Starosta Bystřice nad Pernštejnem: Mám strach z budoucnosti. Hlavně kvůli našim dětem a vnukům. Jak se radnice připravuje na uzavření dolu v Dolní Rožínce?
20.12.2015
Foto: Archiv starosty
Popisek: Starosta Karel Pačiska (ČSSD).
ROZHOVOR Asiatům i Afričanům jsme ukázali, že je možné žít jinak, lépe a lehčeji. Oni se k nám obracejí jako ke spáse, a to nejen ze zemí, kde se vede válečný konflikt, ale hlavně z ekonomického důvodu, je přesvědčen starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska (ČSSD). Obává se však, že toho divného bylo v posledních letech až moc, a klade si otázku, zda jsme schopni toto udržet a ustát. Prozradil nám také, jak se radnice připravuje na uzavření dolu v Dolní Rožínce, k čemuž by mělo dojít v roce 2017, a věnovali jsme se i investicím do rozvoje města.
Pane starosto, máte s blížícím se koncem roku schválený rozpočet? A prozradíte nám, jaký bude?
Rozpočet bude schválen ještě do konce letošního roku ve výši 233 174 tisíc Kč jako vyrovnaný. Část financí převádíme z roku 2015, protože některé investice se v realizaci posunují do příštího roku.
Jak jste se svěřil dříve, jako starosta byste chtěl také podporovat developerské projekty, které ve městě chybějí. Můžete být konkrétnější?
V příštím roce budou realizovány některé developerské projekty tak, jak jsme avizovali. V rámci města byla prodána plocha pro stavbu rodinných domů. Developer ji zasíťuje, vystaví komunikace a potom prodá jednotlivým stavebníkům. Město nemá k dispozici dostatek financí, které by mohlo umrtvit v sítích. Myslím, že toto je optimální cesta. Dalším projektem je realizace malometrážních bytů pro seniory. Město prodalo pozemek se zátěží, developer vše vyřeší, postaví domky a prodá klientům. Další projekt je spojený s výběrem parkovného na náměstí. Myslím si, že město nemusí dělat všechno ve své režii.
Problém, který řeší řada měst, je nedostatek parkovacích míst a nevyhnul se ani Bystřici nad Pernštejnem. Plánujete investice do nových parkovacích míst?
Parkovacích míst není nikdy dost! Parkování ve městech má také svoje zákonitosti. Musí být dostatek zeleně, parkových úprav a podobně. Nelze pouze asfaltovat plochy bez rozmyslu. V centru města máme parkovacích míst optimálně. Chybějí nám na sídlištích, ale to je problém všech měst. Potud děláme rekonstrukce ulic, řešíme vše jako komplex problémů včetně parkování. Města byla stavěna v jiné době a za odlišných podmínek.
Jak se ve městě osvědčil plnohodnotný kamerový systém se záznamovým zařízením? A uvažujete o jeho zachování i pro příští rok? Má na to město prostředky?
Letos jsme celý systém dobudovali a na dotacích získali téměř milion korun. Využíváme jej prostřednictvím Policie ČR. Pro zvýšení bezpečnosti obyvatel se prostředky musejí najít, proto počítáme s dalším rozvojem. To znamená, že budeme pracovat na vhodném umístění kamer. Pokud se ukáže, že je kamera zbytečná, budeme uvažovat o jejím přemístění nebo zakoupení zařízení dalšího.
V příštích dvou letech plánujete investovat kolem dvaadvaceti milionů korun do průmyslové zóny, tak aby byla zajímavější pro výhledové investory. Můžete být konkrétnější? Co je třeba podle vás prioritně zlepšit?
V současné době se potýkáme s útlumem těžby uranové rudy. Zde hrozí uzavírka dolu, a tím ztráta cca 600 pracovních míst. Na každé toto místo jsou vázány asi dvě další osoby, tržby v obchodech a službách, jde o velký problém. Dofinancování průmyslové zóny by nám tuto situaci pomohlo zmírnit. Je třeba protáhnout a doplnit současné sítě elektřiny, plynu, kanalizaci, přívod vody a mnoho dalšího. Musíme zřídit také komunikace a zavést MHD. Jednáme s novými investory, s ústředními orgány o případných pobídkách a možnostech rychlého průběhu celého stavebního řízení. Snad se něco podaří.
Radnice se tímto připravuje i na uzavření dolu v Dolní Rožínce, k čemuž by mělo dojít v roce 2017. Jak byste ale zhodnotil přínos komise, již jste za tím účelem zřídili a která se situací zabývá?
Mám pocit, že komise má snahu celý problém řešit. Hledají se možnosti přispět napříč orgány veřejné zprávy. Angažují se pracovníci MPSV, MPO, CzechInvestu a dalších. Všichni se snaží hledat řešení. Za to moc děkuji.
Kde vidíte největší potenciál města mimo odvětví těžby či průmyslu?
Asi v cestovním ruchu. Dřívější investice do této oblasti a současné vytvoření destinační agentury Koruna vysočiny otevírají mnoho možností pro rozvoj podnikání a nabízejí nová pracovní místa ve službách. Je třeba probudit lidi, aby této šance využili.
Naposledy letos na jaře přišla radnice o investora. Na co nejčastěji před vyjednáváním narážíte a máte na stole nějakou aktuální nabídku? Případně schyluje se k ní?
Nějaké nabídky jsou, ale nebudu je jmenovat. V minulosti jsem také žil v naději a nakonec z těchto mračen nepršelo. Tajně doufám, že tentokrát tomu bude jinak. Obecně vzato, největším naším problémem je dopravní obslužnost. Společně s krajským úřadem vše musíme řešit.
Podle vašich slov se svět mění a zákonitě se to musí dotknout i našeho území. Můžete tuto svoji myšlenku nyní více rozvést?
Samozřejmě, svět se mění. Zanikají dřívější jistoty, setkáváme se s jevy, které byly dříve nemyslitelné a zamýšlíme se, jestli cesta k moři či do supermarketu je bezpečná? To jsou věci, které dříve patřily k nepodstatným a většinu lidí ani nenapadly. Bezdomovci nás obtěžují na ulici, jsou lidé, kteří během posledních třiceti let nepracovali, a přesto žijí spokojeně vedle nás, nebo mladí školáci ve své kariéře až pětkrát změní školu, a přesto je vždy někde vezmou. Nikomu to nevadí. Není toho divného až moc?
Máte vlivem posledních událostí strach o naši bezpečnost a hodnoty, které si Evropa po desetiletí budovala?
Svět je v pohybu. Asiatům i Afričanům jsme ukázali, že je možné žít jinak, lépe a lehčeji. Oni se k nám obracejí jako ke spáse, a to ne jen ze zemí, kde se vede válečný konflikt, ale hlavně z ekonomického důvodu. Jsme schopni toto vydržet a ustát? Nevím. Společnost je rozdělena na tzv. pravdoláskaře, kteří by všechny běžence vzali k nám, a na ty ostatní. Když sleduji vývoj, mám strach z budoucnosti, hlavně pro naše děti a vnuky.
Kateřina Synková
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lucie Bartoš