Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Pastva ovcí vyhubila na řadě míst vzácné květiny a ohrožené motýly. Zřejmě zavinila i definitivní konec populace hnědáska květelového v Národní přírodní rezervaci Švařec na Vysočině

15.08.2016
Pastva ovcí vyhubila na řadě míst vzácné květiny a ohrožené motýly. Zřejmě zavinila i definitivní konec populace hnědáska květelového v Národní přírodní rezervaci Švařec na Vysočině

Autor: Ilustrační foto pixabay.com

Popisek: Ovce jsou stále oblíbenější 'živé sekačky' a všeobecně se má za to, že jejich pastva přírodě prospívá. Leckde ale doslova decimují motýlí populaci.

Pastva ovcí se v ochraně přírody používá jako jeden z nejrozšířenějších prostředků péče o louky a pastviny. Vědci však upozorňují, že na řadě míst právě ovce ohroženým druhům uškodily, a někdy jim dokonce zasadily poslední ránu a přispěly k jejich vyhynutí v dané lokalitě. Pravděpodobně 'dorazily' i poslední populaci hnědáska květelového v celých Čechách, konkrétně v Českém krasu v Koněprusích a v Národní přírodní rezervaci Švařec na Vysočině.

„Klasickým příkladem je kriticky ohrožený modrásek ligrusový. U nás i jinde ve střední Evropě bylo vícekrát zdokumentováno úplné vymření izolovaných populací modráska kvůli dobře míněné pastvě ovcí v některých chráněných územích,“ vysvětluje entomolog Jiří Beneš z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Ovce totiž spasou živnou rostlinu vičenec ligrus i s vývojovými stadii modráska. „Obecně pastva ovcí ohrožuje řadu druhů hmyzu, vázaných především na bobovité rostliny a jiné dvouděložné byliny,“ upozorňuje Jiří Beneš.

Pastva ovcí také podle vědců vyhubila vzácné hořce křížaté a na nich závislého modráska hořcového Rebelova na většině plochy v části bývalého vojenského prostoru Milovice, kde byl pastevní management pomocí těchto domácích zvířat zaveden. „Pastva ovcí dorazila pravděpodobně i poslední populaci hnědáska květelového v celých Čechách, konkrétně v Českém krasu v Koněprusích, stejně tak v Národní přírodní rezervaci Švařec na Vysočině. Intenzivnější pastva ovcí před lety rovněž významně ohrozila vzácné druhy motýlů na Mohelenské hadcové stepi,“ připojuje Jiří Beneš další příklady.

Modrásek hořcový (Maculinea alcon)

Modrásek hořcový (Maculinea alcon)

Pastva ovcí se totiž často používá na nevhodných místech nebo špatným způsobem. Ovce především není přínosné používat k péči o rozsáhlé, dlouhodobě zanedbané plochy o mnoha desítkách hektarů. „Ovce jsou dobré na větší záhumenky, výborné na plochy, kde se střídá sečení a pastva, na pozdní přepasení ploch, posečených v časném létě, a podobně. Je zcela nevhodné spásat ovcemi plochy zarostlé křovím, třtinou a jinými hrubšími trávami, s velkým množstvím stařiny, kde se leta nic nedělo,“ zdůrazňuje Jiří Beneš.

„Ovce si s porosty agresivních trav neporadí, takže dále bují, což je mnohokrát ověřeno v praxi. Jako první navíc spasou většinu kvetoucích bylin. Tím způsobí výrazný úbytek nektaronosných květin a na ně vázaných motýlů a jiného hmyzu. Je dobře zdokumentováno, že pastva ovcí ve špatně načasovaný termín vede k dominanci trav, někdy i zahušťování travního drnu, což květnaté louky a stepi poškozuje,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. „Řada druhů hmyzu a rostlin, ale také někteří obratlovci, vyžadují plošky bez vegetace a rozsáhlé řídké trávníky. Husté homogenní trávníky, vznikající intenzivní, špatně načasovanou pastvou ovcí, jsou proto z hlediska ochrany biodiverzity nežádoucí,“ doplňuje entomolog Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Modrásek ligrusový (Polyommatus damon)

Modrásek ligrusový (Polyommatus damon)

Ovce bývají přes noc zavírány do menších ohrad. To vede ke vzniku ploch, které jsou často zbaveny takřka veškeré vegetace, kde se navíc kumuluje množství trusu. Trus je často doslova jedovatý vlivem pravidelného používání vysoce toxických přípravků proti parazitům, kteří jinak u malých přežvýkavců, jako jsou ovce a kozy, způsobují značné veterinární problémy. Hmyz není schopen toxický trus odklidit, takže na místě zůstává a uvolňuje se z něj ohromné množství živin. Takto přehnojené plochy následně zarůstají kopřivami, šťovíky a delšími nežádoucími plevely, které ovce nežerou. Návrat původních lučních bylin je pak otázkou mnoha let.

Na péči o plochy v desítkách hektarů a větší by se proto podle vědců měla používat především takzvaná přirozená pastva, využívající původní velké kopytníky, jako je zubr, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. „Přirozená pastva velkých kopytníků je výrazně levnější než pastva ovcí. Kromě toho například koně, mají-li dostatek pastevní plochy, spásají v první řadě traviny, a tím vytvářejí prostor pro kvetoucí byliny, kterých si prakticky nevšímají. Fungují tedy přesně naopak než ovce,“ doplnil Miloslav Jirků.

Hnědásek květelový (Melitaea didyma)

Hnědásek květelový (Melitaea didyma)

K degradaci cenných lokalit dochází často proto, že pastva ovcí není v první řadě prováděna kvůli ochranářským opatřením, ale jako podnikatelský záměr. „Pastva ovcí je dotována zhruba dvojnásobnou částkou než pastva skotu a koní. Kvůli možnosti vyššího zisku pak bývá užívána i na místech a v termínech, kdy to není vhodné,“ upozorňuje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. Pastva ovcí by se proto podle vědců měla používat na menších plochách a ve vhodných termínech.  „Příkladů, kdy pastva ovcí funguje výborně, je v České republice celá řada. Například leckde na jalovcových pastvinách na Valašsku, na Vyšenských kopcích u Českého Krumlova, v Týnčanském krasu na Sedlčansku nebo Ještěrčím ráji u Jaroměře,“ vyjmenoval Jiří Beneš několik příkladů.

Společnost Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Na projekty ochrany velkých kopytníků může veřejnost přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace