Pamětní deska Ludvíku Svobodovi. Byl už jen figurka, řekl Bublan

Foto: Archív

Popisek: Na generála Svobodu, bývalého prezidenta, jsou nejednoznačné názory.

Bývalý československý komunistický prezident Ludvík Svoboda (1895 – 1979) má v rodném Hroznatíně na Třebíčsku na Vysočině pamětní desku. Odhalena byla k 70. výročí bitvy u ukrajinského Sokolova.

Pamětní desku Ludvíku Svobodovi odhalili organizátoři a místní o víkendu. Sjely se sem stovky lidí, příznivců rodáka z Hroznatína. Ještě než akce začala, málem došlo k potyčce mezi organizátory a zástupci komunistické mládeže. Výrazné entrée při kladení věnců jim pořadatelé důrazně rozmluvili. 

Někteří lidé při akci neskrývali nostalgii po socialistických časech. Jiní se ohrazovali vůči tomu, že po listopadu 1989 se zásluhy generála Svobody bagatelizují.

Snažil se zabránit okupaci 

Podle předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky se Svoboda v roce 1968 do poslední chvíle snažil zabránit vstupu spřátelených vojsk na území Československa.

„Pak se stal už jenom figurkou," uvedl senátor za ČSSD a exministr vnitra a bývalý kněz František Bublan.

Lidé ho měli rádi 

Na akci přijel také bývalý tajemník premiérů Grosse a Paroubka Zdeněk Doležel. „Můj dědeček byl jedním z prvních, kteří Svobodovi pomohli v době, kdy byl perzekuován. Naše dva rody spolu od té doby komunikují," uvedl Doležel. 

Podle mnohých nebyl Ludvík Svoboda kovaný komunista, do strany vstoupil až v roce 1948. A prý byl hlavně válečný hrdina a statečný člověk. Podle pamětníků byl i jako prezident stále lidský a obyčejný. Na své kamarády prý nikdy nezapomínal a dokonce rád utíkal ochrance. 

Roman Ondráček