Na Třebíčsku přibude lůžek pro „zmatené pacienty". Někdy potřebují senioři pomoc akutně a není nikdo, kdo by se postaral...
17.06.2015
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pacient s lékařem.
Na Třebíčsku se zvyšuje poptávka po specializované péči u osob s Alzheimerovou chorobou. Přibývá případů, kdy je nutné se o nemocného člověka nepřetržitě starat. Lůžková kapacita odpovídajících zařízení však přestává stačit.
Jasný pokyn: Navyšte!
Na tento problém zareagoval Kraj Vysočina. „Vedení krajských domovů pro seniory dostalo jasný úkol navýšit počet lůžek pro lidi s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence,“ přibližuje radní Kraje Vysočina pro sociální oblast Petr Krčál.
V dohledné době dojde k navýšení potřebných lůžek v Domově pro seniory Koutkova – Kubešova. „Kapacitu navýšíme o 13 lůžek. Celkově budeme mít k dispozici 28 lůžek,“ říká jeho ředitelka Helena Chalupová. Tato lůžka bude mít v nabídce také Domova pro seniory v Náměšti nad Oslavou.
Oddělení se zvláštním režimem tu bude zprovozněno na začátku příštího roku. „Máme vytipované prostory, které odpovídají potřebné péči. K tomu nám bude vypomáhat monitorovací systém,“ popisuje ředitelka náměšťského domova Věra Bařinová. Jasné zadání stojí také před vedením druhého krajského domova v Třebíči - Manželů Curieových.
Pomoc potřebuje čím dál víc seniorů, kteří nikoho nemají
Navýšení lůžkové kapacity řeší kraj v úzké spolupráci s vedením třebíčské radnice. „Vnímáme zvýšenou poptávku po umístění, a to jak v případě domovů pro seniory, tak domů s pečovatelskou službou,“ poznamenává radní města a krajská zastupitelka Marie Černá.
„V otázce umístění je v současnosti třeba řešit akutní stavy, jichž přibývá. Jde o případy, kdy se o člověka nemá kdo postarat, či jeho rodina nemá možnosti zajistit potřebnou péči,“ vysvětluje radní Krčál.
V okrese Třebíč funguje 6 domovů pro seniory. Nabízejí celkem 708 lůžek, z toho je 64 určeno pro péči o osoby s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence.
Choroba, která bývá příčinou demence
Alzheimerova nemoc (AN) narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.
Nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy.
Choroba začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lucie Bartoš