil až do osmdesátých let, později sem jezdila jeho dcera. Milovanou roubenku na neméně milovaném místě prodal až na podzim roku 1982, půl roku před svou smrtí. „On Vysočinu opravdu miloval,“ je přesvědčen jeden ze sousedů.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová