Po čtrnácti letech zpátky 'na místě činu'. Starosta města, které trápí budoucnost kvůli elektrárně Dukovany, nevěřil svým očím. Do stejné řeky dvakrát nevstoupíš

Foto: Archiv starosty

Popisek: Pavel Janata, starosta Třebíče

ROZHOVOR Ačkoliv Pavel Janata (ANO) město vedl již v letech 1998 až 2000, po čtrnácti letech, kdy se vrátil do čela radnice, připouští, že se s řadou věcí musí seznamovat jako nováček. A rozhodně nemá na růžích ustláno. Všechny relevantní strany získaly prakticky stejně mandátů a v rámci koalice musí dělat mnoho ústupků. Z jakých svých priorit ale nehodlá slevit a co plánuje nového? Řeč přišla mimo jiné na opatření, kterými chystá radnice podpořit demografický vývoj.

Po 14 letech jste se vrátil do čela radnice. V jakém stavu se nacházel úřad? Je něco, co se za tu dobu zásadně změnilo?

Zásadně se změnila velikost úřadu. Když jsem před čtrnácti lety z funkce starosty odcházel, fungovaly ještě okresní úřady. Dnes je dobrá polovina toho třebíčského součástí úřadu městského, a to včetně budov. Dnes je v běhu celá řada projektů, financovaných z externích zdrojů, zejména z evropských fondů, město má mnohem větší objem rozpočtu, souběžně se řeší mnohem více úkolů. Zkrátka do stejné řeky dvakrát vstoupit opravdu nelze, takže se s mnoha záležitostmi musím seznamovat jako nováček, byť mi přitom pomáhají i mé zkušenosti z pozice tajemníka Městského úřadu v Náměšti, což je také úřad obce s rozšířenou působností, ale na opačné straně velikostního spektra takových úřadů.

Ve volbách jste dokonce přeskočil lídra kandidátky Miroslava Krupicu. Co podle vás mělo na výsledek největší vliv?

Lidé zřejmě dali přednost známému jménu – vždyť se ve veřejné sféře pohybuji téměř čtvrtstoletí. Miroslav Krupica je velmi schopný člověk s manažerským vzděláním, který vnesl nový impuls i mezi třebíčské lidovce, ale veřejně zatím není příliš známý. Voliči vsadili spíš na jistotu. Tady je potřeba upozornit, že naši tradiční voliči spíš volí celou kandidátku. Hlasy navíc jsou většinou od těch, kteří primárně volí jinou stranu a k tomu vyberou jednotlivce odjinud nebo od těch, kdo vybírají osobnosti napříč volebními stranami.

Je však třeba vyzdvihnout, že nejvíc mandátů získala KSČM, proti níž se lidovci poměrně ostře vymezují. Je tomu tak i v Třebíči, nebo zde je situace přece jen jiná?

V Třebíči KSČM v komunálních volbách tradičně získává hodně mandátů. A tradičně s nimi zůstává v opozici. Povolební vyjednávání, ustavující zasedání zastupitelstva města a začátek volebního období vůbec – to bývá doba politicky rozjitřená. Pak se situace poněkud zklidňuje. Musím říci, že KSČM vnímám v třebíčském zastupitelstvu jako spíš konstruktivní opozici.

Animozita panuje ale nejen mezi KDU-ČSL a KSČM, ale i voliči těchto stran. Třebíč je poměrně malým městem. Podepisuje se to nějak negativně na atmosféře, která zde panuje?

Nemyslím si, že vztahy mezi voliči lidovců a komunistů jsou určující pro atmosféru ve městě. Na vyvolávání negativní atmosféry jsou zde jiní experti. Ti, kteří kritizují z principu vždy a všechno.

Povolební vyjednávání byla podle vašich slov nesmírně komplikovaná a dlouhá. Nakonec jste se dohodli na spolupráci se zástupci pěti stran a hnutí. S ČSSD, Hnutí pro Třebíč, Volba TR, Třebíč můj domov a Břehy. Jak byste nyní hodnotil spolupráci? Přece jen spolupráce šesti stran může být mnohdy složitá.

Volby v Třebíči dopadly absolutní remízou. Všechny relevantní strany získaly prakticky stejně mandátů. To je situace, kdy se vyjednává velmi nesnadno. Z toho nemůže vzniknout žádná jednoduchá, logicky očekávatelná koalice. Všichni musí udělat mnoho ústupků a slevit ze svých ideálních představ. V této situaci se nám podařilo shodnout se poměrně rychle po ustavujícím zasedání zastupitelstva na programovém prohlášení rady města a také komunikace v koalici se zatím snad daří dobře – to považuji za úspěch. Stojí za tím ale každodenní úsilí a je třeba tomu věnovat čas. Ve dvou- či tříčlenné koalici by to jistě bylo snazší, ale taková nebyla Třebíči dopřána.

Jak zpětně hodnotíte zřízení postů uvolněných radních, které radnice zřídila vůbec poprvé?

Je to jeden z důsledků volebního patu. Větší počet uvolněných pozic umožňuje lepší dělbu úkolů a každému z nás dává možnost věnovat se svěřeným oblastem důkladněji a do hloubky. Na druhou stranu je to náročnější na vzájemnou komunikaci. Věříme, že výsledky naší práce prokážou smysl tohoto řešení. V této chvíli je na hodnocení ještě brzy, pořád jsme na počátku volebního období.

Zabránit dalšímu úbytku obyvatel chcete i pomocí výstavby nových stavebních pozemků. Vzniknout by měly do tří let. Co dalšího ale plánujete proto, aby lidé neodcházeli jinam?

Pracujeme na strategii incomingu. Spolupracujeme s hospodářskou komorou, školami. Kromě zasíťování ploch pro individuální bytovou výstavbu připravujeme nové plochy pro investory, podmínky pro vznik nových pracovních míst. To znamená, že nám jde o příchod nových lidí – investorů i zaměstnanců, ale také turistů. To, co nabízíme jim, ale zároveň může sloužit i současným obyvatelům města. Noví rezidenti stejně jako starousedlíci uvítají širokou nabídku společensko-kulturních, sportovních a nejrůznějších možností trávení volného času. Jde nám tedy nejen o příliv nových lidí, ale i udržení místních.

Plánujete v souvislosti s výstavbou domů také rozšiřování základních služeb ve městě, jako je školství, doprava a podobně?

V oblasti mateřských i základních škol je nabídka dostatečná. Důraz klademe na vhodnou oborovou skladbu u středních škol. Město je spoluzakladatelem Západomoravské vysoké školy. Možnosti ke vzdělávání tedy jsou. V dopravě je situace složitější. Postupně se zlepšuje spojení s dálnicí, pokroky zaznamenáváme v přípravě jižního obchvatu města. U těchto akcí spolupracujeme s Krajem Vysočina i s Ředitelstvím silnic a dálnic. Koncem května otevřeme nově dokončený přestupní terminál u vlakového nádraží. Uvnitř města se nejvíc potýkáme s nedostatkem parkovacích míst. Aut přibývá a město není nafukovací. Snažíme se optimalizovat nabídku městské autobusové dopravy. Usilujeme o koncepční řešení, která vydrží delší dobu.

Ve velkých městech České republiky se v loňském roce veřejné zakázky nejlépe zadávaly v Třebíči. Tak zní závěr hodnocení zIndexu, které uskutečňují Centrum aplikované ekonomie a Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Co podle vás stojí za tímto úspěchem a co byste poradil vašim kolegům v jiných městech?

To je úspěch, spadající ještě do minulého volebního období. Velkou měrou k němu přispělo zavedení elektronického zadávacího systému, který velmi dobře hlídá procesní stránku věci, nepřipouští žádné obcházení a minimalizuje subjektivní vlivy. Snažíme se o transparentnost, dobrou komunikaci, ale důležitá je také kvalitní příprava zadávací dokumentace. Mnohé detaily toho, co děláme dobře, lze vyčíst přímo z jednotlivých kritérií hodnocení zIndexu.

Co bude s revitalizací Karlova náměstí, kterou měly snad všechny strany včetně vás před volbami jako svou prioritu?

V závěrečné fázi je projednávání studie revitalizace Karlova náměstí s dotčenými orgány státní správy, budou následovat její veřejné představení a pak další fáze přípravy. Chceme zachovat všechny hlavní funkce náměstí, což naštěstí při jeho velikosti lze docela dobře skloubit. Náměstí tak bude plnit roli shromažďovacího prostoru, místa pro kulturní akce, bude i nadále obchodním místem, dostupným i pro individuální automobilovou dopravu. Té jenom poněkud zkomplikujeme prostý průjezd, aby náměstí nesloužilo jako zkratka pro tranzit přes centrum města. Bude zde i nadále zastávka linek městských autobusů, na části plochy parkoviště a zbude místo i pro dnes chybějící vodní prvek a také odpočinkové prostory a přiměřenou, převážně stromovou zeleň. Náměstí tak dostane novou tvář, aniž zrušíme cokoli z toho, na co jsme zvyklí. Nejdřív se ale musí zrekonstruovat inženýrské sítě pod povrchem, aby nám potom nové náměstí vydrželo co nejdéle bez nutnosti dalších zásahů. Počítáme s tím, že v závěru volebního období by vše mohlo být připraveno a snad i zahájena realizace.

Otázka na závěr. Jak se stavíte k rozšíření jaderné elektrárny Dukovany?

Jednoznačně kladně. Pro Třebíč i celý region je elektrárna klíčovým zaměstnavatelem. A to nejen přímo, ale i prostřednictvím firem, navázaných na její provoz. Ukončení provozu elektrárny by přineslo závažné socioekonomické dopady. Proto bychom uvítali co nejrychlejší rozhodnutí o dostavbě pátého bloku dukovanské elektrárny. Usilujeme o to ve spojení s mnoha subjekty i prostřednictvím sdružení Energetické Třebíčsko, ve kterém se kromě města sešly další obce, podnikatelské subjekty, ale i třeba střední průmyslová škola. Budoucnost elektrárny je pevně svázána i s budoucností Třebíče.

Kateřina Synková

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš