Zbyl nám jen ten Míša. Mochovská zelenina se dělá v Rakousku, „pravá česká káva“ Jihlavanka v Polsku. Smutné kino

Foto: Unilever

Popisek: Jen nanuk jménem Míša se ještě vyrábí v Třebíči.

České výrobky se nevyrábějí v Česku, ale v cizině. Případně je cizinci vlastní. Je to běžný standard… Po internetu se nyní šíří článek, který popisuje, kde se tradiční české značky doopravdy vyrábějí, je to smutné čtení. Zkoušeli jsme tedy ověřit, zda je to pravda, zda nejde o jednu z internetových fám. Bohužel, je to tak. Jihlavanka, mochovská zelenina, želetavské sýry, rostlinné tuky či dresinky. Tyto a mnohé další výrobky se dříve vyráběly v Česku, dodnes se jako české tváří, a přitom jsou již vyráběny za hranicemi.

A pokud se za hranicemi nevyrábí, alespoň je vlastní zahraniční společnosti. To je třeba příklad plzeňského piva. To se sice nadále vyrábí v Plzni, vlastníkem Prazdroje je však zahraniční společnost SABmiller.

Již před pěti lety se například zavřel závod v Nelahozevsi, firmy Unilever, která v Čechách vyráběla rostlinné tuky, majonézy, tatarky a dresinky. Ponechala si pouze výrobu tvarohového nanuku Míša, který přesunula do třebíčské firmy Tipafrost. Ostatní výrobu přestěhovala do Polska a Maďarska, továrnu následně prodala výrobcům vlhčených ubrousků.

Tradiční česká káva z Polska

Mražená česká zelenina z Mochova se již také nevyrábí v tomto městečku, ale v Rakousku, z Polska jsou pro změnu dováženy některé sušenky značky Orion, dříve pražské značky. Dnes Orion patří pod švýcarský koncern Nestlé. A takto bychom mohli pokračovat. Sýry Želetava se vyrábí na Slovensku, z Polska je tradiční „česká káva“ Jihlavanka, kterou vyrábí koncern Tchibo. A to se přitom sloganem o tradiční české kávě i prezentuje, podle České zemědělské a potravinářské inspekce o klamavou reklamu nejde. Značka se vztahuje na původní recepturu, která skutečně vznikla v Jihlavě.

A pokud nám výrobci nechtějí prozradit, kde co vyrábějí, zamaskují to jednoznačným „Made in EU“.

Z čeho bude stát žít?

Problém není nový, již před lety se nad ním pozastavoval tehdejší ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, a to pro server iHNed.cz. „Kdo tady jednou bude platit daně, z čeho ten stát bude žít a kde lidi seženou práci, když se všechna výroba přesune pryč?“

Ale nemusíme se pozastavovat jen nad potravinami. Sušice jsou neodmyslitelně spjaty se zápalkami značky Solo. Jaké je však překvapení, když se dozvídáme, že zápalky se již vyrábí v Indii. Hlinecká značka elektrospotřebičů ETA je již pro změnu čínská.

40 procent výroby Škodovek? V cizině

A co teprve automobilový průmysl? Škoda Auto Mladá Boleslav – v loňském roce vyrobila Škodovka v cizině více než 411 tisíc škodovek, což je nejvíce v historii. Tvoří to dokonce 40 procent výroby. Automobilka má v zahraničí deset závodů, hned tři z nich jsou v Číně. Zde se také loni vyrobilo téměř tři sta tisíc vozů.

A závěrem nezapomeňme například na baterie Akuma, které se vyrábějí v Itálii či tužky značky Koh-i-noor, které se vyrábí i v Rusku, Bulharsku a Číně. Česká výroba naštěstí rovněž zůstává.

Zůstává Bernard i Olomoucké tvarůžky

České značky však naštěstí nezmizely všechny Za všechny mluví rodinný pivovar Bernard z Humpolce, Olomoucké tvarůžky z Loštic či Becherovka v Karlových Varech. Zapomenout nelze ani na Český porcelán Dubí či české sklárny v Nové Roli a v Dubí.

Vendula Kvochová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .');

Vložil: Anička Vančová