Závějemi brázdí dvanáct hodin denně, přesto má raději zimu než léto. Co si o českých řidičích myslí trojnásobný nejzručnější silničář republiky z Třebíče

Foto: vysocina-news.cz

Popisek: Na nepřetržitou pohotovostní službu posádek autosypačů a nakladačů přešli silničáři na Vysočině již 21. listopadu

Brázdit krajinou bělostnými závějemi ho prý nikdy bavit nepřestane. Co o své práci prozradil trojnásobný nejzručnější silničář ČR František Strohmer a co si myslí o řidičích, kteří počasí podceňují.

Lidem se většinou líbí, když napadne sníh a je bílá krajina, o dětech ani nemluvě. František Stromer, který loni počátkem října již potřetí obhájil titul nejzručnějšího silničáře České republiky, začínal jako mechanik v dílně a po vojně se dal na ježdění. Co pro to člověk musí udělat? „Musí mít řidičský a profesní průkaz, být zdravý a absolvovat psychotesty. Stejně jako řidiči kamionu,“ vyjmenoval potřebné průkazy a povolení, které jsou pro jeho práci nezbytné.

V říjnu obhájil František Strohmer (na stupních uprostřed) na Cestářském rodeu v Jihlavě své vítězství již potřetí

Řízení sypače je snem mnoha malých kluků, rozhodně ale nezvládne úplně všechno. „Je to dělané do určité vrstvy sněhu, kterou auto dokáže utlačit, zvládnout. Když je ho ví, tak se auto úplně zastaví. Když se to stane, je potřeba znovu a znovu se rozjíždět a prorážet závěj, až se to podaří,“ vysvětlil a dodal. „V noci není pořádně vidět, takže jsem za tu dobu, co jezdím, taky párkrát padl do strouhy. Stane se to, když se sníh mete a nevidíte před sebou nic než bílou tmu.“

Silničáři střídají dvě dvanáctihodinové ranní směny, dvě noční a pak dva dny volna. Když sníh zasype krajinu úplně do jednolité bílé plochy, nezbývá mu než se orientovat podle sněžných tyčí, lemujících silnici, prozatím neexistuje žádná speciální technika, která by mu přitom pomohla. „Když na podzim naklepeme sněžné tyče, tak si trasy předem projíždíme, abychom věděli, kde jsou patníky, nějaké kameny či pařezy… Paměť na různé záludnosti je prostě nezbytná,“ říká.

Když se ke sněhu přidá i vítr a srovná krajinu do jednolité bílé lochy, orientují se řidiči pluhů pouze podle
sněžných tyčí. A běda, když jim je někdo ukradne.

Jak je to se ‘zimní‘ kázní českých řidičů? „Tak napůl. Jsou řidiči, kteří zpomalí či uhnou, jiní prostě jedou a zpomalit musíme my. Pak se těžko znovu rozjíždíme, protože ten sníh je těžký,“ povzdychl si. A co říká každoročním lamentacím, že silničáři zase zaspali? „V zimě by měl mít každý řidič nějakou výbavu. Když pak přijedete k někomu, kdo zapadl, a nemá řetězy, lopatu, prostě nic… Co si o něm máte myslet,“ dodal František Strohmer.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL